Rozdíl mezi ranním a odpoledním sluncem není v síle světla, ale v tom, jak je místnost připravená teplo přijmout nebo odolat. Kdo to pochopí, nemusí kupovat klimatizaci ani složité automatizace. Stačí dvě různé strategie pro dvě různé světové strany.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Rozdíl mezi povrchovou a</span> meziskelní kondenzací Zásadní je, na které straně skla se voda objevuje. Vlhkost na vnitřní straně místnosti ukazuje na vlhký vzduch v interiéru. Vlhkost mezi skly nebo na vnější straně znamená poruchu okna — nejčastěji selhalo těsnění, do prostoru mezi tabulkami proniká vlhkost a izolační plyn unikl. Tady žádné větrání nepomůže; okno je třeba servisovat, případně vyměnit výplň.<br>
<br>
<br>
<br>
Za hranici, která se ještě dá vydržet, se považuje zhruba 70 až 80 centimetrů nad povrchem matrace v místě, kde leží hlava. Pod 60 centimetry už dochází k tomu, že se člověk podvědomě krčí, nedokáže se pořádně nadechnout a ráno vstává s tlakem v čele. Nad 90 centimetry přestává být sklon většinou vnímatelný a spí se stejně jako pod rovným stropem.<br>
<br>
<br>
<br>
Pamatujte, že pod 60 centimetry nejde o komfort, ale o zdraví. Omezený prostor nutí spát v jedné poloze, kazí se dýchání a krční páteř dostává zabrat. Pokud se do takového prostoru nevejdete ani po úpravách, je lepší postel přemístit jinam nebo zvolit jinou místnost. Spaní pod šikmým stropem má smysl jen tehdy, když nad hlavou zůstane alespoň těch 70 centimetrů v místě, kde skutečně ležíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na dvě časté chyby. První je zapomenutí na větrání – uzavřený prostor za šikminou potřebuje buď provětrávací mezeru, nebo aktivní odvětrání, jinak v něm kondenzuje voda. Druhá chyba je použití běžné skelné vaty bez parozábrany. Vlhkost z místnosti pak proniká do izolace a ta ztrácí vlastnosti. Vždycky oddělte teplou a studenou stranu konstrukce parozábranou umístěnou na teplé straně.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je kopírovat uspořádání z přízemí. V přízemí hlava u okna znamená klid, protože okno je vysoko a světlo jde nad postel. V podkroví je okno nízko a světlo jde přímo na obličej. Další chyba je nechat postel u šikminy bez izolace. V zimě je odtud chlad, v létě teplo. Pomůže posunout postel o půl metru a na zeď dát dřevěný obklad, který teplotu srovná.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější příčinou je nedostatečné větrání. Podkroví bývá těsné, okna malá a obyvatelé mají tendenci je otevírat co nejméně. Vzduch se přesytí vodní párou z vaření, sprchování, sušení prádla i dýchání, a jakmile teplota v noci klesne, pára se vysráží na nejchladnějším povrchu — na skle. Pokud se mlžení objevuje jen občas a rychle mizí, stačí zlepšit režim větrání: krátce a intenzivně, několikrát denně, i v zimě.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Venkovní stínění vydrží</strong> déle než vnitřní, protože drží teplo ještě před sklem. V podkroví ale často nelze instalovat venkovní žaluzie kvůli fasádě a přístupu. Pak má smysl vnitřní roleta s reflexní vrstvou a s bočnicemi, které brání profukování. Reflexní fólie samotná se odlupuje a po pár sezónách vypadá špatně.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední kontrola: sedněte si na postel, opřete se a natáhněte ruku. Pokud se dotknete šikminy nebo okenní kliky, je postel špatně. Přesuňte ji o 20–30 cm a zkuste to znovu. V podkroví rozhoduje každý centimetr a hlava u okna je často past, která se projeví až po prvním horkém dni.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozdíl mezi přízemím a podkrovím není jen v počtu schodů. Množství světla, které se odráží od stropu a stěn, se v podkroví mění s každým metrem výšky. Kdo navrhne ložnici stejně jako v přízemí, často skončí s místností, kde je přes den příliš horko a v noci je vidět každý pohyb sousedů.<br>
<br>
<br>
<br>
Šikmý strop v podkroví vypadá romanticky, dokud si člověk nelehne a nezjistí, že se při otáčení na bokbouří nosem do omítky. Rozhodující není celková výška místnosti, ale vzdálenost mezi matrací a nejnižším bodem stropu přímo nad polštářem. Právě tam tráví hlava osm hodin a právě tam vzniká většina problémů.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým častým problémem je špatně provedená vzduchotěsnost. Při zateplení podkroví se někdy utěsní vše včetně prostupů, ale zapomene se na řízené větrání. Vzduch se pak nemá kudy dostat ven a vlhkost kondenzuje nejen na oknech, ale i na krokvích a v izolaci. Následky se projeví později — plísněmi a hnilobou dřeva. Pokud se na vnitřním skle tvoří každé ráno voda a v místnosti je cítit zatuchlina, je na místě řešit větrání systémově, ne jen utíráním skla.<br>
<br>
<br>
<br>
Když naměříte méně, než potřebujete, máte tři možnosti. První je posunout postel do místa, kde je strop výš – i půl metru do strany udělá často 20 centimetrů. Druhá je snížit rošt a matraci, ideálně na nízký rám bez nožiček, čímž získáte 15 až 25 centimetrů. Třetí je vyměnit klasickou matraci za tenčí, ale pozor: příliš tenká matrace zase ničí záda, takže pod 12 centimetrů výšky byste jít neměli.