Častou chybou je kupovat botník bez větrání. Uzavřené police bez děr zadržují vlhkost a po několika týdnech se v nich objeví plíseň. Pokud už zavřený botník máte, vyvrtejte do zadní stěny otvory nebo do něj vložte mřížku. Dále se vyhněte hlubokým policím, kde boty mizí v řadě za sebou. Místo toho používejte police s mírným sklonem nebo výsuvné zásuvky, kde je vidět na všechny páry. Předejdete tak tomu, že se v chodbě hromadí boty, které nikdo nenosí.<br>
<br>
<br>
<br>
U tinktur hraje roli i obsah alkoholu. Tinktury s obsahem kolem 40 % a výš vydrží při správném uložení několik let, slabší maceráty v glycerinu nebo octu sotva rok. Olejové maceráty mají trvanlivost kratší, obvykle šest až dvanáct měsíců, protože tuky časem žluknou. Datum výroby si napište přímo na lahvičku, ne na papírek, který se ztratí. Bez data pak nepoznáte, zda je obsah ještě v pořádku, nebo už dávno přešel.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Přechod z odrážedla nebo</b> kola s pomocnými kolečky na jízdu bez nich není otázkou věku, ale připravenosti. Dítě musí zvládnout udržet rovnováhu, samo nastartovat, zastavit a bez paniky sesednout. Pokud některá z těchto dovedností chybí, je lepší ještě chvíli jezdit na odrážedle nebo na kole s kolečky jen na rovince. Následky pádu v raném věku umí jízdu na dlouho zablokovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Lepidlo, pásky a co opravdu drž<br>
<br>
<br>
<br>
Vrtání geotermálního vrtu není totéž jako vrtání studny na pitnou vodu. Na Islandu se běžně vrtá do hloubky dvou až tří kilometrů, u hlubokých vrtů i přes pět kilometrů. Klíčové je trefit se do zlomové zóny, kde proudí horká voda. Geologové proto nejprve mapují povrchové projevy – horké prameny, bahenní sopouchy, změny vodivosti půdy. Teprve pak se nasazuje vrtná souprava. Chyba začátečníka je vrtat naslepo podle toho, kde to vypadá „teplé", bez měření odporu půdy a seismického průzkumu.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věc, kterou lidé zanedbávají, je světlo. Tmavá předsíň působí menší a nutí odkládat věci tam, kam dosáhnou ruce, ne kam patří. Jedno světlo u dveří a druhé nad botníkem výrazně zlepší orientaci. Vyhněte se však přímému světlu mířícímu do zrcadla, které oslní při příchodu. Světlo ve výšce 180–200 cm směrem dolů je pro předsíň praktičtější než bodové světlo na stropě. Až budete hotoví, projděte si prostor ještě jednou s taškou v ruce – teprve tehdy zjistíte, co skutečně překáží.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolo pro první jízdu bez koleček by mělo být co nejlehčí, s nízkým rámem, aby dítě mohlo snadno sesednout. Velikost kol 16 nebo 20 palců se odvíjí od výšky dítěte, ne od věku. Přední i zadní brzda musí být ovladatelné malou rukou. Vyhněte se těžkým odpruženým vidlicím a zbytečným doplňkům, které zvyšují hmotnost. Řetěz má být krytý, aby se do něj dítě nezachytilo. Pokud kolo splňuje tyto podmínky, první jízda bez koleček bývá otázkou několika pokusů, ne týdnů.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak nacvičit rozjezd a zastavení bez zbytečného stresu Nejlepší je trénovat na rovném, prázdném a měkkém povrchu, například na udusané hlíně nebo asfaltu s trávníkem po stranách. Dítě sedí v sedle, jednou nohou se odráží a druhou drží na pedálu. Učí se nejdřív odrážet a klouzat, teprve pak šlapat. Zastavení nacvičujte tak, že dítě jede pomalu a vy stojíte před ním, ne vedle. Jakmile zvládne plynule zastavit, zkuste ho nechat jet pár metrů samotné a běžte za ním, ne vedle. Držet sedlo zezadu je méně nebezpečné než držet řídítka, protože dítěti neuhýbá přední kolo.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je sundat pomocná kolečka úplně a nastavit sedlo tak, aby dítě dosáhlo oběma nohama celou plochou na zem. Když sedí v sedle, kolena mají být mírně pokrčená. Vyšší sedlo nutí dítě našlapovat po špičkách a zvyšuje riziko pádu. Řidítka by měla být dostatečně blízko, aby se dítě nemuselo předklánět. Brzdy musí být seřízené tak, aby na ně dítě dosáhlo bez přenášení váhy.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby: rodič kolo tlačí a pouští bez varování, dítě se lekne a spadne. Další chybou je nechat dítě jet z kopce, dokud nezvládá brzdit. Také se vyhněte jízdě v provozu nebo na rušné stezce, dokud dítě nezvládne zastavit na povel. Nepodceňujte únavu, po dvaceti minutách soustředění padá pozornost a roste riziko pádu.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický detail, na který se často zapomíná: geotermální voda obsahuje rozpuštěné minerály, především síru a křemík. Bez úpravy by se potrubí a výměníky zanesly vodním kamenem během několika let. Provozovatelé proto vodu chemicky upravují a části rozvodů pravidelně proplachují. Kdo staví dům napojený na geotermální systém, musí počítat s tím, že teplota vody na vstupu do domu bývá nižší než na výstupu z elektrárny, a dimenzovat radiátory podle toho.