První pravidlo zní: štípejte co nejdřív. Čím dřív kmen rozštípete, tím větší plochu povrchu vystavíte vzduchu. Kulatina schne jen na povrchu, uvnitř zůstává vlhká i po roce. Štípy o průměru do patnácti centimetrů schnou nejlépe, silnější kusy si nechte na příští sezónu nebo je rozpulte. Když dřevo řežete na jaře, má celé léto a podzim na to, aby se zbavilo většiny vody. Řezat na podzim a hned topit znamená topit vodou.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete topit, vyzkoušejte vlhkost. Naštípněte jeden kus a přiložte ho na vnitřní stranu zápěstí. Pokud cítíte chlad a vlhko, je příliš mokrý. Suché dřevo je na dotek teplé a lehké. Když ho hodíte o zem, zní dutě. Pokud zní tupě, ještě potřebuje čas. Na zimu si připravte jen tolik dřeva, kolik skutečně spálíte, a zbytek nechte v hranici. Dřevo, které zůstane pod střechou a v průvanu, vydrží i několik sezón. Dřevo, které zůstane pod plachtou, se promění v trouchnivou hmotu, která nehřeje.<br>
<br>
<br>
<br>
Nábytek a věci na zemi rozhodují stejně jako barvy. Vysoká skříňka od podlahy ke stropu sjednotí stěnu, ale musí být ve stejné barvě jako stěna. Otevřené police a botníky nechte zavřené, každý předmět na očích ubere kus prostoru. Věšák umístěte vysoko, kabáty pak nevisí do průchodu. Kobereček mějte krátký a ve stejné barvě jako podlaha, vzorovaný běhoun předsíň rozseká.<br>
<br>
<br>
<br>
Kurník umístěte na mírně vyvýšené místo s přirozeným odtokem. Pokud voda po dešti zůstává stát, zvedněte podlahu alespoň 20–30 cm nad terén a kolem stavby udělejte drenážní rýhu. Sklon pozemku nad 10 % znamená, že budete muset terén upravit, jinak se stavba časem rozjede. Vzdálenost od studny, žumpy nebo hranice sousedova pozemku řešte předem — zápach a mouchy jsou častým důvodem sporů. Rozumný odstup je alespoň 10 metrů od obytných částí.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtá chyba je absence kontroly výstupů. Automatizovaný proces může produkovat chyby tiše. Bez pravidelné kontroly se problém objeví až u zákazníka. Nastavte jednoduchou kontrolu: jednou týdně projděte vzorek výsledků, porovnejte je s ručním zadáním a zapište odchylky. Nestačí se spolehnout na to, že nástroj posílá oznámení. Oznámení často končí v přehlcené schránce.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Obývací pokoj nepůsobí</span> stísněně kvůli metrům, ale kvůli tomu, jak s nimi pracuje světlo. Než začnete přemisťovat nábytek nebo kupovat nový, projděte si denní režim místnosti. Ráno sem dopadá přímé světlo, odpoledne už jen odraz od protější budovy? To rozhoduje o tom, kam umístit zrcadla a kde nechat volnou stěnu. Cílem není zalít pokoj jasem, ale rozložit světlo tak, aby oko nemělo kam narazit na tmavý kout.<br>
<br>
<br>
<br>
První chyba je automatizovat proces, který ještě není ustálený. Malé firmy mají tendenci sáhnout po nástroji ve chvíli, kdy proces existuje jen v hlavě jednoho člověka. Pokud se kroky mění podle toho, kdo je zrovna v práci, automatizace je zafixuje ve špatné podobě. Řešení je jednoduché: sepište postup na papír, projděte ho s lidmi, kteří ho denně dělají, a teprve potom hledejte, co z toho jde nahradit.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá chyba spočívá v tom, že se automatizuje příliš mnoho najednou. Vedení chce vidět rychlý efekt, takže se spustí pět změn v jednom týdnu. Když se něco pokazí, není jasné, která změna to způsobila. Začněte jedním krokem, který zabere nejvíc času a je nejméně rizikový. Třeba přepis objednávek z e-mailů do tabulky. Teprve až tento krok funguje bez výpadků, přidejte další.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte světlem. Tmavý kout u dveří působí jako zeď i v místnosti, která je jinak světlá. Vyměňte jednu centrální žárovku za dvě menší světla – jedno nad zrcadlem, druhé ke stropu u protější stěny. Světlo odražené od stropu a od světlé podlahy přidá hloubku. Vyhněte se bodovkám mířícím přímo do očí a teplým oranžovým odstínům, ty prostor stahují. Neutrální bílá nebo denní bílá funguje lépe, ale nesmí být studená jako v ordinaci.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: nikdy neskladujte dřevo v místnosti, kde se topí nebo kde je vlhko. Sklep je špatný nápad, stejně jako garáž s neprůchodnými vraty. Dřevo tam nasákne vzdušnou vlhkost a nikdy neproschne. Také ho nedávejte přímo k jižnímu oknu nebo ke zdi, kde se sráží voda. Pokud máte jen malý dvorek, postavte jednoduchý přístřešek z prken a střešní krytiny, otevřený na sever a východ. Dřevo má být na slunci, ale ne v peci. Letní vedro ho vysuší, ale přímé pečení na přímém slunci není potřeba.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je cpát dřevo do staré kůlny, kde se nedá projít. Další je zakrývání igelitem, protože lidé chtějí mít jistotu, že nezmokne. Jenže voda, která se odpařuje zevnitř, nemá kudy utéct, a dřevo se dusí. Stejně špatné je skladovat dřevo na betonové podlaze bez podložení – beton je studený a vlhkost se do štípů táhne. Pokud dřevo skladujete venku na volném prostranství, položte ho na paletu a shora přikryjte jen lehkou stříškou, která přesahuje hranici, ale nechává boky otevřené.<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b10objects_circuits010.jpg&dl=1" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">