Pečte v předehřáté troubě na 200 °C prvních 10 minut. Poté teplotu snižte na 170 °C a pečte dalších 20 až 25 minut. Během pečení troubu neotevírejte, jinak věnečky spadnou. Hotové věnečky musí být zlatavé a suché i ve spodní části. Po upečení je ihned propíchněte špičkou nože ze spodu, aby unikla pára. Tím zabráníte tomu, aby uvnitř zůstala vlhkost, která po naplnění způsobí rozměknutí.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b5scripts026.jpg&dl=1" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Zvětšení zvolte podle stavu vzduchu. Za klidných nocí unese dalekohled i 150–200×, jindy se obraz při 100× už jen vaří. Začněte vždy na malém zvětšení, zaostřete a teprve pak přidávejte. Pokud obraz kmitá nebo se rozplývá, uberte. Větší zvětšení neznamená lepší obraz – prázdné zvětšení jen zvětší neklid.<br>
<br>
<br>
<br>
Odpalované těsto se dělá z vody, másla, hladké mouky a vajec. Na 250 ml vody a 100 g másla počítejte 150 g mouky a 4 až 5 vajec podle velikosti. Vodu s máslem přiveďte k varu, aby se máslo zcela rozpustilo. Pak vsypte mouku najednou a míchejte, dokud se těsto nespojí do kompaktní koule. Důležité je těsto provařit: na mírném ohni ho míchejte ještě 2 až 3 minuty, dokud se na dně hrnce nezačne tvořit tenká bělavá vrstva. Právě tím se odpaří přebytečná vlhkost, která později způsobuje vlhnutí a rozpadání věnečků.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba začátečníků je koupit boty o číslo menší s vidinou lepšího výkonu. Na umělé stěně to znamená dvě hodiny bolesti a riziko, že si zničíš nehty nebo šlachy. Další chybou je nechat boty roztáhnout příliš. Kožené boty se vytáhnou i o půl čísla, syntetické jen minimálně. Pokud bota tlačí hned v obchodě, doma se to nezlepší — jen se to zvětší. Kupuj takové, které tě tlačí jen mírně a v místech, kde se materiál ohne.<br>
<br>
<br>
<br>
Způsob platby hodně napoví. Možnost platby kartou přes platební bránu nebo odložená platba u ověřené služby znamená, že obchod prošel určitou kontrolou. Naopak výhradně bankovní převod na účet, který je vedený v zahraničí nebo u neobvyklé banky, je rizikový. U dobírky platíte až při převzetí, takže nepřijdete o peníze předem, ale pozor na podvodné zásilky, které dorazí bez objednávky. Podívejte se, zda web používá zabezpečené připojení a zda při zadávání údajů nezmizí adresní řádek nebo nezobrazí varování prohlížeče.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozorujte mimo topení, komín a rozpálenou střechu. Teplý vzduch stoupající z budov rozbíjí obraz víc než optika. Nechte dalekohled před pozorováním půl hodiny vytemperovat, aby se vyrovnaly teploty uvnitř tubusu. Měsíc nikdy nepozorujte bez filtru – při větším zvětšení je jeho jas nepříjemně ostrý a po delší chvíli bolí oči.<br>
<br>
<br>
<br>
Bezpečnost, zvuk a výhled: kde se oba stadiony rozejdou Allianz Arena sází na plynulý pohyb davu. Vstupy jsou široké, sektory přehledně značené a návštěvník se dostane na místo obvykle do patnácti minut. Pozor ale na dvě věci. Za prvé, při cestě metrem dochází k řízenému vypouštění lidí a čekání může trvat i půl hodiny. Za druhé, sezení v horním prstenci je strmé a při silnějším větru je znát, že jde o otevřenou konstrukci. Naopak výhled je výborný téměř odkudkoli.<br>
<br>
<br>
<br>
Měsíc je nejvděčnější cíl pro první pohled dalekohledem. Je velký, jasný a najdete ho i z města. Právě proto ale většina začátečníků skončí u zklamání: místo kráterů vidí jen oslnivou bílou plochu bez detailů. Důvodem není špatný dalekohled, ale špatně zvolený okamžik a neznalost toho, co vlastně hledat. Následujících pět věcí rozhoduje o tom, jestli uvidíte jen světlou skvrnu, nebo reliéf plný hor a stínů.<br>
<br>
<br>
<br>
Co na Měsíci vlastně hledat: moře jako Mare Tranquillitatis nebo Mare Imbrium jsou tmavé plochy ztuhlé lávy. Výrazné krátery Koperník, Kepler a Aristarchos mají jasné paprsky, které je vidět i při menším zvětšení. Poblíž terminátoru hledejte brázdy a hory v Apeninách a Kavkazu. Vyplatí se kreslit si náčrtky – nutí vás dívat se pozorně a příští noc snadno porovnáte, co se změnilo.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">V San Siro se orientujte podle</span> sektorů, ne podle vchodu. Stadion má tři prstence a číslování je místy nelogické. Pokud máte lístek na druhý prstenec, počítejte s dlouhým výstupem po šikmých rampách bez výtahu. Typická chyba je dorazit na poslední chvíli: kontrola u vstupu je pomalá, zvlášť když se hraje derby. Přijďte alespoň hodinu před výkopem a vezměte si drobné na občerstvení, protože stánky s platbou kartou bývají přetížené.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvuková kulisa je v obou případech jiná. San Siro vytváří hutný, dunivý hluk, protože betonové ochozy drží zvuk uvnitř. Allianz Arena je akusticky otevřenější, takže chorály znějí čistěji, ale méně tlačí na uši. Kdo chce zažít atmosféru, měl by v Miláně volit místo blíž k tribuně domácích fanoušků, zatímco v Mnichově stačí střední sektor s výhledem na hrací plochu i na tribuny.