Číslo otěru u Martindale: co znamená a co už je zbytečné

Velké riziko představují i elektronické přístroje a vše, co obsahuje jemné mechanické díly. Pára kondenzuje na chladných částech, vlhkost proniká do štěrbin a způsobuje korozi kontaktů. Nikdy nepařte obrazovky, klávesnice, reproduktory ani ventilační mřížky. U kuchyňských spotřebičů si dejte pozor na těsnění a ložiska – horká vlhkost je připraví o mazivo. Stejně tak nepoužívejte páru na nátěry, které nejsou vypálené nebo dvousložkové: barva se začne loupat v celých plátech.<br> <br> <br> <br> Kdy je překližka lepší než masiv Překližka je slepenec vrstev dřeva s kříženou orientací. Proto se nekroutí tolik jako masiv a v tenké desce snese velké zatížení. Bývá v bočnicích, opěradlech a rozích, kde by masiv praskl. Pozor na hranu: pokud není zakrytá nebo olepená, vnikne vlhkost a vrstvy se rozlepí. Při opravě překližku neřežte pilkou na železo, ale jemným zubem, jinak se štěpí. Vrut do překližky drží jen tehdy, když jde kolmo na plochu. Šikmo zašroubovaný vrut vrstvy rozevírá a spoj ztrácí pevnost.<br> <br> <br> <br> <img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Slunečná strana místnosti bývá oblíbená – ráno vás vzbudí světlo, přes den není nutné svítit a rostliny na parapetu prospívají. Jenže právě tam dopadá přímé sluneční záření nejdéle a nejintenzivněji. A to není jen otázka tepla. Ultrafialové záření, které je součástí denního světla, je dostatečně energetické na to, aby rozbíjelo chemické vazby v organických materiálech. Tomu se říká fotodegradace a projevuje se postupně, plíživě, často si jí všimnete, až když je pozdě.<br> <br> <br> <br> Typická chyba je kupovat sedák podle tloušťky. Silná vrstva měkké pěny vypadá pohodlně, ale po pár týdnech se zmáčkne a sedíte na tvrdém základu. Naopak tenčí, ale hustší pěna vydrží déle a lépe drží tělo. U sedacích souprav se vyplatí zkontrolovat, jestli je pěna vyměnitelná. Pokud ano, můžete ji po letech vyměnit bez kupování celé sedačky, což je praktičtější než řešit nový kus nábytku.<br> <br> <br> <br> Praktické pravidlo: nosné prvky, tedy rám sedáku a spoje nohou, mají být z masivu nebo překližky. Dřevotříska patří jen do výplní, nikdy do míst, kde se šroubuje a šroub znovu povoluje. Při nákupu si vezměte svítilnu a prohlédněte spodní stranu. Hledejte tmavé skvrny po vlhkosti, vyčnívající vruty a spáry, které se rozevírají. Zkuste s nábytkem jemně pootočit a poslouchat. Skřípání neznamená stáří, ale uvolněný spoj. Opravit se dá masiv a překližka: vyvrtat, vložit dřevěnou hmoždinku a znovu sešroubovat. U dřevotřísky je poctivější výměna dílu než lepení, které za rok povolí.<br> <br> <br> <br> Další častý omyl je přeceňování vysokých hodnot. Látka s číslem 100 000 otáček nemusí být vhodnější než látka s 30 000 otáček. Záleží na účelu. U potahů sedaček, které jsou vystaveny neustálému tření, má smysl hledat vyšší hodnoty. U záclon nebo dekoračních polštářů je tření minimální a vysoké číslo nevyužijete. Zbytečně pak platíte za vlastnost, kterou neoceníte.<br> <br> <br> <br> Každý lak na nehtech prochází stejným cyklem: první měsíc je nejbarevnější a nejlesklejší, po půl roce začnou vznikat mikroskopické praskliny a po pěti letech už nejde o kosmetickou vadu, ale o změnu fyzikálních vlastností. Pigmenty se usazují u dna lahvičky, ředidla se odpařují a filmotvorné složky polymerují i bez přístupu vzduchu. Pokud jste lahvičku skladovali na okně nebo v koupelně, proces se zrychlí klidně dvojnásobně.<br> <br> <br> <br> Zapamatujte si, že číslo otěru není certifikát kvality. Je to výsledek jedné konkrétní zkoušky za konkrétních podmínek. Rozdíl mezi dobrou a špatnou látkou nepoznáte podle výšky čísla, ale podle toho, zda výrobce dokáže vysvětlit, co číslo znamená a za jakých okolností bylo získáno.<br> <br> <br> <br> Kostra čalouněného nábytku rozhoduje o tom, jak dlouho vydrží sedák rovný a spoje tuhé. Nejde o estetiku, ale o mechaniku. Tři nejčastější materiály jsou masiv, překližka a dřevotříska. Každý z nich se chová jinak při zatížení, při vlhkosti i při opravě. Rozdíl poznáte až po letech používání, kdy se jeden materiál ohne a druhý se rozpadne v místě vrutu.<br> <br> <br> <br> Praktický postup je jednoduchý. Nejprve zjistěte, zda výrobce uvádí, při jaké změně bylo číslo odečteno. Potom porovnávejte pouze látky stejné kategorie a stejného určení. Nakonec zvažte, jak moc bude látka vystavena oděru ve skutečném použití. Teprve pak má číslo vypovídací hodnotu. Pokud tyto informace chybí, berte údaj jako hrubý orientační bod, ne jako garantovanou vlastnost.<br> <br> <br> <br> Největší chyba při čtení těchto hodnot je představa, že vyšší číslo automaticky znamená lepší látku. Číslo totiž vzniká na základě subjektivního posouzení – hodnotitel se rozhoduje, kdy je látka „opotřebená". Dva testeři mohou na stejném vzorku dojít k rozdílným výsledkům. Navíc záleží na tom, zda se test zastavil při prvním poškození, nebo při výrazné změně struktury. Bez této informace je číslo jen orientační.