Jak zabavit děti ve školní družině netradičními hrami

Hry s padákem: spolupráce místo soupeření Barevný padák je sice běžnou pomůckou, ale dá se využít i netradičně. Zkuste třeba „popcorn": na padák položíme několik měkkých míčků a děti společným pohybem padáku nadhazují míčky co nejvýše. Cílem není soutěžit, ale udržet míčky v pohybu a nenechat je spadnout. Po chvíli zkuste opačnou variantu – děti musí míčky držet na padáku co nejdéle bez pohybu. To vyžaduje velkou koordinaci a tichou domluvu. U menších dětí hlídejte, aby se nezamotaly do látky, a vždy hrajte na měkkém povrchu. Netradiční hry spočívají v tom, že se děti pohybují jinak, než jsou zvyklé. Zkuste „zvířecí pochod": děti se pohybují po prostoru jako různí živočichové – skáčou jako žáby, plazí se jako hadi, chodí po čtyřech jako medvědi. Tato hra posiluje svaly a koordinaci a děti si u ní užijí spoustu legrace. Dejte pozor na kolize, pokud je dětí více, rozdělte je do skupin a nechte každou skupinu předvést svůj pohyb ostatním. Při výběru se vyhněte dvěma častým chybám. První je nákup tenkých závěsů s dekorem, které vypadají luxusně, ale mají nízkou hmotnost – takový kus textilu spíš ozdobí okno, než aby utlumil hluk. Druhou chybou je koberec s velmi dlouhým vlasem, který sice pohlcuje zvuk, ale špatně se udržuje a v prachu se množí roztoči. Pokud máte alergie, volte hustý, ale kratší vlas – efekt je téměř stejný a údržba jednodušší. Také si dejte pozor na to, aby závěsy nebyly příliš krátké: pokud končí nad parapetem, vznikne mezera, kterou zvuk projde. Nejpoučnější je sledovat měsíční povrch během zatmění nebo fází, kdy je sluneční světlo nízko nad obzorem. Tehdy vržené stíny zvýrazní reliéf a vy uvidíte, jak se valy a centrální vrcholky odlišují stářím. Pokud se chcete vyhnout zklamání, nesnažte se pozorovat malé krátery ze Země – dalekohled s průměrem pod 10 centimetrů ukáže jen větší útvary. Pro detailnější studium si pořiďte fotografie z družic, které obíhají kolem Měsíce, a porovnávejte snímky z různých úhlů. Další častou chybou je domněnka, že všechny krátery mají podobu ementálu – tedy že jsou pravidelně kulaté. Ve skutečnosti se kulatý tvar objevuje u většiny dopadů, protože i šikmý dopad vytvoří při vysoké rychlosti kruhový kráter. Výjimkou jsou velmi malé úhly nárazu, kdy vznikají protáhlé nebo asymetrické struktury. Také si všimněte, že některé krátery mají dno vyplněné tmavou horninou – to je láva, která se po dopadu vylila a zatopila dno, takže kráter vypadá jako tmavý kruh. Další oblíbenou aktivitou je „žralok": děti sedí kolem padáku, jeden je pod ním a chytá kotníky ostatních. Kdo je chycen, vymění si místo. Tato hra rozvíjí postřeh a rychlost, ale pozor na přílišnou divokost – děti se často přetahují a mohou se zranit. Stanovte předem pravidlo, že se tahá pouze za nohy, ne za ruce nebo oblečení. Než dáte potravinu do pánve, osušte ji papírovou utěrkou. Voda způsobí prskání a prudké ochlazení oleje, takže se kůrka nevytvoří a jídlo se začne vařit v páře. U masa platí dvojnásob – povrch musí být suchý, případně ho nechte chvíli odkrytý v lednici, aby se odpařila přebytečná vlhkost. Tento krok je častým opomenutím, a proto výsledek připomíná spíše dušené než smažené. Klasické honičky a míčové hry děti po čase omrzí. Zkuste místo nich aktivity, které zapojí fantazii, spolupráci i trochu toho pohybu navíc. Následující hry nevyžadují žádné speciální vybavení, jen trochu prostoru a chuť zkoušet nové věci. Hluk z ulice, od sousedů nebo z vlastní domácnosti dokáže znepříjemnit každodenní život. Zatímco betonové stěny a okna se zabudovanými skly toho moc nezmění, správně zvolené textilie dokážou v místnosti znatelně snížit ozvěnu a ztlumit pronikající zvuky. Nejde o zázraky, ale o fyziku: husté materiály pohlcují energii zvukových vln. Než začnete vybírat, zaměřte se na to, odkud hluk přichází. Pokud jde o ruchy zvenčí, pomůže především těžká a hustá tkanina na oknech. Pokud vás ruší vlastní krok nebo ozvěna v místnosti, sáhněte po koberci s vysokou plošnou hmotností. Při přenosu barev dbejte také na světlo. V obýváku je často více denního světla nebo teplejší umělé osvětlení, což barvy mění. Než se pustíte do malování, otestujte vzorky barev přímo v ložnici za různých světelných podmínek – ráno, večer i při umělém osvětlení. To vám ušetří zklamání, když zjistíte, že stejný odstín vypadá v ložnici úplně jinak. Stejně tak zkontrolujte, zda barvy ladí s materiály, které už máte – dřevěná čela postelí, kovové rámy nebo textilie. Pokud už dřevo máte suché, neskladujte ho v obyčejném igelitovém pytli. Vezměte si dřevěnou bednu nebo proutěný koš – cokoli, co umožní proudění vzduchu. A nezapomeňte, že dřevo musí přijít do domu až těsně před použitím. Vnitřní teplota a suchý vzduch způsobí, že by se dřevo vysušilo natolik, že by shořelo příliš rychle a bez užitku. Ideální je mít zásobu na dva dny venku pod střechou a teprve odtud brát do interiéru. Tím zajistíte, že dřevo bude v optimální kondici a vaše kamna budou dělat přesně to, co mají – sálat teplo.

Войдите, чтобы оставлять комментарии