Kam dát visačku na pyžamo, aby neškrtila ve spánku?

Prvním krokem je přesunout květinu z ložnice do jiné místnosti, kde se v noci spí jen výjimečně. Ideální je obývací pokoj, chodba nebo pracovna. Pokud květinu v ložnici mít chcete, umístěte ji co nejdál od postele – ne na noční stolek, ne na parapet přímo nad hlavou. Vzdálenost několika metrů výrazně snižuje podíl vydýchaného vzduchu, který v noci nasajete. Zároveň platí, že čím menší místnost a čím více rostlin, tím větší efekt.<br> <br> <br> <br> Častou chybou je umístit visačku na vnitřní stranu límce. Tam škrtí při každém otočení hlavy a u lehkého spánku stačí malý tlak, aby člověk procitl. Další chybou je přišití na střed zad – tam se při ležení na zádech zarývá do páteře. Někteří lidé zkoušejí visačku odstřihnout úplně, ale tím přijdou o informace o složení a údržbě. Lepší je ji přemístit.<br> <br> <br> <br> Chodba je zdroj, který lidé podceňují. Zvuk se v ní nešíří jen dveřmi, ale i spárou pod nimi. Ta bývá vysoká i několik centimetrů a běžně jí projde veškerý hluk z patra. Řešením je práh nebo těsnicí lišta, která po zavření dveří spáru uzavře. Pozor na dvě věci: lišta nesmí drhnout o podlahu, jinak ji za měsíc utrhnete, a nesmí být tak tuhá, aby dveře nešly zavřít. U dveří na chodbu také platí, že duté dveře z tenkého materiálu vedou zvuk mnohem víc než plné. Někdy stačí vyměnit dveřní křídlo za těžší a rozdíl je znát okamžitě.<br> <br> <br> <br> Nakonec platí, že každé tělo je jiné. To, co vyhovuje jednomu, může druhému vadit. Proto je nejlepší vyzkoušet dvě až tři polohy a sledovat, kde vás látka tlačí. Když visačku umístíte na vnější boční šev pod pas, s velkou pravděpodobností zmizí z vaší spánkové zóny a noc bude klidnější.<br> <br> <br> <br> Základem je pochopit, kde se tělo při spánku dotýká matrace. Pokud spíte na zádech, největší tlak vzniká v oblasti lopatek, středu zad a hýždí. Na boku se tlak soustředí na rameno, kyčel a vnější stranu stehna. Na břiše pak tlačí hlavně hrudník a břicho. Visačka by proto neměla končit v žádné z těchto zón. Ideální je místo, které je při všech polohách volné – obvykle boční šev pyžama v úrovni pasu, případně vnitřní strana stehna, pokud tam není těsná guma.<br> <br> <br> <br> Bez úložného prostoru je manipulace jednodušší: rošt leží na pevných lištách nebo na rámu, nic se neotevírá. Ušetříte čas při stlaní, protože nemusíte řešit, kam odložit víko. Na druhou stranu přijdete o místo na sezónní oblečení, ložní prádlo nebo kufry. Pokud bydlíte v malém bytě, je úložný prostor často jediná možnost, jak udržet pořádek. Jenže pokud ho budete používat denně, brzy zjistíte, že zvedání matrace je otrava a začnete ho ignorovat.<br> <br> <br> <br> <strong>Typická chyba je větrání</strong> pouze krátce a intenzivně. To sice vymění vzduch, ale nerozpustí prachové částice, které se usadily. Lepší je větrat několikrát denně křížem po dobu pěti až deseti minut, ideálně po ránu a před spaním. Další chybou je stlaní hned po probuzení – vlhkost a teplo z těla pod peřinou podporují roztoče a prach se tak lépe zachytí. Nechte lůžko alespoň hodinu rozestlané. A konečně, nepoužívejte osvěžovače vzduchu a parfémy do místnosti, které na prachové částice vážou další chemické látky a zvyšují jejich dráždivost.<br> <br> <br> <br> Rošt s úložným prostorem nebo bez něj není jen otázkou vzhledu. Rozhoduje o tom, kolik místa zbude na tělo, jak snadno se ustele a jak často budete muset řešit, kam s pyžamem nebo povlečením. Denní manipulace s roštem je přitom něco, co děláte dvakrát denně, i když si to neuvědomujete. Každé ráno a každý večer se sklápěcí mechanismus nebo pevná deska dostane do kontaktu s vašimi rukama.<br> <br> <br> <br> Jak vypadá denní manipulace v praxi U roštu s úložným prostorem musíte každý den zvednout celou ložnou plochu, abyste se dostali k věcem pod ní. To znamená, že musíte mít postel umístěnou tak, aby se víko dalo otevřít alespoň do úhlu šedesáti stupňů. Pokud stojí u zdi nebo u skříně, budete nadzvedávat matraci a přidržovat ji jednou rukou. Po čase to vede k tomu, že tam stejně nic neukládáte, protože je to otrava. Typická chyba je koupit úložný rošt, ale nechat si starou těžkou matraci. Ta se při zvedání posouvá a může skřípnout prsty.<br> <br> <br> <br> Než se rozhodnete, změřte si výšku postele od podlahy k horní hraně bočnice. Pokud je to méně než třicet centimetrů, úložný prostor pod roštem vám sebere místo, které potřebujete pro matraci a pro odvětrání. Rošt s úložným prostorem totiž obvykle zvedá ložnou plochu o několik centimetrů. Bez tohoto prostoru získáte nižší postel, která se lépe hodí do podkroví nebo do místnosti s nízkým stropem. Naopak v běžné ložnici je vyšší postel pohodlnější pro vstávání.