Hole do kopce, nebo z kopce: co rozhoduje o úchopu

Základem je popruh. Rukojeť držte uvolněně, palec a ukazovák jen lehce obepínají madlo, zbylé prsty se neproplétají. Popruh veďte přes hřbet ruky, ne přes dlaň. Hmotnost se pak přenáší přes hřbet ruky do předloktí, ne do stisku prstů. Když je popruh správně utažený, můžete prsty na madle téměř otevřít a hůl přesto zůstane na místě. Toto nastavení si udělejte ještě před prvním krokem, na rovině.<br> <br> <br> <br> Sklon terénu se mění pořád, takže nastavení průběžně upravujte. Na rovině stačí hole tak, aby loket byl mírně pokrčený. Jakmile začne stoupat, zkraťte je o jeden až dva centimetry, při prudkém klesání prodlužte o stejnou míru. Není ostuda zastavit se a přenastavit je. Naopak, držet stejnou délku celý výšlap je nejčastější důvod, proč lidé končí s bolestí ramen a puchýři na dlaních.<br> <br> <br> <br> Využijte výšku, ne podla<br> <br> <br> <br> Výška je cennější než ploc<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: bold;">Nakonec počítejte s tím,</span> že ne každý nápad vyjde. Děti mohou být protivné, počasí se zkazí, někdo se urazí. To není důvod k nákupu nové hračky nebo k placené zábavě. Stačí mít v záloze jednu jednoduchou činnost – třeba pečení z toho, co je v kredenci, nebo domácí turnaj v kostkách. Víkend bez útraty není o dokonalém programu, ale o tom, že se zastavíte a budete spolu. A to je přesně to, co si děti zapamatují.<br> <br> <br> <br> Jak poznat správnou konzistenci a kdy přestat hní<br> <br> <br> <br> Při sestupu je to obráceně. Hole prodlužte o několik centimetrů, aby hrot dosáhl na zem dřív než noha. Předloktí zůstává v pravém úhlu, ale paže jdou mírně vpřed. Hrot zapichujte pod sebe a mírně před sebe, ne za sebe. Při každém kroku nechte hůl dokončit pohyb a teprve pak přeneste váhu. Zkrácené hole při sestupu nutí trup do předklonu a kolena dostávají rány, které měly pohltit paže.<br> <br> <br> <br> Zapojte celou rodinu přes úkoly. Menší děti mohou stříkat vodu s trochou octa na okna a utírat je novinami. Větší dostanou za úkol nasypat sodu do záchodu, přidat ocet a nechat pět minut působit, pak vyčistit kartáčem. Kdo chce, může si vyrobit pastu z jedlé sody a vody na umyvadlo. Nechte je míchat v misce, ale jen malá množství. Odměnou může být, že si vyberou vůni — pár kapek levandule nebo máty do rozprašovače s vodou a octem.<br> <br> <br> <br> Do kopce zkraťte, z kopce prodlužte Při stoupání potřebujete, aby se hůl zapichovala blíž k tělu a pod větším úhlem. Tyč proto zkraťte tak, aby předloktí svíralo s paží přibližně pravý úhel, když je hrot na zemi vedle špičky boty. Odpich směřujte mírně dozadu, ne do strany. Hrot postavte před sebe a tlačte se přes něj vzhůru. Typická chyba je předklánět se a opírat se o hůl jako o berlu – tím přenesete váhu dopředu a ztratíte rovnováhu.<br> <br> <br> <br> Barva a tvar madla ani počet segmentů nerozhodují o tom, jestli vám hole pomohou. Rozhoduje úchop, popruh a délka přizpůsobená směru chůze. Když si na začátku výšlapu nastavíte hole pro stoupání a před sestupem je prodloužíte, půjdete vzpřímeně, ušetříte kolena a budete mít jistotu i v technickém terénu.<br> <br> <br> <br> Správné držení turistických holí se mění podle toho, zda stoupáte, nebo klesáte. Univerzální úchop neexistuje. Pokud držíte hole pořád stejně, připravujete se o část výkonu a zbytečně zatěžujete kolena i zápěstí. Rozdíl mezi chůzí do kopce a z kopce není v síle stisku, ale v tom, jak daleko a v jakém úhlu se hrot opírá o zem.