Tencky po tréninku nebo po dešti vypadají nejlépe, když je necháte volně uschnout. Jenže právě tady vzniká nejvíc škod. Rychlé teplo srazí lepidlo, slunce vypálí barvu a mokrá vložka uvnitř vytvoří zápach, který se pak těžko odstraní. Rozdíl mezi tím, jak tenisky usušit rychle a jak je usušit bez následků, je přitom jen v několika detailech.<br>
<br>
<br>
<br>
Pracujte po celcích, ne po úkonech. Znamená to: nejdřív celý jeden povrch, pak teprve další. U stolu to znamená odstranit vše, otřít desku, vrátit jen to, co na stole opravdu má být, a zbytek odnést na své místo. Teprve potom přejděte ke kuchyňské lince. Když budete střídat utírání, přerovnávání a vytírání, budete se k už hotovým místům vracet a práce se nikdy neuzavře. U podlahy platí jednoduché pravidlo: vysávání a vytírání je poslední krok, nikdy první. Prach a drobky z povrchů stejně skončí na zemi.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na horké nápoje. Keramika vede teplo pomaleji než kov, takže horký čaj nebo polévka mohou popálit dáseň, aniž byste to hned poznali. Nechte jídlo i pití chvíli vychladnout a ochutnávejte opatrně. Stejně tak nepijte přímo z plechovky nebo lahve – náraz hrdla na rovnátko je častou příčinou odlepení.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na tři typické chyby. První je koutek u průchozího místa, kde kolem neustále někdo chodí. Druhá je stůl pod oknem do ulice, kde každé auto přeruší myšlenku. Třetí je příliš mnoho úložných boxů v dosahu ruky, protože otevřená krabice je výzva k prohrabávání. Řešení je jednoduché: věci, které dítě potřebuje denně, ať jsou po ruce, ostatní dejte výš nebo za dveře skříně.<br>
<br>
<br>
<br>
U obou stadionů platí, že bez kontroly u vchodu se nedostanete dovnitř s velkým batohem. San Siro má přísnější kontrolu na tělo, Allianz Arena zase řeší tekutiny a víčka. Nenechte se překvapit tím, že vám u vstupu vezmou láhev. Není to o penězích, je to o pravidlech, která jsou na každém stadionu jiná. Další častá chyba: spoléhat na to, že si na místě koupíte lístek. U obou stadionů to u velkých zápasů neplatí a u San Sira často neplatí ani u menších.<br>
<br>
<br>
<br>
U stříbrných prstenů je situace jiná. Stříbro časem tmavne, což je přirozený proces. Pomůže jemná pasta na stříbro nebo krátká koupel v roztoku jedlé sody a alobalu. Pozor ale na prsteny s rhodiovou úpravou nebo s barevnými kameny, u nichž by soda mohla poškodit povrch. Vždy si nejprve ověřte, z jakého materiálu je prsten vyroben, a teprve pak zvolte metodu čištění.