Největší chybou je fotit Měsíc v úplňku. Plné světlo zabíjí stíny a krátery zmizí. Počkej na fázi kolem první nebo poslední čtvrti, kdy je terminátor – hranice světla a stínu – a detaily vystoupí plasticky. Terminátor je nejlepší místo pro zaostření i pro kompozici.<br>
<br>
<br>
<br>
Stříbro z druhé ruky bývá levnější než nové, ale často nese stopy předchozího nošení. Než ho začnete leštit, zjistěte, co vlastně máte. Ryzí stříbro (označované puncem, nejčastěji číslem 925) je měkké a náchylné k poškrábání, zatímco postříbřené slitiny mají jen tenkou vrstvu stříbra, která se snadno prodře. První krok tedy není čištění, ale prohlídka: podívejte se na punc, na barvu kovu v místech, kde se šperk dotýká kůže, a na to, zda někde neprosvítá jiný kov. Právě tam se totiž pozná, zda jde o stříbro, nebo o napodobeninu.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je půjčit si vybavení „na oko" a nevyzkoušet ho před nasednutím do raftu. Další chybou je kombinovat vestu a helmu různých velikostí, které k sobě nepasují. Helma, která je příliš velká, se při pádu posune a odhalí čelo. Vesta příliš volná se při průjezdu peřejí nadzvedne a může vás táhnout pod hladinu. Pokud si nejste jistí, požádejte instruktora o kontrolu – dvě minuty na břehu jsou lepší než hodina ve vodě.<br>
<br>
<br>
<br>
U helmy je klíčové, aby seděla pevně a přitom netlačila. Zkuste ji otočit dopředu a dozadu – nesmí se posouvat přes čelo. Hledejte dostatečné krytí spánků a týla, protože právě tam míří kameny a pádla. Odnímatelné chrániče uší oceníte na studené vodě, ale v horku se pod nimi rychle přehřívá hlava. Pozor na příliš volný pásek pod bradou – při nárazu se helma sesune a ztratí smysl. Na divoké vodě volte celistvou konstrukci s pevnou skořepinou, na klidné řece postačí lehčí a větraná varianta.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr helmy a vesty na rafting nezačíná v půjčovně, ale u otázky, na jakou vodu se chystáte. Jiné vybavení si vezmete na klidný úsek s peřejemi druhé třídy, jiné na divokou vodu s peřejemi čtvrté třídy. Rozhoduje průtok, sklon koryta, teplota vody a délka plavby. Než vyrazíte, zjistěte si aktuální stav řeky – vydatné deště nebo tání mění i mírnou řeku v nebezpečný živel. Vybavení, které stačí na horský potok v létě, může být na jaře málo.<br>
<br>
<br>
<br>
Ostření a expozice rozhodují o všem Autofokus na Měsíc často selže, zvlášť v noci. Přepni na manuální ostření, zapni Live View, digitálně přibli na okraj kráteru a ostři ručně, dokud není hrana co nejostřejší. Clonu nastav na f/8 až f/11 – příliš otevřená clona dělá měkký obraz, příliš zavřená zase zhoršuje difrakci. ISO drž co nejníž, klidně 100 nebo 200, a čas řeš podle histogramu: jasná část disku nesmí být přepálená. Začni na 1/125 s při f/8 a upravuj.<br>
<br>
<br>
<br>
Než cokoli koupíte, zkuste tři věci: vytáhněte z koutu všechno, co tam nepatří, položte na zem to, co chcete uklidit, a teprve pak hledejte místo. Často zjistíte, že stačí jedna police a jeden věšák. Pokud ani to nestačí, sáhněte po výšce, ne po šířce. Svislé řešení zabere méně podlahy a v malé koupelně působí vzdušněji než nízká skříňka, do které stejně nic dalšího nedáte.<br>
<br>
<br>
<br>
Měsíc je nejvděčnější objekt pro noční fotografii, ale většina začátečníků skončí u bílé kaše bez kráterů. Důvod je jednoduchý: Měsíc je extrémně jasný a foťák se snaží vyrovnat tmu kolem něj. Řešením není drahá technika, ale správné nastavení a trpělivost.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší rezervu máte ve dvou místech: pod postelí a na stěnách nad úrovní očí. Postel s úložným prostorem nahradí komodu i sezónní výměnu oblečení. Pokud ji nemáte, použijte nízké plastové boxy na kolečkách — ale pozor, musí zůstat přístup vzduchu, jinak se v uzavřeném prostoru tvoří vlhkost a pach. Na stěny pak patří otevřené police místo uzavřených skříněk. Vypadají lehčeji a hlavně nezabírají podlahovou plochu. Knihy a drobnosti na nich ale držte v jedné barevné linii, jinak se police změní ve vizuální chaos, který malý prostor opticky zmenší.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy leštit a kdy nechat patinu být Černání stříbra není vždy vada. U starších šperků bývá oxidace součástí původního vzhledu a její odstranění může snížit hodnotu i kouzlo předmětu. Pokud jde o běžný náramek nebo řetízek, můžete použít jemnou leštící pastu určenou přímo na stříbro. Naneste ji prstem v tenké vrstvě, nechte chvíli působit a poté třete bavlněným hadříkem, dokud kov nezačne odrážet světlo. Nikdy netlačte na kameny, perly nebo smalt — ty se poškrábou a některé i rozpustí. U reliéfních vzorů se pasta zachytává v prohlubních; tam ji odstraňte měkkým štětcem namočeným v teplé vodě.