U hravých koček pomáhá jasné oddělení rukou od hraček. Nikdy nepoužívejte prsty jako kořist, ani v rukavici. Kočka se pak naučí, že ruka není hračka, a přestane po ní skákat. Místo toho nabídněte plyšovou myš na tyči, provázek nebo míček. Důležité je také krátké, ale intenzivní hraní několikrát denně, ideálně před krmením. Unavená kočka méně reaguje přehnaně. Pokud má kočka sklony k agresivitě při hře, ukončete hru okamžitě a odejděte. Trestání ani křik situaci jen zhorší.<br>
<br>
<br>
<br>
Při výměně pěny v sedáku vždy změřte přesné rozměry včetně tvaru a tloušťky. Nová pěna musí sedět bez vůle, jinak se potah vytáhne a sedák se kroutí. Zvolte hustotu podle toho, kolik vážíte a jak často sedačku používáte. Lehčí uživatelé vystačí s nižší hustotou, těžší potřebují hutnější materiál. Vyhněte se pěně, která je na dotek lepkavá nebo na povrchu tvrdá – bývá to známka nekvalitního pojiva.<br>
<br>
<br>
<br>
Potahovina se časem vytáhne ne proto, že by byla nekvalitní, ale protože s ní většina lidí zachází jako s obyčejnou látkou. Materiál má podkladovou tkaninu a vrstvu polyuretanu nebo PVC. Když se do ní opře vlhko, teplo a tlak, podkladová tkanina se roztáhne, vazba povolí a vrstva se začne vlnit. Výsledkem jsou sedací plochy jako pytel a záhyby, které už nejdou vyhladit.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je posuzovat kvalitu podle tloušťky sedáku. Silná vrstva nekvalitní pěny vydrží méně než tenčí vrstva hutné pěny. Další chybou je ignorovat konstrukci rámu. Sebelepší pěna se ohne, pokud je pod ní pružina nebo latě, které nedrží. Před koupí si sedněte na kraj sedáku a mírně se zapřete nohama. Kvalitní pěna se ohne rovnoměrně, nekvalitní se zbortí do stran.<br>
<br>
<br>
<br>
1. Materiál a jeho srážlivost. Bavlna se po prvním vyprání při vyšší teplotě stáhne klidně o několik centimetrů. Pokud výrobce uvádí 60 °C, ale potah je z velké části z umělých vláken, raději perte na 40 °C a se snižujícím se sušícím programem. Vždy zkontrolujte štítek ještě před prvním použitím, ne až když je povlak mokrý. Druhá věc: zip. Levnější zipy se po pár cyklech rozjedou nebo zaseknou. Před prvním nasazením zip několikrát přejeďte a všimněte si, jestli drží.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejhorší je kombinace měkkého čalounění s chladnou podlahou a špatným větráním. Vlhkost stoupá vzhůru, takže postel, gauč nebo židle stojící přímo u studené zdi nasávají víc než nábytek v otevřeném prostoru. Sedací plochy, opěrky hlavy a spodní strany sedáků jsou na tom nejhůř. Pokud je čalounění u země nebo u zdi, stačí pár centimetrů mezery a cirkulace se zlepší. Vlhkost se hromadí i v místech, kam se běžně nedostanete: pod polštáři, mezi sedákem a rámem, v záhybech potahu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si sedák prohmatejte dlaní. Kvalitní studená pěna s vyšší hustotou klade znatelný odpor a vrací se do původního tvaru pomalu, ale úplně. Nekvalitní pěna se stlačí bez odporu a nechá po prstu důlek, který se vyrovnává dlouho nebo vůbec. Poté sedák zmáčkněte mezi prsty jako houbu. Pokud se zdá lehká a vzdušná, obsahuje příliš mnoho místa pro vzduch a málo materiálu – taková pěna se po čase rozpadne na prach.<br>
<br>
<br>
<br>
PUR pěna v sedáku rozhoduje o tom, zda si po dvou letech sednete na tuhou desku, nebo zda sedačka drží tvar jako na začátku. Většina lidí se při výběru soustředí na potah a barvu, ale kvalita pěny se pozná až podle toho, jak se s ní dá pracovat. Existují jednoduché zkoušky, které zvládnete přímo v prodejně nebo po rozbalení doma.<br>
<br>
<br>
<br>
Hustota, nosnost a tvarová paměť Rozhodující je hustota pěny, obvykle uváděná v kilogramech na metr krychlový. Čím vyšší číslo, tím hutnější a trvanlivější materiál. Pro sedací část se používá jiný typ než pro opěradlo: sedák potřebuje vyšší nosnost, opěradlo může být měkčí. Zaměřte se také na to, zda je pěna v jednom kuse, nebo slepená z několika vrstev. Slepenec bývá levnější a po čase se vrstvy oddělí. Tvarová paměť znamená, že se pěna přizpůsobí tělu, ale po vstání se vrátí do roviny. Pokud zůstane promáčknutá, o paměťový efekt nejde.<br>
<br>
<br>
<br>
Na čerstvý tuk funguje nejlépe prostředek na nádobí. Obsahuje tenzidy, které vážou tuk a umožní jeho smytí vodou. Naneste malé množství přímo na flek, prsty nebo měkkým kartáčkem vmasírujte a nechte působit deset až patnáct minut. Potom opláchněte teplou vodou. U starších fleků přidejte jedlou sodu – vytvoří jemnou pastu, která tuk nasákne a zároveň naruší vazbu na vlákno. Pastu nechte zaschnout a pak ji vykartáčujte. Pozor na barevné textilie: sodu nejdřív vyzkoušejte na okraji, protože může způsobit vyblednutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický test trvanlivosti doma: položte na sedák těžký předmět, například knihu, a nechte ho tam přes noc. Ráno zkontrolujte, jak hluboký důlek zůstal. Pokud se do hodiny nevyrovná, pěna nemá dostatečnou pružnost. U sedačky, kterou používáte denně, počítejte s tím, že i dobrá PUR pěna se po několika letech mírně unaví. To je normální. Známkou nekvality je, když se sedák začne drolit, prášit nebo zapáchat.