Pod postelí může vzniknout celý sklad. Vyberte si postel s výsuvnými šuplíky, nebo si pod běžnou postel kupte ploché boxy na kolečkách. Před nákupem změřte vzdálenost mezi podlahou a rámem postele – mnohdy je jen 15 centimetrů a běžný box se tam nevejde. Do nízkého prostoru se hodí ploché vakuové sáčky na oblečení, které stlačíte na minimum. Do vyšších šuplíků patří ložní prádlo nebo svetry. Neukládejte tam věci, které potřebujete často – každé vysouvání šuplíku vás bude zdržovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Hluk z ulice nebo od sousedů se často nešíří vzduchem, ale konstrukcí stěn a stropů. Proto samotné závěsy problém nevyřeší, pokud bydlíte v panelovém domě s tenkými příčkami. Než začnete vybírat, zjistěte, odkud zvuk přichází. Nízkofrekvenční dunění od dopravy utlumí jen těžká, vrstvená textilie s hustou vazbou, zatímco ostré zvuky, jako jsou hlasy nebo televize, pohltí spíše materiál s porézním povrchem. Změřte si také vzdálenost od podlahy k římse, protože závěs musí sahat až na zem a přesahovat alespoň o deset centimetrů na každou stranu okna. Tím zabráníte šíření zvuku bočními mezerami.<br>
<br>
<br>
<br>
Podobně jako u oken to platí i pro podlahu. Koberec neabsorbuje zvuk vzduchem, ale tlumí kročejový hluk a chvění, které se přenáší do nosných konstrukcí. Vyberte ho podle toho, v jaké místnosti ho chcete použít. Do dětského pokoje se hodí nízký všívaný koberec s hustým vlasem, který odolá zátěži a snadno se vysává. Do obýváku, kde chcete eliminovat ozvěnu, sáhněte spíše po vlněné smyčce s vyšší vrstvou. Nezapomeňte, že koberec musí být o něco větší než půdorys sedací soupravy – pokud ho necháte jen pod konferenčním stolkem, vznikají kolem něj tvrdé plochy, které odrážejí zvuk. Vždy pod něj dejte protiskluzovou podložku, která navíc zvýší izolační schopnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou, kterou lidé dělají, je kupovat organizéry dřív, než změří rozměry. Vezměte si metr do koupelny a změřte šířku skla, vzdálenost od stěny ke stěně a průměr sprchové tyče. Vyfoťte si kout a zakreslete do fotky, kam co umístíte. Teprve pak vybírejte konkrétní řešení. Tento postup zabere deset minut, ale ušetří vám vrácení nevhodných produktů a díry v obkladech, které vzniknou při špatném umístění. Výsledkem bude kout, kde se každá lahvička najde na svém místě a vy se ve sprše nebudete cítit jako v kóji plné haraburdí.<br>
<br>
<br>
<br>
Děti ve školní družině mají spoustu energie a vy potřebujete, aby se vyběhaly, ale ne u věčně stejných honiček. Klasika jako fotbal nebo „rybičky, rybičky, rybáři jedou" brzy omrzí. Zkuste proto sáhnout po hrách, které kombinují pohyb s náhodou, týmovou spoluprací nebo s představivostí. Nevyžadují žádné drahé pomůcky – potřebujete jen lano, papírové koule, balónky nebo švihadla. Důležité je přizpůsobit obtížnost věku a hlavně hru nejdřív sami vyzkoušet, abyste předešli zbytečným úrazům.<br>
<br>
<br>
<br>
Kuchyně a koupelna: skryté rezervy V kuchyni využijte vnitřní stranu dvířek skříněk – připevněte na ně úzké držáky na koření nebo víčka od hrnců. Do rohových skříněk dejte otočné karusely, které zpřístupní celý prostor. Pokud máte vysokou skříňku, nezůstávejte jen u standardních polic – nainstalujte výsuvné koše, do nich se vejde víc a nic se neztrácí vzadu. V koupelně se zaměřte na prostor nad toaletou. Ten často zůstává prázdný, ale vejde se na něj úzká skříňka na ručníky nebo kosmetiku. Při montáži si pohlídejte, aby police nebránila otevírání okna nebo splachování.<br>
<br>
<br>
<br>
První hra se jmenuje „Lidská káča". Děti se rozdělí do dvojic – jeden je káča, druhý „spouštěč". Káča si sedne na zem s pokrčenýma nohama a rukama objímá kolena. Spouštěč jemně roztočí káču za ramena, nejdřív pomalým tempem. Káča se musí snažit udržet rovnováhu a nerozpadnout se. Po třech otáčkách si role vymění. Pozor na to, aby se točilo jenom na měkkém povrchu nebo na žíněnce. Běžnou chybou je, že děti točí příliš silně a káča se převrátí do strany – proto určete jasný limit, kolik otáček je maximum.<br>
<br>
<br>
<br>
V obývacím pokoji vsaďte na multifunkční nábytek. Pohovka s úložným prostorem pod sedákem pojme deky a polštáře. Konferenční stolek s policí nebo šuplíkem schová ovladače a časopisy. Pokud máte výklenek ve zdi, vestavte do něj police – využijete hloubku, která by jinak přišla vniveč. Naopak se vyhněte levným plastovým policím, které se prohýbají a na malém prostoru působí chaoticky. Vybírejte raději užší, ale hlubší modely, a vždy je ukotvěte do zdi, i když se zdají stabilní. Děti nebo domácí mazlíčci mohou snadno převrhnout volně stojící kusy.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/bCXgGO3h-fs/hqdefault.jpg" alt="Jak najít správnou barvu na stěny | Tipy a další" style="max-width:420px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Pozor na typické chyby v materiálech. Lesklé povrchy vypadají efektně, ale rychle ukazují otisky a vyžadují neustálou péči. Místo nich zvolte matné nebo strukturované varianty. U podlah v předsíni se vyhněte světlým kobercům – špína z bot bude vidět okamžitě. Naopak vinyl nebo dlažba s reliéfem snese víc a snadno se udržuje. Důležité je také promyslet úložné prostory. Věci, které nemají své místo, končí na židlích a stolech. Vestavěné skříně až ke stropu využijete efektivně a zbavíte se každodenního nepořádku.