Při návštěvě jakéhokoli prvorepublikového kina, ať už slouží k promítání, nebo koncertům, si dejte pozor na to, co se děje za vámi a po stranách. Původní stavitelé často schovávali pomocné schodiště únikových východů do bočních rizalitů, které dnes slouží jako party místnosti nebo sklady. Když narazíte na dveře s původním kováním a skleněnými výplněmi, které vedou na dvůr, je to skoro jistota, že jste našli jedno z původních provozních zákoutí. Naopak za chybu lze považovat, pokud si návštěvník splete hlavní vchod s vedlejším a přijde pozdě do sálu, kde už zhasli světla – historická kina totiž nebyla navržena na „latecomers" a manévrování v přítmí je nepříjemné.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak na praní, aby textilie neztratily barvu a tvar Nejčastější chybou je prát záclony i ubrousky příliš horké a s agresivními pracími prostředky. Většina záclon snese maximálně 30–40 °C, a to v jemném cyklu. Ubrousky, zejména ty z lnu, ocení teplotu do 40 °C, pokud nejsou silně znečištěné. Před praním vždy zkontrolujte štítek – pokud chybí, řiďte se materiálem. Bavlněné ubrousky sice snesou vyšší teplotu, ale při 60 °C se rychleji srážejí a ztrácejí barvu. Pro běžné použití proto volte nižší teplotu a kvalitní prací gel, který neobsahuje optické rozjasňovače. Odstraňte skvrny předem – tekutý odstraňovač naneste na místo a nechte působit alespoň 15 minut. Vyvarujte se bělidel na bázi chlóru, která ničí vlákna a způsobují žloutnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při skladování dbejte na to, aby textilie byly suché a složené volně. Ideální je ukládat je do látkových pytlů nebo na horní polici skříně, kde nejsou vystaveny vlhkosti. Záclony před sezónním uschováním vyperte a nechte zcela vyschnout, jinak se objeví plíseň. Ubrousky skládejte tak, aby nevznikaly ostré přehyby – ty se časem zařezávají do látky a způsobují praskání materiálu. Pravidelná péče, která respektuje vlastnosti materiálu, je klíčem k tomu, aby vám záclony a ubrousky dělaly radost mnoho let, aniž by ztratily svůj půvab.<br>
<br>
<br>
<br>
Záclony a ubrousky patří mezi textilie, které používáme denně, a přesto jim často věnujeme minimální pozornost. Přitom stačí dodržovat několik zásad, aby si zachovaly barvy, tvar i savost po dlouhá léta. Základem je pochopit, že každý materiál vyžaduje jiný přístup – to, co prospívá bavlně, může poškodit syntetiku nebo jemný len.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.mapsnworld.com/political-world-map-enlarge-view.jpg" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: 800;">Nezapomínejte na vertikální</span> linie: dlouhé závěsy sahající až k podlaze, vysoké police na knihy a svislé pruhy na textiliích (např. na potahu nebo koberci) táhnou pohled vzhůru. Pokud máte nízký strop, nevěšte police až ke stropu – ponechte rezervu alespoň 15 centimetrů, aby prostor „dýchal". Na podlahu zvolte světlý koberec s krátkým vlasem, který splývá s podlahou, a tmavý koberec si nechte na malý kus před pohovkou. Po dokončení si místnost vyfoťte – na fotografii jasně uvidíte, které místo stále působí přeplácaně, a podle toho uberte.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Samotný sál prozradí</span> <span style="font-weight: 600;">nejvíc o dobovém chápání</span> filmu. Prvorepubliková kina stavěla na modelu divadelní perspektivy: plátno bylo rámováno bohatě zdobeným portálem, který připomínal proscénium. Boční osvětlení, často v podobě skrytých lustrů nebo válcových stínidel, mělo navodit dojem, že se díváte na živé představení. Pokud sedíte v původně navrženém sále a máte pocit, že obraz „vystupuje" z plátna, není to náhoda. Při dnešních digitalizovaných projekcích se ale vyplatí sedět spíše ve střední části hlediště, protože boční sedadla v historických kinech bývají opticky zkreslená a úhel pohledu už neodpovídá původním filmovým formátům.<br>
<br>
<br>
<br>
Žehlení je u záclon často zbytečné – mnohé materiály, jako je voál nebo organza, se po správném sušení srovnají samy. Pokud žehlička je nutná, použijte nízkou teplotu a žehlete z rubové strany, případně přes navlhčenou utěrku. Ubrousky žehlete vždy vlhké, nejlépe při vyšší teplotě pro len a střední pro bavlnu. Před žehlením je lehce nastříkejte vodou, aby se vyrovnaly všechny záhyby. Vyhněte se žehlení nažehlovacích vzorů nebo výšivek přímo – můžete je poškodit. Místo toho je žehlete z rubu nebo přes látku.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo ale není všechno. Zásadní roli hraje také to, jak často jste ochotni zalévat. Pokud jezdíte na chatu jen o víkendu, nekupujte si rostliny s velkými tenkými listy, které potřebují vodu téměř denně. Mnohem lepší volbou jsou sukulenty, bylinky jako rozmarýn nebo šalvěj či letničky s dužnatými listy, které přečkají sucho. Naopak pokud jste doma celé léto a zalévání vám nedělá problém, můžete si dovolit i náročnější druhy, jako jsou fuchsie nebo hortenzie, které na přemokření ani na vyschnutí nereagují dobře.