Nechte volnou podlahu pod postelí, pokud tam nemáte úložné boxy. Prach a vlhkost se hromadí, špatně se uklízí a postel působí těžce. Nechte volný prostor nad postelí. Obraz nebo polička přímo nad hlavou vytváří tlak a při každém posunu se bojíte, že něco spadne. Nechte volnou jednu stěnu úplně. V malé místnosti je prázdná stěna to, co dává očím odpočinek. Nemusí být prázdná navždy, ale měla by zůstat bez nábytku.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Jak si nastavit budík podle</strong> cyklů, ne podle hod<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je vybírat barvu jen podle vzorníku v obchodě. Další je natřít jen jeden nátěr a hodnotit výsledek hned. Třetí je ignorovat barvu podlahy a nábytku — dřevo, koberec i látka odrážejí světlo a výsledný dojem mění. Pokud je to možné, vezměte si vzorek barvy domů a položte ho na podlahu i na zeď. Uvidíte rozdíl mezi odrazem od horizontální a vertikální plochy.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je kupovat matraci podle zvyku z hotelu nebo podle rady, která platila pro předchozí postel. Tvrdost se nedá určit pohmatem v prodejně, kde si lehnete na dvě minuty oblečený. Testujte vleže na boku alespoň deset minut, s rukou vsunutou mezi bok a matraci. Ruka by měla proklouznout s lehkým odporem, ne volně nebo naopak ztěžka. Stejný test opakujte na zádech: dlaň pod bederní páteří má cítit mírný tlak, ne prázdný prostor.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina domácností řeší příkrývky dvěma sadami: lehká na léto, těžká na zimu. Jenže dvě sady znamenají dvakrát tolik skladovacího prostoru, dvakrát tolik praní a dvakrát tolik rozhodování při každém přechodu mezi ročními obdobími. Přitom existuje řešení, které funguje celý rok: jedna přikrývka, kterou vrstvíte nebo kombinujete podle potřeby. Nejde o kompromis, při kterém je vám v lednu zima a v červenci horko. Jde o systém, který se v běžné domácnosti vyplatí víc, než se na první pohled zdá.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že lampu postavíte na stranu, ze které čtete. Pokud ležíte na pravém boku a knihu držíte pravou rukou, lampa patří vpravo. Světlo pak dopadá na stránku z boku a odráží se mimo oči spoluspícího. Když ji dáte na opačnou stranu, paprsek musí přejet přes celou postel, oslní toho druhého a vy stejně čtete ve vlastním stínu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Čtecí lampička u lůžka</span> má jediný úkol: nasvítit stránku tak, aby světlo nepronikalo do očí toho druhého. Většina lidí to řeší vyšším výkonem žárovky, ale problém nebývá v intenzitě. Rozhoduje směr kužele a výška svítidla. Když je nastavíte špatně, budete mít pocit, že světlo je slabé, přidáte watty a partner už vůbec nespí.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Když hlava stíní, kužel je</span> moc úzký nebo nízko Výška svítidla se řídí podle toho, kde má kužel protnout rovinu knihy. Ideální je, když horní hrana stínidla přesahuje úroveň vašich očí o dlaň až dvě. Světelný kužel pak míří dolů pod úhlem zhruba 45 stupňů a jeho okraj končí na dece před hrudníkem. Pokud stínidlo vidíte ve výhledu, když ležíte, je lampa příliš nízko nebo málo sklopená. Pokud paprsek dopadá na zeď za hlavou, kužel je moc široký a světlo se rozptyluje do místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak vybírat podle orientace místnosti Na severní stranu nepatří odstíny, které mají v podtónu šedou nebo modrou. Ty se v chladném světle ještě více stáhnou a místnost působí ponuře. Naopak sáhněte po teplých tlumených tónech s hnědým, okrovým nebo jemným růžovým podtónem. Zvýší vnímanou teplotu světla a prostor opticky „zahřejí". Na jižní straně je to obráceně: přímé světlo zvýrazní žluté a oranžové složky, takže barvy s teplým podtónem mohou působit přehnaně. Zde se vyplatí volit neutrálnější nebo chladnější tlumené odstíny, které ostré světlo zjemní.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec pamatujte, že nastavení platí pro vaši konkrétní postel, matraci a polohu těla. Co funguje u jedné postele, může u jiné oslňovat. Po každé výměně povlečení nebo přesunu nábytku si kužel zkontrolujte znovu. Pár centimetrů rozdílu ve výšce udělá víc než jakákoli deklarovaná vlastnost svítidla.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Nakonec počítejte s tím,</span> že barva na zdi nikdy není izolovaná. Okolní předměty, závěsy, rostliny i lidská pleť vrhají na zeď barevné odrazy. Proto stejný tlumený odstín na severní stěně vypadá chladně a na jižní teple — a proto se vyplatí testovat, ne hádat.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Než koupíte barvu, udělejte</span> test přímo na místě. Natřete čtverce nejméně 30 × 30 cm na každou stěnu, kterou chcete řešit, a to ve dvou vrstvách. Nechte je zaschnout alespoň 24 hodin, protože vlhká barva je vždy světlejší a jinak barevná. Pak je pozorujte ráno, v poledne a večer, se zataženou i roztaženou žaluzií. Teprve tehdy uvidíte, jak se odstín chová v reálném světle, ne pod umělým osvětlením v prodejně.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby jsou tři. První: lampa uprostřed mezi polštáři, takže svítí oběma stejně a vlastně nikomu. Druhá: příliš široký kužel, který místo čtení osvětluje celou postel i noční stolek. Třetí: světlý nebo lesklý povrch stínidla, který propouští světlo do stran. Řešením je neprůhledné stínidlo s hlubším krytem a žárovka s teplým světlem, která tolik neoslňuje při přímém pohledu.