Při zařizování myslete také na úložné prostory. Pod lavici můžete umístit výsuvné šuplíky na knihy, ale pozor na jejich hloubku – pokud je prostor šikmý, šuplíky se musí otevírat směrem ven, ne do strany. Alternativou jsou otevřené police nad úrovní hlavy, které využijí jinak mrtvý prostor. Knihy ukládejte tak, aby hřbety nebyly vystaveny přímému slunci – pokud je nika orientovaná na jih, může docházet k vyblednutí obálek.<br>
<br>
<br>
<br>
Při montáži dbejte na to, aby vrut procházel celou tloušťkou zadní stěny nábytku. Častou chybou je ukotvení pouze do dřevotřískové zadní desky o tloušťce 3 mm, která se pod zátěží ohne a vrut vytrhne. Řešením je přišroubovat na zadní stranu police v místě kotvení překližkovou podložku o rozměru alespoň 10 × 10 cm. Tím rozložíte sílu do větší plochy. Police, které jsou součástí větší sestavy, kotvěte vždy k sobě – spojte je šrouby skrz bočnice, aby nevznikla mezera, kam by se dítě mohlo přiskřípnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Když už se na oblečení objeví žmolky, neberte do ruky běžnou holicí strojek, který může poškodit povrch. Použijte speciální odžmolkovač s jemnou hlavou, který vlákna odstraní bez poškození. U vlněných kousků pravidelně kontrolujte, zda se netvoří díry od molů – prevence spočívá v uložení s cedrovými dřevy nebo levandulovými sáčky, které odpuzují škůdce. Nejde o drahé řešení, ale o dlouhodobý zvyk, který se vyplatí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro nejvyšší bezpečnost existuje jednoduchá zkouška: po ukotvení zatlačte na horní okraj police vahou celého těla. Police by neměla pocítit ani milimetr pohybu. Pokud se pohne, kotvení není dostatečné. Dětský pokoj se mění s věkem – co stačí tříletému dítěti, nemusí udržet náctiletého, který se na polici zavěsí při hledání batohu. Proto alespoň jednou ročně zkontrolujte, zda se vruty nepovolily, a dotáhněte je. Nezapomeňte také na to, že police by neměla být přetížená – těžké knihy patří dolů, lehké hračky nahoru.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte měřením. Změřte si výšku stropu v nejnižším místě niky, vzdálenost od podlahy k prvnímu schodu a hloubku prostoru. Ideální čtecí koutek potřebuje alespoň 60 centimetrů hloubky pro sezení a minimálně 110 centimetrů výšky v místě, kde budete mít hlavu. Pokud je prostor nižší, nezoufejte – lze ho využít pro polštáře na zemi nebo pro nízkou lavici s opěrkou na zádech, která kopíruje sklon schodiště.<br>
<br>
<br>
<br>
Když máte na práci jen úzký pruh zdi mezi skříní a oknem, snadno propadnete dojmu, že se tam pracovní místo nevejde. Přitom právě takový prostor bývá ideální pro malý koutek, pokud přestanete uvažovat v horizontále a začnete stavět do výšky. Klíčem je využít každý centimetr od podlahy až po strop, ale bez toho, abyste si z pracovny udělali skladiště.<br>
<br>
<br>
<br>
Nasákavost věnečků ovlivňuje hlavně jejich vnitřní struktura. Pokud po upečení necháte věnečky v troubě ještě 5 minut po vypnutí, dokonale vyschnou. Po vytažení je nechte zcela vychladnout na mřížce, aby se pára neusazovala uvnitř. Plňte je až těsně před podáváním. Jestliže potřebujete krém připravit dříve, použijte šlehačku ztuženou želatinou nebo máslový krém. Naopak se vyhněte náplním s vysokým podílem tekutiny, které těsto rychle rozmočí.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou bývá instalace příliš masivního nábytku. Vestavěná lavice na míru je sice elegantní, ale pokud ji postavíte až k zadní stěně, přijdete o možnost natažení nohou. Mnohem praktičtější je nechat mezi zadní stěnou a sedákem mezeru 10–15 centimetrů pro polštáře a deky. Vybírejte matrace a polštáře s pratelnými povlaky, protože prostor pod schody může být prašnější, a počítejte s tím, že se v něm bude držet teplo od stoupajícího vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je skladování oblečení natěsno v přeplněné skříni, kde se kousky mačkají, třou o sebe a ztrácejí barvu. Nechte mezi nimi vzduch a používejte ramínka podle typu oblečení. Těžké svetry a pleteniny skládejte na police, aby se neroztahovaly. Košile a saka věšte na ramínka s širokými rameny, kalhoty pak na kalhotové ramínko s klipem, které je zavěsí za spodní okraj. Před uložením vždy vyperte i vyčištěte skvrny – stará skvrna se po čase zažere a už ji nevyčistíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je třídění prádla nejen podle barev, ale i podle materiálů a stupně znečištění. Bavlnu perte na 30 až 40 stupňů, vlnu a kašmír maximálně na 30 stupňů a ideálně v programu na vlnu s nízkými otáčky. Svrchní materiály jako len nebo směsi s elastanem vyžadují jemný cyklus. Používejte prací prostředky určené pro daný typ textilu – na vlnu rozhodně nesypejte běžný prášek s enzymy, který vlákna narušuje. Vyhněte se aviváži, která slepuje vlákna a snižuje savost i prodyšnost.