Rozhodujte se podle střihu, ne podle čísla. Kalhoty, které mají v pase větší rezervu, ale dobře sedí na bocích, si nechejte upravit v pase od krejčího — úprava stojí méně než frustrace z kupovaného kusu, který nikdy nenosíte. U šatů a sukní sledujte, kde střih končí: linie pasu u šatů by měla kopírovat váš přirozený pas, ne být o pět centimetrů níž, jinak vzniká dojem většího objemu.<br>
<br>
<br>
<br>
Při výběru bund a sak se zaměřte na ramena. Pokud šev ramene končí přesně na hraně vašeho ramene a rukávy sahají k zápěstí, je sako v pořádku, i když v pase mírně odstává. Příliš úzká ramena způsobují, že se látka táhne a vytváří vrásky, což působí neupraveně. Většina obchodů nabízí základní úpravy zdarma, ale pozor na to, že zkrácení nohavic se týká i délky od kolena dolů — pokud si nejste jistá, vezměte si s sebou boty, které k danému kousku plánujete nosit.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: bold;">Každá žena zná ten moment,</span> kdy přichází změna ročního období a šatník je potřeba projít. Místo abyste vše nacpala do tašek a hodila na skříň, věnujte chvíli tomu, abyste oblečení připravila na dlouhý odpočinek. Správné uskladnění totiž není jen o tom, že věci nezapáchají. Jde hlavně o to, aby vám kabát, svetr nebo letní šaty vydržely roky a vypadaly stále jako nové. Klíčové je začít s čistým a dokonale suchým kusem oblečení.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je použití příliš horké vody. Ta způsobuje, že se nečistoty vpijí hlouběji a žlutý odstín se stane trvalým. Stejně problematické je sušení bot na přímém slunci nebo u topení. Teplo urychluje oxidaci a bílá textilie pak může získat nepříjemný žlutavý nádech. Optimální je nechat boty volně uschnout při pokojové teplotě, případně je vycpat novinovým papírem, který absorbuje vlhkost a pomáhá zachovat tvar.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Ocet proti žlutým skvrnám i</span> zápachu Ocet je vhodný především na boty, které zežloutly po praní nebo dlouhém nošení. Smíchejte jeden díl bílého octa se dvěma díly studené vody a roztok nalijte do rozprašovače. Postižená místa postříkejte a nechte působit asi patnáct minut. Poté boty otřete houbičkou namočenou v čisté vodě. Ocet nejenže rozpouští minerální usazeniny, ale také neutralizuje zápach, který se v textiliích často usazuje. Vyhněte se octu na kůži, protože by mohl narušit její povrchovou úpravu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou českých žen je skladování oblečení v igelitových pytlích na suchý zip, které sice vypadají prakticky, ale uvnitř se drží vzduch a vlhkost. Často pak po vyndání najdete na kůži nebo vlně zatuchlý zápach. Stejně problematické je nechávat oblečení v suchém zipovém obalu z čistírny – ten není určen k dlouhodobému skladování, ale jen k přepravě. Mezi jednotlivé vrstvy vkládejte hedvábný papír, který absorbuje případnou vlhkost a zabrání vzniku záhybů. Zvlášť u bílých košil a halenek dbejte na to, aby se nedotýkaly barevných kusů – barvivo se může za dlouhé měsíce přenést.<br>
<br>
<br>
<br>
Po renovaci boty nechte dva dny odpočívat ve větrané místnosti, aby se všechny vrstvy stabilizovaly. Pak je můžete znovu nosit, ale pamatujte, že takto ošetřená obuv potřebuje pravidelnou péči. Ideální je čistit a impregnat boty po každém nošení v náročnějším počasí. Když tento postup zopakujete dvakrát až třikrát do roka, prodloužíte životnost bot o několik sezón. Staré boty tak nemusí skončit v koši, ale stanou se spolehlivou součástí vašeho šatníku.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležité je také pravidelně kontrolovat stav podrážky a švů. Sůl a chemikálie rozleptávají i lepidla a pojiva. Pokud si všimnete bílých šmouh v okolí podešve, neškrábejte je ostrým předmětem – poškodíte tím ochrannou vrstvu. Místo toho je navlhčete vodou s trochou octa (jedna lžíce na půl litru vody) a jemně otřete měkkým hadříkem. Tento postup pomáhá i na zažloutlé okraje. Pozor ale na příliš kyselý roztok u barevných bot – může zesvětlit barvu. Vždy nejdřív vyzkoušejte na nenápadném místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Po vyschnutí přichází na řadu impregnace. Bez ní je ochrana poloviční. Impregnační přípravek nanášejte vždy na suchý a čistý povrch. Pokud použijete vosk nebo olej na mokrou botu, uzavřete vlhkost uvnitř a vytvoříte živnou půdu pro plísně. U kožených bot je vhodné před impregnací nanést tenkou vrstvu bezbarvého krému nebo balzámu, který kůži vyživí. U membranových bot, jako jsou třeba boty s membránou, používejte speciální přípravky, které neucpou póry a zachovají prodyšnost. Textilní obuv ošetřete sprejem určeným přímo na textil – jinak se po impregnaci vytvoří na povrchu mastné skvrny.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba: necháte sůl zaschnout Jakmile sůl na botě zaschne, začne z ní vytahovat vlhkost a tuk, který je pro pružnost kůže nezbytný. Kůže pak praská, tvrdne a ztrácí barvu. U textilních bot se sůl vsákne do vláken a po čase ji nelze dostat ven bez poškození materiálu. Správný postup je jednoduchý: ihned po návratu domů boty opláchněte vlažnou vodou. Ne horkou, ta sůl v kůži ještě více roztáhne. Následně je nechte volně uschnout při pokojové teplotě, nikdy ne na topení nebo u krbu. Teplo urychluje praskání a deformaci.