Když se řekne úklid bez chemie, mnoho rodičů si představí hodiny drhnutí s jedlou sodou a octem. Jenže skutečný trik nespočívá v tom, co použijete, ale jak úklid pojmete. Děti se nudí u představy, že mají uklízet, ale milují, když se z toho stane hra s jasným cílem. Vyzkoušejte rozdělit byt na zóny a každý den věnujte pozornost jen jedné z nich – tím předejdete pocitu přehlcení a děti získají jasnou představu, co je čeká.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak sestup naplánovat, aby vás nezaskočil Při plánování trasy se zaměřte nejen na celkovou vzdálenost a převýšení, ale také na profil terénu. Zkuste si zjistit, jaká část trasy vede po zpevněných cestách a kolik kilometrů tvoří kamenité stezky či kořeny. Právě technicky náročný úsek v kombinaci s únavou je nejčastější příčinou zranění. Ideální je naplánovat si sestup na kratší úsek, než je výstup, nebo si rezervovat dostatek časové rezervy. Nezapomeňte také na to, že po delším výstupu vás čeká sestup, který je v konečném důsledku stejně namáhavý, jen jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
Další pastí, do které se rodiče chytají, je použití agresivních přípravků zejména na místech, kde si děti hrají. Ocet a soda jsou sice šetrné, ale nejsou vhodné na všechny povrchy. Dřevěné desky a nábytek ošetřete raději mýdlovým roztokem a důkladně vytřete do sucha. U koberců a čalounění se bez chemie neobejdete, ale můžete použít páru z běžného žehličky na prádlo – horká pára uvolní nečistoty a usmrtí roztoče. Vždy ale nejdřív vyzkoušejte na malém, skrytém místě, aby nedošlo k poškození barev.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším šikovným řešením jsou výsuvné zásuvky a otočné karusely do rohových skříněk. Tyto prvky umožní přístup i do hlubin skříně, kde se obvykle tvoří „mrtvý" prostor. Pokud nechcete měnit celou kuchyňskou linku, stačí vyměnit běžné police za vytahovací šuplíky, které se montují do stávajícího korpusu. V obývacím pokoji nebo ložnici pak použijte sedací nábytek s úložným prostorem – lavice s odklápěcím víkem nebo otoman, kam uložíte deky, polštáře nebo hračky. Tím získáte dvě funkce v jednom kuse nábytku, což oceníte zejména v místnosti, kde se každý centimetr počítá.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvláštní pozornost věnujte místům, která běžně zůstávají ladem. Prostor nad dveřmi je ideální pro police na knihy, které nenosíte denně, nebo na sezónní oblečení. Pod postel se vejdou nádoby na lůžkoviny, zimní bundy nebo boty – jednoduše je umístěte do nízkých boxů, které lze vysunout. Za dveře připevněte tenké háčky nebo organizér na boty, který zabere minimum místa. Pamatujte, že každý takový kousek vyžaduje přesné měření před montáží, abyste se vyhnuli kolizi s klikou nebo zárubní.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud bylinky pěstujete v keramických truhlících, počítejte s tím, že keramika může v mrazu prasknout. V takovém případě je lepší rostliny na podzim přesadit do plastových nádob a ty zazimovat, nebo truhlík obalit bublinkovou fólií a umístit do většího květináče. Stejně tak pozor na přezimování v interiéru – většině bylinek nesvědčí suchý vzduch u radiátoru a nedostatek světla. Pokud je chcete přenést dovnitř, dejte je do chladnější místnosti s teplotou kolem 10 °C a zajistěte jim dostatek denního světla.<br>
<br>
<br>
<br>
Substrát v truhlíku udržujte spíše suchý, ale ne úplně vyschlý. Bylinky v zimě nepotřebují téměř žádnou zálivku, ale pokud přijdou oblevy a půda je úplně suchá, mírně je zalijte vlažnou vodou. Naopak při dlouhém deštivém období zajistěte, aby měla nádoba odtok a přebytečná voda mohla volně odtékat. Častou chybou je nechávat truhlíky na přímém slunci, které v únoru dokáže rostliny probudit k růstu, a pak je spálí mráz. Proto je dobré je na zimu umístit na stinné místo.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak správně zazimovat truhlík krok za krokem Základem je umístění. Truhlíky s bylinkami přesuňte k zdi domu, ideálně pod přístřešek nebo k oknu, kde nefouká vítr. Rostliny chraňte před vlhkostí, která je v zimě horší než samotný mráz. Nádobu postavte na dřevěný podstavec nebo polystyren, aby kořeny nepromrzaly od země. Povrch substrátu zakryjte vrstvou suchého listí, slámy nebo chvojí – stačí 5 až 10 centimetrů. Důležité je, aby materiál nebyl mokrý a nepřiléhal těsně ke stonkům.<br>
<br>
<br>
<br>
Zapojte děti tím, že jim svěříte konkrétní, zvládnutelné úkoly s jasným cílem. Místo „ukliď si pokoj" dejte za úkol „sesbírej všechny červené hračky do koše" nebo „otři prach na poličkách, kam dosáhneš". Pro menší děti funguje i princip „lovu na poklady" – schovejte po místnosti pět malých předmětů a děti je mají najít a při tom si cestou povšimnout, co je potřeba uklidit. Starší školáci už zvládnou samostatně sestavit rozprašovač s octovým roztokem a ošetřit zrcadla či zabezpečit, aby se čisticí prostředky nesmíchaly.