Rovněž si všímejte střech. Valbové či sedlové střechy s červenými taškami jsou spíše výjimkou; častější jsou ploché střechy, které podporují geometricky čistý vzhled. Pozor ale na chyby při rekonstrukcích: někteří majitelé dodatečně zateplují fasády, čímž mění rastr oken a hloubku parapetů. To narušuje původní proporce a snižuje autenticitu. Architektonicky hodnotné vily proto vyhledávejte v původním stavu nebo po citlivé obnově, kde jsou zachovány typické prvky jako kovové zábradlí, dřevěné obklady či teraco podlahy.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je doplňování kapaliny „jen tak", aby byla hladina plná. Tím se sice dočasně vyřeší nízká hladina, ale pokud je kapalina už stará, doplnění čerstvé neobnoví její vlastnosti. Stejně tak míchání různých typů (DOT 3 s DOT 4) není vhodné – jednotlivé třídy mají odlišné složení a smíchání může způsobit vzájemnou reakci, která kapalinu znehodnotí. Vždy dodržujte předpis výrobce vozidla.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud si na začátku sezóny vyberete správný druh podle světla a zálivky, ušetříte si spoustu starostí – ale počítejte s tím, že i nejodolnější rostlina potřebuje první dva týdny v novém květináči pozvolnou adaptaci. Neumisťujte ji hned na přímé polední slunce, ale dopřejte jí zpočátku polostín a postupně ji přisunujte na finální místo. Častou chybou je taky kupovat rostliny, které k sobě navzájem nemají stejné nároky – kombinujte jen druhy, které chtějí podobné světlo i vlhkost, a výsledkem vám bude balkon, který vypadá svěže od jara až do podzimu.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní chybou je kupovat rostliny bez ohledu na to, kolik hodin denně na dané místo dopadá slunce. Pokud máte balkon orientovaný na východ, máte slunce hlavně ráno – to zvládnou i citlivější druhy, jako jsou fuchsie nebo lobelky. Západní balkon je odpoledne hodně rozpálený, proto tam pěstujte sukulenty, bylinky typu levandule nebo šalvěj, které mají rády sucho a teplo. Jestli si nejste jistí, změřte si délku slunečního svitu alespoň tři dni v týdnu – výsledek vám dá jasnou odpověď.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhý častý omyl spočívá v tom, že lidé zalévají málo, ale často. Voda se nedostane ke kořenům a rostlina trpí žízní i přesto, že má vrchní vrstva substrátu mokrou. Listy začnou žloutnout od okrajů a usychat. Ideální je zalít méně často, ale důkladně – tak, aby voda protekla celým substrátem a vytekla odtokovými otvory. Přebytečnou vodu z misky vždy vylijte, jinak kořeny začnou zahnívat.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Další častou chybou je</span> použití příliš studené vody. Vodu přímo z kohoutku rostliny nesnášejí, kořenový systém zažije teplotní šok a listy začnou žloutnout. Nechte vodu odstát v konvici alespoň několik hodin, aby se ohřála na pokojovou teplotu a aby se z ní odpařil chlór. Pokud máte tvrdou vodu, pomůže i převaření nebo použití dešťovky.<br>
<br>
<br>
<br>
Než sáhnete po konev, zkuste prstem vpichnout do substrátu do hloubky asi dva centimetry. Pokud cítíte vlhkost, zalévání vynechte. Jestli je zem suchá a sypká, přidejte vodu – ale pomalu, aby se vsákla a nestékala jen po stěnách květináče. Vhodnější je zalévat ráno nebo večer, protože v poledne voda na listech působí jako lupa a způsobuje spáleniny. Důležité je také to, aby každý květináč měl odtokové otvory a na dně vrstvu keramzitu, který zabrání tomu, aby kořeny stály ve vodě.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezi nejjednodušší a nejúčinnější patří hry na principu „stop and go". Například hra „Sochy a sochaři": děti se volně pohybují po prostoru, na tlesknutí ztuhnou jako sochy. Určený „sochař" (dospělý nebo dítě) prochází mezi nimi a snaží se je rozesmát bez dotyku. Kdo se pohne nebo se zasměje, usedá do „galerie" a pomáhá sochaři. Tato hra rozvíjí sebekontrolu a učí děti vnímat vlastní tělo. Důležité je střídat role a nenechat jednoho sochaře příliš dlouho, jinak se děti unaví a začnou být neklidné.<br>
<br>
<br>
<br>
Muchomůrky patří mezi houby, které vzbuzují respekt, a právem. Zatímco některé druhy jsou výborné k jídlu, jiné obsahují smrtelně jedovaté látky. Rozdíl mezi muchomůrkou růžovkou a muchomůrkou zelenou je přitom pro nezkušeného houbaře nenápadný. Než se vydáte do lesa, osvojte si několik základních pravidel, která vám pomohou vyhnout se riziku.<br>
<br>
<br>
<br>
Funkcionalistické vily patří k nejcennějšímu dědictví české meziválečné architektury, a přestože Karel IV. žil o šest století dříve, jeho smysl pro reprezentaci a řád by v nich našel mnoho společného. Než se vydáte na prohlídku některé z nich, pochopte, že nejde jen o prohlídku interiérů, ale o čtení konceptu, který převrátil zažité představy o bydlení. Klíčové je vnímat vztah domu k zahradě, plynulost vnitřních prostor a práci se světlem – to jsou pilíře, na kterých funkcionalismus stojí.<img src="https://www.istockphoto.com/photos/class=" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">