Když látky a čalounění neladí, celý interiér působí rozpačitě

Další rizikovou skupinou jsou přírodní kameny. Mramor, vápenec a travertin jsou citlivé na kyseliny i na vlhko; pára může narušit leštící vrstvu a zvýraznit rýhy. Žula je odolnější, ale i u ní platí, že se má čistit spíš vlhkým hadrem s neutrálním prostředkem. Podobně reagují i některé cementové a betonové povrchy, které po opakovaném paření ztrácejí barvu a začnou prášit.<br> <br> <br> <br> Položte vzorky vedle sebe na denní světlo i večer za umělého osvětlení. Barvy se mění – to, co přes den ladí, může večer vypadat mdle nebo do zelena. Vezměte vzorek čalounění, závěsů, polštářů a koberce a položte je na sebe. Když se vám chce oči odvrátit, něco je špatně. Dobrá kombinace vypadá, jako by spolu materiály přirozeně žily. Ne jako byste je k sobě přilepili.<br> <br> <br> <br> Vzorované tkaniny nejsou jen otázkou vkusu. Při správné volbě dokážou potlačit viditelné známky používání – vyšisování, prodření, skvrny i lesk. Opotřebení ale nikdy nezmizí úplně. Jde o to, jak vzor rozptýlí pozornost a jaký typ vlákna pod ním je. Než látku koupíte, prohlédněte si ji při denním světle i v podvečeru. Umělé osvětlení mění kontrast a některé vzory vypadají jinak než doma.<br> <br> <br> <br> Poslední věc, kterou lidé řeší pozdě, je údržba zipů a suchých zipů. Zip na povlaku se časem zanese vlákny a přestane držet. Stačí ho jednou za čas vyčistit starým kartáčkem na zuby a lehce potřít voskem na zipy. Suchý zip zase ztrácí přilnavost, když se do něj dostane prach z podlahy. Před každým praním ho zavřete, jinak pochytá vlákna z jiného prádla a už nikdy nebude držet jako nový. Kdo tohle zanedbá, přijde o výhodu snímatelného povlaku dřív, než látka vůbec zestárne.<br> <br> <br> <br> Prodyšnost neznamená, že materiálem přímo proudí vzduch. Jde o schopnost propouštět vodní páru, kterou tělo neustále vytváří. Látka s otevřenou strukturou, například hrubá tkanina nebo pletenina s většími oky, páru odvede. Hladká, hustě tkaná nebo vrstvená potahovina s nepropustnou podkladovou vrstvou ji zadrží. Jakmile pára nemá kam unikat, změní se pod sedící osobou v kondenzát. Mokrý povrch pak vede teplo mnohem lépe než suchý, takže se člověk cítí tepleji, i když je místnost chladná.<br> <br> <br> <br> Nejčastější chybou při zařizování obývacího pokoje nebo ložnice je snaha sladit všechno do posledního detailu. Když má pohovka, závěsy i polštáře stejný odstín a stejnou strukturu, prostor ztratí hloubku a působí jako výstavní místnost. Cílem není identita, ale harmonie. Materiály se mají doplňovat, ne kopírovat. Rozdíl mezi nimi vytváří napětí, které interiér oživí.