Než začnete mazat, pohovku otočte a odstraňte prach a drobky z mechanických částí. U rozkládacích pohovek bývá problém v kovovém roštu a čepech. U pevných pohovek se ozývají spoje mezi rámem a nohami. Připravte si hadřík, vatové tyčinky, starý štětec a mazivo, které nelepí a nezanechává skvrny. Vhodný je silikonový olej ve spreji, suché mazivo na bázi PTFE nebo obyčejná vazelína. Naopak se vyhněte rostlinným olejům a WD-40 jako trvalému mazivu – časem ztuhnou a na sebe vážou prach.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: použití horké vody na bílkovinné skvrny (mléko, vejce) – tuk se srazí a už nejde rozpustit. Další chybou je tření fleku krouživými pohyby, které ho zvětší. Také vynechání testu na neviditelném místě vás může stát celý oděv. A pokud flek po prvním pokusu nezmizí, neopakujte stejný postup desetkrát. Nechte textilii uschnout a zkuste jiný prostředek. U starých fleků je někdy účinnější nechat prášek působit přes noc v chladničce, protože nízká teplota brzdí šíření tuku.<br>
<br>
<br>
<br>
Dávkujte prací prostředek podle tvrdosti vody a stupně znečištění, ne od oka. Nadbytek saponátu se v látce usazuje a při dalším praní se vlákna slepují. Používejte tekutý prostředek místo práškového, lépe se vyplachuje. Přidejte půl šálku octa do posledního máchání, pomůže odstranit zbytky prostředku a změkčí vodu. Vyhněte se aviváži, která vytváří na vláknech film a přispívá ke vzniku žmolků. Sušte povlaky na šňůře, ideálně ve stínu a s mírným průvanem. Sušička je riziková, protože horký vzduch a pohyb bubnu třou látku o sebe.<br>
<br>
<br>
<br>
Vrzání spojů u pohovky vzniká nejčastěji tam, kde se dřevěné nebo kovové části rámu otírají o sebe, případně kde vyschlá lepidla a uvolněné šrouby dovolí mikroskopický pohyb. Než začnete cokoli mazat, pohovku obraťte dnem vzhůru a položte na deku, abyste chránili čalounění i podlahu. Prohmatejte rukou všechny spoje a pomalu zatlačte na jednotlivé strany rámu. Vrzání se ozve z konkrétního místa a to je váš cíl. Často jde o spoj mezi nosníkem a bočnicí, o čep v rohu nebo o kovový rohový spoj.<br>
<br>
<br>
<br>
Parní čistič bývá považován za univerzální nástroj, který zvládne téměř všechno. Jenže horká pára kolem 100 až 150 stupňů Celsia a tlak, se kterým dopadá na povrch, umí napáchat víc škody než užitku. Než přístroj nastartujete, prohlédněte si povrch a položte si jednoduchou otázku: snese tenhle materiál trvalý žár, vlhkost a mechanický tlak? Pokud ne, pára na něj nepatří. Nejde přitom jen o viditelné poškození, ale i o změny, které se projeví později – zmatnění, odlepení, praskliny nebo zápach.<br>
<br>
<br>
<br>
Vrzání konstrukce nebývá náhodné. Většinou jde o dva odlišné jevy: buď se pohybují dva díly proti sobě, nebo se mění vlhkost a objem materiálu. Než začnete cokoli utahovat nebo mazat, určete, odkud zvuk skutečně vychází. Pomůže druhá osoba, která pomalu zatěžuje jednotlivé části, zatímco vy posloucháte s uchem u konstrukce. Zvuk se často šíří, takže zdroj bývá jinde než místo, kde ho slyšíte.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">U schodů a podlahových</span> konstrukcí bývá příčinou kombinace obojího: spoj se mírně uvolní a dřevo navíc pracuje s vlhkostí. Projděte konstrukci a najděte místo, kde se deska dotýká nosníku bez podložky. Vložte mezi ně tenkou podložku z tvrdé gumy nebo plsti a spoj znovu upevněte. Nepoužívejte polyuretanovou pěnu jako výplň – zvuk utlumí jen dočasně a ztíží budoucí opravu. Pozor také na příliš utažené spoje, které dřevu nedovolí přirozený pohyb; i ty mohou vrzat, když se materiál snaží roztahovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Suché dřevo nebo uvolněný spoj Suché dřevo poznáte podle toho, že vrzání zesílí v topné sezóně a po dešti zmizí. Vzniká třením vláken v místě, kde se dřevo dotýká jiného dřeva nebo kovu. Uvolněný spoj se naopak projevuje i tehdy, když je vzduch vlhký, a často ho doprovází slabé klepání. Rozdíl je důležitý: mazání suchého dřeva problém jen přesune, utahování uvolněného spoje bez zjištění příčiny ho může poškodit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je plošné utahování všeho, co je po ruce. Tím ztratíte přehled o tom, který spoj byl skutečně povolený, a některé díly přetížíte. Další chybou je mazání naslepo: olej vsákne do dřeva, ztmaví ho a časem ztvrdne. Pokud vrzání po opravě nezmizí, vraťte se k diagnostice. Postupujte po malých krocích, vždy jednu změnu a znovu poslouchejte. Většina vrzání zmizí po odstranění vůle nebo po vložení podložky, ne po chemii.<br>
<br>
<br>
<br>
U dřevěných konstrukcí zkontrolujte šrouby, hřebíky a čepy. Povolený šroub dotáhněte, ale nepřetáhněte – zvláště do měkkého dřeva. Pokud se spoj po dotažení po chvíli uvolní znovu, je díra vyklaná. Řešením je delší šroub nebo vložení dřevěné vložky do otvoru a nové upevnění. Kovové spoje mažte jen tam, kde se skutečně pohybují, například u závěsů. Mazivo nanášejte tenkou vrstvu, ne hromadu, která na sebe váže prach.