Prvním krokem je pochopit, jak vzor vznikl. Jinak se chová tkanina s potištěným dekorem, jinak žakársky tkaný motiv a jinak výšivka. Potištěné vzory mají barvu jen na povrchu vlákna, takže se otěrem rychleji vyblednou v místech, která se dotýkají těla nebo nábytku. Tkané a vyšívané motivy drží barvu hlouběji, ale zase více trpí mechanickým oděrem, protože reliéf vzniká přetahováním nití. U potisku volte šetrnější prací program a nižší teplotu, u tkaných vzorů spíš hlídejte tření a časté žehlení.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Prvním viditelným projevem</span> <span style="font-weight: bolder;">je ztráta krycí schopnosti</span>. <span style="font-weight: 600;">Barva, která dřív stačila</span> na dvě vrstvy, teď potřebuje tři nebo čtyři a stejně prosvítá. Je to proto, že se snížil podíl rozpouštědel a pigmentové částice se shlukly do větších celků. Nanášení se tím prodlužuje a vrstvy schnou nerovnoměrně. Typická chyba je v takové chvíli přidat víc vrstev bez čekání – výsledkem je mapa, která se sloupne při prvním kontaktu s vodou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Typická chyba je prát</span> vzorované tkaniny při vysoké teplotě s cílem „vyčistit je pořádně". Teplo a mechanický pohyb v bubnu uvolňují barvivo i vlákna, takže vzor ztrácí kontrast a látka řídne. Další častá chyba je sušení v sušičce na vysoký stupeň. Vlákna se smršťují nerovnoměrně a reliéfní vzor se rozpadá. Sušte volně, případně v sušičce jen krátce a při nízké teplotě.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: nepoužívejte běžné čisticí prostředky s parfémem a silnou chemií. Vůně sice přebije pachy, ale těkavé látky dráždí sliznice a u alergiků vyvolávají další potíže. Sázejte na prostředky bez parfemace nebo na roztok octa s vodou. Ocet ničí roztoče a neutralizuje pachy, ale nesmí zůstat v látce vlhký. Hadřík jen lehce navlhčete a po vyčištění povrch osušte.<br>
<br>
<br>
<br>
Při navlékání potahu postupujte od zadního okraje dopředu a potah natahujte, ne přetahujte. Rohy vypněte až nakonec. Pokud potah sedí těsně, pomůže krátké nahřátí fénem, látka i koženka změknou a lépe se vytáhnou. Typická chyba je nechat starou pěnu pod novou vrstvou; tím se výška sedu zvětší, potah se nedošije a sedák se kroutí. Stejně časté je použití lepidla ve spreji po celé ploše. Lepidlo patří jen na okraje nebo na rohy, jinak pěna ztvrdne a ztratí pružnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chyba je čistit potah mokrým hadrem a hned na něj sednout. Voda vstoupí mezi vlákna, tkanina nabobtná a při zatížení se nevratně protáhne. Stejně škodí i horká voda a agresivní saponáty, které naruší pojivo mezi vrstvami. Pokud se potah jen otírá nasucho nebo s minimem prostředku, vydrží roky bez povolení. Když už je potřeba mokré čištění, nechte potah pořádně proschnout při pokojové teplotě, nikdy ne u topení nebo na přímém slunci.