<span style="font-weight: 700;">Pokud si chcete prohlédnout</span> byt Emy Destinnové, začněte v ulici, která nese její jméno. Činžovní dům z počátku 20. století má nádherně zachovaný vestibul s mramorovým schodištěm. Nevstupujte ale do soukromých prostor bez pozvání. Místo toho si stoupněte před dům a prohlédněte si fasádu z protější strany ulice. Pozorujte, jak se na ni láme světlo, a představte si, jak pěvkyně vycházela na procházky. Až vás okouzlí atmosféra, pokračujte směrem k Paláci. Tato stavba z konce 20. let minulého století je ukázkou velkorysého městského paláce s obchodním parterem.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Tipy pro pozorování kráterů bez dalekohledu i s ním Abyste si měsíční krátery opravdu užili, vyberte si správnou fázi Měsíce. Nejlepší je první čtvrť, kdy sluneční světlo dopadá šikmo a vrhá dlouhé stíny, díky nimž vynikne reliéf. Úplněk naopak krátery „zplošťuje", protože světlo dopadá kolmo. Pokud nemáte dalekohled, zkuste použít obyčejný triedr s průměrem objektivu alespoň 50 mm – uvidíte hlavní krátery jako Koperník nebo Tycho. Při pozorování se vyvarujte časté chyby: nedívejte se přímo na Měsíc dlouho bez přestávek, protože jas může unavit oko. Místo toho si dejte pauzy a nechte zrak adaptovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Funkcionalistická architektura Nového Města není jen učebnicová kapitola, ale živá součást každodenního pohybu po Praze. Když se vydáte od Národního divadla směrem k Václavskému náměstí, míjíte domy, které pamatují první republiku i stavby, jež vznikly až v 30. letech. Právě v této oblasti najdete byt, kde bydlela operní pěvkyně Ema Destinnová, a o pár ulic dál monumentální Palác, který dodnes slouží svému účelu. Všímejte si detailů – kubických hmot, pásových oken a typických střešních teras, které funkcionalismus proslavily.<br>
<br>
<br>
<br>
Impaktní krátery vznikají ve zlomku sekundy, když asteroid, kometa nebo meteorit narazí do měsíčního povrchu rychlostí desítky kilometrů za sekundu. Při nárazu se uvolní obrovská energie, která roztaví horninu a vyvrhne ji do okolí. Výsledkem je kruhová prohlubeň s vyvýšeným okrajem – tzv. valem – a často s centrálním vrcholem uprostřed. Tento proces si můžete snadno představit, když hodíte kámen do bláta: vznikne kráter s vyhrnutým okrajem. Rozdíl je v tom, že na Měsíci není atmosféra ani voda, takže krátery zůstávají zachované po miliardy let, což vysvětluje jejich husté nakupení.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Jak poznat skutečný</span> funkcionalismus od pouhé moderní napodobeniny Základním znakem je absence zbytečné dekorace. Fasáda bývá hladká, často bílá nebo světle šedá, s důrazem na čisté geometrické tvary. Okna jsou většinou sdružená do vodorovných pásů, střecha plochá nebo s minimálním sklonem. Důležité je také členění hmoty – funkcionalisté oddělovali obytnou část od komerčního parteru. Typickou chybou při prohlídce je zaměřit se pouze na hlavní průčelí. Mnoho hodnotných prvků se skrývá v průchodech, dvorech nebo na bočních fasádách. Všímejte si třeba vstupních dveří z leštěného kovu, skleněných tvárnic nebo ještě původních ocelových oken.<br>
<br>
<br>
<br>
Až příště pohlédnete na Měsíc, zkuste si tipnout, které krátery jsou staré a které mladé. Mladší krátery mají ostré okraje a jasné paprsky vyvrženého materiálu, starší jsou oblé a často vyplněné lávou. Tímto jednoduchým cvičením získáte konkrétní představu o tom, jak vesmírné bombardování utvářelo nejen Měsíc, ale i další tělesa sluneční soustavy. Až příště uslyšíte přirovnání k ementálu, budete už přesně vědět, co se za ním skrývá – a možná budete umět vysvětlit i to, proč některé díry v sýru jsou větší než jiné.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vyrazíte, prostudujte si mapu a vyberte si tři až čtyři konkrétní domy. Pokud toho chcete vidět více, riskujete, že vám splyne všechno dohromady. Po prohlídce si zapište, co vás zaujalo – detaily, které jste viděli, nebo náladu místa. Funkcionalistická architekturaNového Města je totiž křehká a každá generace do ní přidává vlastní vrstvu. Pokud budete pozorní, objevíte krásu, kterou běžný chodec mine bez povšimnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při prohlídce Paláce se zaměřte na jeho propojení s městem. Typické je, že hlavní vchod je z nároží a do nitra bloku vede pasáž. Pokud vstoupíte dovnitř, všimněte si původního schodiště s kovovým zábradlím a typickými keramickými obklady. Často se stává, že lidé přehlédnou drobné detaily, jako jsou větrací mřížky, kliky nebo svítidla. Právě tyto prvky dotvářejí celkový dojem z architektury. Nedivte se, že v přízemí sídlí běžné obchody – funkcionalismus počítal s tím, že dům slouží městu, nejen svým obyvatelům.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak zjistit, kolik tepla váš dům pojme Množství akumulovaného tepla spočítáte jako součin objemu aktivní hmoty, objemové hmotnosti a měrné tepelné kapacity. Pro běžné materiály se měrná tepelná kapacita pohybuje mezi 800 a 1100 J/(kg·K). V praxi to znamená, že jeden kubík betonu (2400 kg) pojme přibližně 2,6 MJ tepla na každý kelvin rozdílu teplot. Jeden kubík pórobetonu (500 kg) jen asi 0,5 MJ. Pokud tedy řešíte vytápění kamny na dřevo nebo tepelným čerpadlem s nočním tarifem, potřebujete těžkou stavbu. U radiátorů s plynulou regulací postačí lehčí konstrukce, ale pak se dům rychleji ochladí při výpadku topení.