Jak správně čist<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo je druhý nástroj, jak nízký prostor opticky zvednout. Světlé barvy na šikmině a stropě stáhnou hranu a prostor se sjednotí. Tmavý pruh na šikmině naopak výšku sníží. Světlo veďte podél šikminy, ne přímo do ní. Stojací lampa v nízkém místě oslní, kdežto nástěnné svítidlo otočené vzhůru osvětlí strop a přidá dojem výšky. Zrcadlo umístěné na kolmé stěně naproti šikmině prostor rozšíří, ale jen když neodráží tmavý kout.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplota a světlo rozhodují o tom, zda výrobek vydrží dva roky, nebo dva měsíce. Skladujte v chladu, ideálně mezi 10 a 18 °C, bez přímého slunce a bez výkyvů teplot. Kuchyňská linka nad sporákem je špatné místo, stejně jako parapet nebo koupelna. Vlhkost ničí etikety i uzávěry, proto volte suchou spíž nebo skříňku ve stabilní místnosti. Pokud máte jen teplý byt, postačí uzavřená krabice v nejchladnější místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec myslete na to, že barevná paleta není neměnná. Mění se s ročním obdobím i s tím, jak se měníte vy. Jednou za půl roku projděte kapsli a zeptejte se, které barvy skutečně nosíte. Pokud některá akcentová barva zmizela z vašeho života, nahraďte ji jinou, ale vždy jen jednu. Kapslový šatník není o tom mít málo barev, ale o tom mít barvy, které spolu mluví. Když to pochopíte, přestane být kapsle nudná a začne být funkční.<br>
<br>
<br>
<br>
Další centimetr získáte na stěně za dveřmi. Vejde se tam lišta s háčky, ale jen tak hluboká, aby při otevření dveří neškrtala o kliku. Změřte vzdálenost mezi dveřmi a zdí v otevřeném stavu; obvykle zbývá pět až osm centimetrů. Na tuto lištu pověste klíče, vodítko na psa nebo plátěnou tašku na drobnosti. Háčky volte kovové s krátkým ramenem, plastové se při zatížení vyhnou a lišta vypadne ze šroubů.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický postup je jednoduchý. Vytáhněte všechny kusy z kapsle a rozdělte je na hromádky podle barev. Podívejte se, které kombinace jste za poslední měsíc skutečně nosili. Ty, které zůstaly ležet, pravděpodobně nemají partnera. Buď k nim dokupte neutrální kus, nebo je vyřaďte. Nekupujte ale nové věci jen proto, aby barva „někam patřila". Kapsle má být malá, ne barevně kompletní.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si oddělíte barvy na neutrální a akcentové. Neutrální jsou ty, které tvoří základ: černá, tmavě modrá, šedá, bílá, krémová, hnědá v teplých odstínech. Akcentové jsou ty, které nesou náladu a přitahují pohled: zelená, červená, hořčičná, fialová, oranžová. Do kapsle nepatří všechny. Vyberte dvě až tři akcentové barvy, které k sobě ladí a které se vám líbí na obličeji. Neutrální barvy pak tvoří asi tři čtvrtiny šatníku, akcentové zbytek.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak sladit barvy, aby se oblečení skutečně potkávalo Největší chybou je nakupovat akcentové kusy, které nemají s čím se potkat. Každá akcentová barva by měla mít v šatníku alespoň dva neutrální partnery, se kterými vypadá dobře. Zelená se snese s tmavě modrou i krémovou, hořčičná s šedou a hnědou, červená s černou a bílou. Pokud si nejste jistí, držte se pravidla, že akcent patří k neutrálu, ne k dalšímu akcentu. Dva akcenty vedle sebe fungují jen tehdy, když mají stejnou teplotu a sytost.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč máslo, a ne ol<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je také podceňování odstínu. Dvě modré, z nichž jedna je do šeda a druhá do zelena, se vedle sebe bijí, i když je obě nazýváte modrou. Stejně tak černá a tmavě modrá vedle sebe působí nechtěně, pokud nemají stejnou hloubku. Proto si před zrcadlem zkontrolujte, jak látky vypadají při denním světle. Umělé osvětlení v obchodě barvy zkresluje a doma pak kombinace nefunguje.<br>
<br>
<br>
<br>
Kapslový šatník má fungovat jako nástroj, ne jako trest. Mnoho lidí si ho ale zničí hned na začátku tím, že si vybere jednu „bezpečnou" paletu a drží se jí za každou cenu. Výsledek je šatník, který se sice vejde do dvaceti kusů, ale vypadá pořád stejně a po měsíci omrzí. Přitom stačí s barvami pracovat vědomě a kapsle se stane oblečením, které skutečně nosíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je lepší sklenice a kdy lahvička s kapátkem Oleje patří do tmavého skla s úzkým hrdlem, které se dá dokonale uzavřít. Ideální je lahvička z hnědého nebo zeleného skla, naplněná až po okraj, aby nad hladinou zůstalo co nejméně vzduchu. Vzduch je hlavní nepřítel — oxiduje olej i líh. Tinktury skladujte v tmavém skle s kapátkem nebo v malých lahvičkách, které spotřebujete do několika měsíců. Plast je nevhodný: oleje do něj migrují a líh se z něj může uvolňovat. Gumové kapátko dlouhodobě nesnáší vysokoprocentní líh, proto ho nechte jen v uzávěru, ne ponořené v tekutině.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby se opakují: macerace mokré byliny, skladování v plastu, dolévání nového oleje do starého zbytku, otevírání lahvičky každý den a uchovávání v koupelně. Pokud chcete mít jistotu, vyrábějte menší množství, které spotřebujete do šesti měsíců, a větší zásobu nechte v chladu a ve tmě. Oleje vydrží při správném uložení jeden až dva roky, tinktury s dostatečným lihem tři až pět let. Rozhoduje důslednost, ne drahé vybavení.