5 klíčových kroků, jak postavit kurník z palet

Údržba mobilního kurníku je jednodušší než u pevného, ale jen tehdy, pokud jste mysleli na čištění. Navrhněte kurník tak, aby se dala vyjmout hřad, podestýlka a hnízda bez použití nářadí. Nejlepší je, když je hřad upevněn na dvou šroubech s křídlovými maticemi, které povolíte rukou. Při výběru materiálu se vyhněte dřevotřískovým deskám, které se vlhkostí rozpadají. Místo toho použijte smrkové nebo borovicové řezivo, které po natření ekologickým olejem vydrží deset i více let.<br> <br> <br> <br> Nakonec si ověřte, že všechna opatření fungují v praxi. Zkuste se na kurník podívat očima kuny: zkuste nadzvednout dvířka, zatáhnout za pletivo a prostrčit ruku škvírami. Pokud najdete slabé místo, okamžitě ho opravte. Prevence je vždy levnější než škoda, kterou kuna způsobí za jedinou noc. Správně zabezpečený kurník poznáte tak, že u něj nenajdete žádné stopy po pokusech o vniknutí.<br> <br> <br> <br> Prevence v okolí kurníku spočívá v odstranění úkrytů. Kuna má ráda hromady dřeva, komposty nebo husté křoviny, kde se může schovat. Pokud taková místa v blízkosti kurníku máte, odstraňte je nebo je udržujte tak přehledná, aby se kuna necítila bezpečně. Zároveň pravidelně kontrolujte plot kolem zahrady – kuny často přicházejí od sousedů a stačí jim jedna mezera pod plotem.<br> <br> <br> <br> Typickou chybou je nedostatečné větrání. Palety jsou poměrně vzduchotěsné, když je obložíte, a bez cirkulace vzduchu se v kurníku usazuje čpavek z trusu, který dráždí dýchací cesty. Vyřízněte do horní části stěny větrací otvor a z druhé strany protilehlý, který zakryjete síťovinou. Větrací otvor by neměl být ve výšce hřadů, aby slepice nebyly v průvanu.<br> <br> <br> <br> Mezi nejčastější chyby patří aplikace dezinfekce na vlhký povrch, ředění přípravku vodou znečištěnou organickými látkami nebo kombinování dvou různých přípravků dohromady. Nikdy nemíchejte dezinfekci s čisticími prostředky – může dojít k uvolnění toxických par. Dále se vyvarujte aplikace za přítomnosti zvířat, i když je na etiketě uvedeno, že je přípravek šetrný. Pracujte s ochrannými rukavicemi a respirátorem, protože i přírodní dezinfekce dráždí dýchací cesty.<br> <br> <br> <br> Sedmým krokem je pravidelná dezinfekce prázdného kurníku. Alespoň dvakrát ročně vystěhujte slepice ven a proveďte důkladné čištění stěn, podlahy a hřadů. Použijte roztok vody a octa v poměru 1:1, který je bezpečný pro ptáky a účinně ničí bakterie. Po dezinfekci nechte kurník dobře vyschnout a vyvětrat. Pokud i přes tyto kroky zápach přetrvává, zkontrolujte, zda se v kurníku nenachází mrtvý pták nebo hnízdo hlodavců – to je častý zdroj, na který se zapomíná.<br> <br> <br> <br> Kuna si poradí s většinou běžných zabezpečení, která chovatelé instalují. Stačí jí mezera o velikosti pěsti, špatně ukotvené pletivo nebo dvířka, která se nedovírají. Mnoho lidí spoléhá na elektrický ohradník nebo plašiče, ale to kunu spíše rozzlobí, než aby ji to odradilo. Skutečná ochrana začíná u konstrukce kurníku, ne u elektronických vychytávek.<br> <br> <br> <br> Šestým krokem je úprava krmné dávky. Příliš mnoho bílkovin v krmivu způsobuje, že trus je více zapáchající a vlhký. Zkontrolujte, zda slepice nedostávají nadbytek zeleného krmení nebo zbytků z kuchyně. Kvalitní krmivo s vyváženým obsahem vlákniny pomůže udržet trus sušší a méně páchnoucí. V létě přidejte do vody trochu probiotik, která podpoří trávení a tím i kvalitu trusu.<br> <br> <br> <br> Typickou chybou začátečníků je chovat kohouta bez dostatečné socializace. Kohout, který vyrostl sám nebo v malé skupině, nemá naučené hranice. Když pak přijde k dospělým slepicím, nezná jejich signály a může být vůči nim agresivní. Řešením je kohouta vychovávat s kuřicemi od mládí, aby se naučil respektovat jejich prostor. Pokud už kohouta máte a problém se objeví, oddělte ho na několik dní. Po návratu se jeho postavení obvykle změní, ale nečekejte zázraky – agresivní kohout se může chovat tak i nadále.<br> <br> <br> <br> Jak zajistit bezpečnost a snadnou údržbu? Bezpečnost slepic je na prvním místě, a to jak před predátory (liška, kuna, pes), tak před únikem. Základní pravidlo zní: nikdy nepoužívejte drátěné pletivo s oky většími než dva centimetry, a to ani na strop. Podlaha voliéry by měla být zaklopena pletivem zapuštěným do země alespoň dvacet centimetrů, aby se pod něj nedostala liška. Všechny spoje utáhněte nerezovými vruty, které časem nezrezaví a drží pevněji než hřebíky. Nezapomeňte na větrací otvory pod střechou, které zabrání kondenzaci a přehřívání, ale musí být chráněny pletivem.<br> <br> <br> <br> Začít chov drůbeže s kohoutem není jen o tom, že ráno uslyšíte kokrhání. Kohout ve skupině slepic zastává roli ochránce, vůdce a někdy i prostředníka. Pokud ale jeho přítomnost není správně nastavená, může se z klidného hejna stát zdroj stresu a zranění. Než si kohouta pořídíte, promyslete poměr slepic, protože jeden kohout na dvě slepice znamená problém. Ideální je alespoň osm až deset slepic na jednoho kohouta, aby měl dostatek sociálního prostoru a slepice nebyly neustále vystaveny jeho pozornosti.