<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Pokud už dojde k poškození, nepanikařte. Menší škrábance můžete zamaskovat speciálními barvami na opravu ekokůže. Před aplikací povrch jemně očistěte a nechte dokonale vyschnout. Trhliny a praskliny jsou vážnější problém, ale i ty jdou zacelit pomocí tekuté záplaty. Nejdůležitější je ale prevence. Pravidelná údržba, šetrné zacházení a vyhýbání se ostrým předmětům v okolí zajistí, že ekokůže vydrží mnohem déle, než čekáte. S trochou péče bude vypadat téměř jako nová.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec pamatujte: nejlepší pohybové hry mají jasná, krátká pravidla a dají se vysvětlit za minutu. Pokud vysvětlování trvá déle než samotná hra, děti ztratí pozornost. Také střídejte intenzitu – po divoké hře zařaďte klidnější, aby se děti zklidnily před odchodem domů. Tím předejdete nehodám a rodiče ocení, že si děti odnesou dobrou náladu, ne modřiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Další hra, která děti nadchne, je „elektrický plot". Po zemi rozmístěte kužely nebo noviny – to jsou nebezpečná místa. Skupina čtyř až pěti dětí se chytí za ruce a musí projít z jedné strany místnosti na druhou, aniž by se kdo dotkl plotu. Pokud se někdo dotkne, celá skupina se vrací. Tady se ukáže, kdo táhne ostatní a kdo jen přihlíží. Důležité je upozornit, že nesmí povolit ruce – jinak se děti rozpadnou a hra ztratí smysl. Typická chyba vedoucího: příliš mnoho překážek hned napoprvé. Postupně přidávejte, aby děti zažily úspěch.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Jak správně čistit zuby s</strong> rovnátky a čemu se vyhnout Základem je čištění zubů po každém jídle, nejen ráno a večer. Většina lidí se mylně domnívá, že dvě čištění denně stačí. S rovnátky to ale neplatí – každé jídlo zanechává v zámcích a kolem nich zbytky, které během pár hodin začnou dráždit dásně. Používejte měkký zubní kartáček, který vám umožní dostat se i pod drát. Kartáček držte pod úhlem 45 stupňů k povrchu zubu a krouživými pohyby čistěte každý zub zvlášť, nejprve horní část nad drátem, pak spodní část pod drátem. Nezapomeňte na zadní plochy zubů a na linii dásní – právě tam se nejčastěji tvoří zánět.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že je dřevo suché a připravené ke spalování? Dobře proschlé dřevo poznáte podle hmotnosti — mělo by být výrazně lehčí než čerstvé. Na konci suchého polena se objeví trhlinky a povrch je tmavší a matný. Pokud poklepete dvěma kusy o sebe, měly by vydávat jasný, zvonivý zvuk, ne tupý. Další zkouškou je zápalka: suché dřevo se vznítí snadno a hoří plamenem bez prskání. Vlhkost nad 20 % poznáte i podle toho, že se kolem polen tvoří pára, když je přinesete do tepla.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si celý koncept ověřte pomocí vzorků. Nakupte malé množství barev, které plánujete použít, a naneste je na karton nebo přímo na stěnu v ložnici. Nechte je tam pár dní a sledujte, jak na vás působí v různých denních dobách. Stejně postupujte i u textilií – přineste si z obýváku polštář nebo deku a položte je vedle nově vybraného povlečení. Pokud spolu ladí a vy se v místnosti cítíte dobře, můžete se pustit do realizace. Jestliže něco nesedí, upravte odstín nebo poměr barev, dokud nedosáhnete vyváženého výsledku.<br>
<br>
<br>
<br>
Myslete také na to, že ložnice má primárně sloužit ke spánku. I když se vám v obýváku líbí výrazná červená nebo elektrická modř, v ložnici by tyto barvy měly být výrazně omezené. Použijte je jen jako malý akcent – na rám obrazu, na dekorační polštářek nebo na vnitřní stranu skříně. Větší plochy stěn a textilií volte v klidných tónech, které podporují relaxaci. Pokud máte obývák v teplých přírodních barvách, sáhněte v ložnici po jejich světlejších variantách s vyšším podílem bílé.<br>
<br>
<br>
<br>
Zkuste třeba hru „sochy a sochaři". Dvojice – jeden je sochař, druhý socha. Sochař z kamaráda vytvoří „pískoviště" nebo „rybu", ale nesmí se dotknout jeho obličeje. Pak se role vymění. Pozor na to, aby se děti navzájem neštípaly nebo netáhly za vlasy. Domluvte předem, že sochař může sochu pouze ohýbat, ne tahat. Pokud někdo nechce být sochou, respektujte to a nechte ho být jen pozorovatelem.<br>
<br>
<br>
<br>
Dvě cesty, jak sladit obývák a ložnici bez chaosu První způsob je odvození od neutrálního základu. Vyberte z obýváku jednu hlavní barvu a tu doplňte o dvě až tři odstíny, které se k ní hodí. Například šedomodrou z obýváku zkombinujte v ložnici s bílou a teplou béžovou. Druhý způsob je opačný: pracujte s kontrastem. Vezměte doplňkovou barvu z obýváku (třeba hořčicovou) a v ložnici ji postavte proti tmavšímu pozadí, jako je antracitová nebo tmavě zelená. Tento přístup dodá ložnici hloubku, ale vyžaduje, abyste sytou barvu použili střídmě – maximálně na 20 procent plochy.