Chladná hlava, teplé nohy: co udělá rozdíl teplot se spánkem

Stlačení bez vakua je nejšetrnější. Oblečení srolujte do válce a převažte páskem, nebo použijte kompresní popruhy. Tím zmenšíte objem asi o třetinu a látka zůstane prodyšná. U spacáků platí, že by měly být uložené volně, ne v kompresním pytli. Dlouhodobé stlačení snižuje jejich hřejivost. Pokud potřebujete ušetřit místo, dejte spacák do velkého pytle a pověste ho na ramínko do skříně. Péřové bundy skladujte na ramínku, nikdy složené pod těžkými věcmi.<br> <br> <br> <br> Stačí sklenice s vodou. Naplňte ji do poloviny, postavte na stůl mimo přímé topení a nechte dvě hodiny. Když hladina viditelně klesne, vzduch v místnosti vodu pohlcuje a je suchý. Další možností je čistý suchý hadr pověsit přes noc do místnosti. Ráno zkontrolujte, jestli zvlhl. Pokud ne, vlhkost je nízká. Pozor na falešný výsledek: hadr nesmí být u kuchyňské linky ani u sušičky prádla, jinak měříte něco jiného.<br> <br> <br> <br> Povlaky hrají větší roli, než se zdá. Bavlněný povlak je prodyšný a v létě příjemný, flanelový naopak hřeje a hodí se na zimu. Pokud chcete jednu přikrývku na celý rok, kupte si dva povlaky místo dvou přikrývek. Povlak se snadno pere a skladuje, zabere zlomek místa a jeho výměna trvá půl minuty. To je praktičtější než přehazovat celou peřinu. A při praní dbejte na teplotu uvedenou na etiketě, jinak náplň ztratí objem a přestane hřát.<br> <br> <br> <br> Před spaním také zkontrolujte, zda není v místnosti něco, co vlhkost zadržuje – mokré ručníky, sušící se prádlo, vlhké květiny. Tyto předměty uvolňují vodu i po vyvětrání a pokud zůstanou v ložnici, vlhkost se vrátí. Stejně tak zavřete dveře od koupelny, pokud v ní právě proběhlo sprchování, jinak si vlhkost natáhnete do ložnice.<br> <br> <br> <br> Jak poznat, že problém není v matraci, ale v podlož<br> <br> <br> <br> Většina lidí řeší tvrdost matrace a tloušťku peřiny, ale málokdo si všimne, že vzduch u podlahy a u stropu má klidně o pět až osm stupňů jinou teplotu. Právě tento vertikální rozdíl rozhoduje o tom, jestli se v noci budíte zpocení, nebo naopak s prochladlými rameny. Tělo totiž nespí podle toho, jaké číslo ukazuje teploměr uprostřed místnosti, ale podle toho, jaké teplotě jsou vystaveny jednotlivé části kůže.<br> <br> <br> <br> Termoregulace při usínání funguje tak, že se krev stahuje z končetin do jádra těla, aby se ochladilo. Pokud má hlava a hrudník nad sebou studenou vrstvu vzduchu u stropu, tělo tento signál čte jako hrozící podchlazení a snaží se teplo udržet. Následkem je delší usínání, mělčí spánek a častější probouzení kolem třetí hodiny ranní. Naopak když je u podlahy příliš chladno, nohy se neprohřejí a cévní reakce vázne.<br> <br> <br> <br> Praktické nastavení pro běžnou ložnici: udržujte teplotu ve výšce matrace mezi osmnácti a dvaceti stupni, rozdíl mezi podlahou a stropem do dvou stupňů a vlhkost kolem padesáti procent. Postel nestavte přímo pod okno ani těsně k vnější stěně, kde se vzduch ochlazuje nejvíc. V zimě místo přitápění v ložnici raději přidejte vrstvu na nohy a nechte okno na mikroventilaci. V létě naopak zavřete přes den žaluzie a vyvětrejte až po setmění, kdy se chladný vzduch drží u země a stačí ho jemným tahem dostat nahoru.<br> <br> <br> <br> Když se rozdíl teplot srovná, spánek se obvykle prohloubí během několika nocí. Nejdřív se zkrátí doba usínání, později ubudou noční probuzení a ranní ztuhlost šíje. Pokud se nic nezmění ani po týdnu, hledejte příčinu jinde – v matraci, hladině hluku nebo čase posledního jídla. Teplota je jen jeden díl skládačky, ale ten, který se nejčastěji přehlíží, protože ho nevidíte.<br> <br> <br> <br> Jak změřit a srovnat teplotní vrstvy v ložnici Stačí obyčejný pokojový teploměr a kus provázku. Změřte teplotu ve výšce patnáct centimetrů nad zemí, ve výšce matrace a asi dvacet centimetrů pod stropem, a to vždy po pěti minutách na stejném místě. Rozdíl nad tři stupně znamená, že vzduch v místnosti stojí a vrství se. Řešením není přitápět na maximum, ale zajistit pomalé promíchávání vzduchu. Pomůže stropní ventilátor běžící na nejnižší otáčky, ideálně s otáčením tak, aby vzduch tlačil vzhůru, nebo štěrbina pod dveřmi, kterou může proudit vzduch z chodby.<br> <br> <br> <br> Typická chyba je pouštět klimatizaci přímo na postel. Studený proud vzduchu se snese k zemi, u podlahy vznikne ještě větší chlad a hlava zůstane v teple. Další častou chybou je zatáhnout peřinu až přes uši a zároveň větrat oknem dokořán. Tělo pak řeší dva protichůdné podněty a kvalita spánku klesá, i když se člověk cítí „akorát".