Kdy je návštěva veterináře nezbytná? Okamžitě, pokud pes přestane žrát, má horečku, otok na čelisti nebo z tlamy vytéká hnis. Tyto příznaky ukazují na zánět zubního lůžka, který se může rozšířit do krevního oběhu a poškodit srdce nebo ledviny. U starších psů navíc platí, že i mírný kámen může maskovat zlomeninu zubu nebo nádorové bujení v dutině ústní. Riziko podcenění rizika narkózy je u nich menší než riziko chronické infekce.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení v sušičce je nejčastějším zabijákem kvalitních textilií. Teplo způsobuje srážení, deformaci a ztrátu tvaru. Místo toho sušte oblečení naplocho na sušáku, případně na ramínku, pokud se jedná o košile nebo pletené svetry. Vyhněte se přímému slunci, které způsobuje vyblednutí barev. U vlněných kousků nikdy nepoužívejte věšák, který by je mohl vytáhnout do podlouhlého tvaru. Pokud potřebujete něco vyžehlit, nastavte žehličku podle materiálu a vždy žehlete přes navlhčenou utěrku, pokud si nejste jistí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro intenzivnější prohřátí si před vstupem natřete pokožku tělovým olejem nebo směsí medu a mořské soli. Masáž krouživými pohyby podpoří prokrvení a pocení. Důležité je ale nejdřív vyzkoušet, zda vám taková úprava vyhovuje, a případně ji konzultovat s lékařem, pokud máte problémy s vysokým tlakem nebo srdcem. Typická chyba: někdo nechá vodu téct příliš horkou a pak se mu udělá špatně. Lepší je začít s teplotou, kterou snesete, a teprve postupně přidávat.<br>
<br>
<br>
<br>
Kvalitní základní kousky šatníku jsou investicí, která se vyplatí, ale pouze tehdy, když se o ně správně staráte. Mnoho lidí kupuje nadčasové kousky z přírodních materiálů, jako je bavlna, vlna nebo len, a pak je zničí při prvním praní. Nejčastější chybou bývá příliš vysoká teplota, agresivní prací prostředky a sušení v sušičce. Než cokoli vyperete, vždy zkontrolujte štítek – ale i ten vám řekne jen část informací. Základním pravidlem je prát méně často, než si myslíte, že je nutné. Oblečení, které nenosíte v horkém počasí nebo při fyzické aktivitě, často stačí vyvětrat na ramínku přes noc.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejlepší strategií je prevence. Zkuste psovi nabídnout kvalitní krmivo s většími granulemi, které mechanicky čistí zuby, nebo mu věnujte každý den alespoň dvě minuty kartáčování. Pokud pes kartáček nesnáší, začněte pomalu – nejprve mu nechte olíznout pastu z prstu, poté zaveďte prstový kartáček. Nezapomeňte, že zubní kámen se tvoří nejvíce na zadních zubech, proto jim věnujte zvýšenou pozornost. Pravidelná kontrola v zrcadle by pro vás měla být stejnou samozřejmostí jako kontrola srsti a drápků.<br>
<br>
<br>
<br>
Praní, sušení a žehlení bez zbytečného opotřebení Pro každodenní nošení volte jemný cyklus s nižší teplotou, ideálně do 30 stupňů. U barevného prádla používejte prací prostředek určený na barvy a vyhněte se avivážím, které ničí vlákna a snižují savost u ručníků. Pokud máte kousek s ozdobnými prvky, knoflíky nebo zipy, otočte ho naruby a vložte do síťovaného sáčku. To platí dvojnásob u džínů, které by se neměly prát po každém nošení. Vyperte je až tehdy, když jsou skutečně špinavé, a vždy je perte naruby ve studené vodě.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhou častou chybou je volba nevhodného skla. Do lodžie se nehodí obyčejné tenké sklo, pokud chcete místnost vytápět nebo naopak chránit před horkem. Věnujte pozornost izolačním dvojsklům s vhodným součinitelem prostupu tepla. Naopak příliš velká skla mohou být těžká a namáhat konstrukci, takže je nutné zvážit jejich rozměry a počet.<br>
<br>
<br>
<br>
Veterinář provede dentální hygienu v celkové anestezii, protože pouze tak lze odstranit kámen pod dásní a vyčistit zubní kapsy. Zákrok zahrnuje ultrazvukové odstranění kamene, leštění skloviny a v případě potřeby extrakci zubu. Po ošetření vám poradí, jak často kontrolovat chrup – obvykle stačí preventivní prohlídka jednou ročně, ale u plemen s predispozicí k tvorbě kamene (např. malí a brachycefaličtí psi) může být nutná kontrola každých šest měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým omylem je hned vinit baterii. Než ji ale odsoudíte, zkontrolujte kabeláž. Zkorodované nebo povolené svorky, viditelně poškozené kabely nebo rezavé spoje dokážou způsobit přesně ty samé příznaky jako vadný alternátor. Také si dejte pozor na pomocné napájení při startování – pokud používáte startovací kabely často, můžete si zvyknout na to, že auto ‚občas‘ nechce startovat. To ale problém neřeší, jen maskuje. Správný postup je: změřit napětí, zkontrolovat svorky a řemen alternátoru. Pokud je řemen povolený nebo klouže, nedobíjení je téměř jisté.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastějším časným signálem je pomalejší startování. Motor se stále chytí, ale startér točí viditelně líněji, zejména ráno po studené noci. Pokud se tento stav objevuje opakovaně a ne jen jednou po delším odstavení, začněte to brát vážně. Dalším indikátorem je slabší světlo – hlavně při volnoběhu. Když přidáte plyn a světla zesílí, je to téměř jistá známka toho, že alternátor nedobíjí dostatečně. Stejně tak může kolísat jas displeje nebo vnitřního osvětlení.