Co si počkat, aby se ráno nezměnilo v boj o přežití? První chybou, kterou lidé dělají, je podcenění vlhkosti. Večer se zdá vzduch suchý, ale jakmile se srazí rosa, všechno je mokré. Proto si před spaním oblečte náhradní suché oblečení, a to i za cenu, že si ho ponesete navíc. Druhý den ráno vás mokré ponožky nebo tričko donutí zastavit se a přezouvat, což vás může zdržet a unavit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si osvojte pravidlo zastavit se každých deset minut a porovnat skutečnou krajinu s mapou. Všimněte si tvaru kopců, směru vodotečí a přítomnosti skal. Pokud si nejste jistí, vraťte se po svých stopách na poslední místo, kde jste se orientovali. Ztratit dvacet minut návratem je vždy lepší než zabloudit o hodiny dál. Až budete příště stát na okraji lesa, kde žádné cesty nevedou, vzpomeňte si, že nejdůležitější je nepanikařit a dělat malé kroky s jasným směrem.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Pokud se rozhodnete, že budete čekat na pomoc, připravte se na to, že to může trvat několik hodin. Chraňte se před chladem a vlhkem. Najděte suché místo, ideálně v závětří, a pokud máte nějakou izolační vrstvu, použijte ji. Rozdělejte oheň, pokud máte zápalky nebo zapalovač, a připravte si zásobu suchého dřeva. Kouř z ohně je vidět na velkou vzdálenost a může výrazně urychlit vaše nalezení. Pozor ale na to, abyste oheň rozdělali na bezpečném místě a měli ho pod kontrolou.<br>
<br>
<br>
<br>
Zabloudění v lese se nemusí stát jen nezkušeným turistům. Stačí chvíle nepozornosti, odbočka za houbami nebo špatný odhad vzdálenosti a najednou nevíte, kudy dál. První a nejdůležitější krok je zastavit se. Pokračovat v chůzi bez rozmyslu vás zpravidla dostane ještě hlouběji do neznámého terénu. Zastavte se, zhluboka dýchejte a dejte si pár minut na to, abyste zhodnotili situaci, než začnete dělat cokoli dalšího.<br>
<br>
<br>
<br>
Klíčový trik: Vyberte si na obzoru konkrétní strom a k němu dojděte Místo abyste se dívali do buzoly každých pět kroků, zvolte si v cílovém směru nějaký výrazný strom, keř nebo balvan. Dojděte k němu a teprve pak znovu zkontrolujte azimut. Díky tomu jdete v přímé linii a vyhnete se nevědomému uhýbání. Když v lese není nic dostatečně výrazného, umístěte na zem vlastní značku – třeba hůl zapíchnutou do mechu – a od ní pokračujte o dalších padesát metrů.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro první návštěvu doporučuji zaměřit se na oblast Hruboskalska. Z parkoviště u hradu Valdštejn projdete skalním městem k vyhlídce U Lvíčka, odkud je panoramatický pohled na Trosky a celý kraj. Pokračujte k rozcestí Pod Hlavatickou skalou a pak sestupte k rybníku Vidlák. Tento okruh měří zhruba sedm kilometrů, zvládnete ho za tři až čtyři hodiny včetně kratších zastávek. Po cestě je řada vyhlídek, ale pozor – některé jsou přístupné jen po žebřících a úzkých schodech, takže s menšími dětmi nebo s omezenou pohyblivostí vybírejte raději údolní trasy.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy se vyhnout davům a jak stihnout oběd bez čekání Největší chyba, kterou můžete udělat, je naplánovat si oběd do některé z vyhlášených restaurací přímo u skal. V poledne tam bývají fronty a čekání na jídlo klidně i hodinu. Mnohem praktičtější je vzít si s sebou sendviče a ovoce a posadit se na některé z vyhlídek. Pokud přesto chcete teplé jídlo, vyberte si hospodu v okolních vesnicích, třeba v Rovensku pod Troskami, a naplánujte si tam příchod až po druhé hodině. Tím se vyhnete největšímu náporu a stihnete si prohlédnout i místní zámek nebo rozhlednu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si položte jednu otázku: kolik dní v roce ho skutečně použijete? Pokud jdete na túru třikrát za léto a zbytek roku batoh leží ve skříni, nemá smysl kupovat technologicky nejsložitější model. Naopak, pokud chodíte každý víkend, investujte do kvalitnějšího zádového systému a odolnějších materiálů. Vždy se vyplatí koupit batoh o pět litrů menší, než jste původně zamýšleli – ušetříte váhu a donutíte se balit efektivně. Až budete stát před regálem, pamatujte, že nejlepší batoh je ten, který po celodenní túře zapomenete na zádech.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Typickou chybou je spoléhat</span> <span style="font-weight: 900;">se na to, že les „nějak</span> znáte". I místní obyvatelé se občas ztratí, protože les vypadá jinak za šera, v mlze nebo po změně porostu. Dalším častým omylem je chodit „pořád rovně" v domnění, že narazíte na silnici. V členitém terénu vás přímý směr dovede spíš do houští než k civilizaci. Stejně tak nedoporučuji zkracovat si cestu přes neznámý terén, pokud nemáte spolehlivou mapu a buzolu. Moderní telefony s GPS jsou užitečné, ale baterie se vybíjí rychle a v hustém lese může být signál družic nespolehlivý.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud jedete autem, zaparkujte na okraji vybrané lokality a pokračujte pěšky. V hlavní sezoně bývají parkoviště u nejznámějších vstupů plná už dopoledne, proto se vyplatí přijet do některé z menších obcí, jako je Kacanovy, Vesec u Sobotky nebo Jinolice. Odtud se dá vyrazit na okruh, který vede méně frekventovanými cestami, ale přesto nabízí všechny ikonické výhledy. Nezapomeňte na pevnou obuv – pískovcové skály a kořeny stromů kloužou, zvláště po dešti.