Důležité je také správné skladování. Povlečení neskládejte na přímém slunci nebo v blízkosti zdrojů tepla, protože UV záření a teplo urychlují oxidaci barviv. Ideální je uložit ho v suchém, dobře větraném prostoru, nejlépe v bavlněném pytli, který umožní textilu dýchat. Pokud budete tyto zásady dodržovat, vaše povlečení si zachová syté barvy i pružnost po mnoho let, aniž byste museli sahat po drahých náhražkách.<br>
<br>
<br>
<br>
Kvalitní povlečení není jen otázkou estetiky, ale i praktičnosti. Pokud nechcete každou sezonu kupovat nové, vyplatí se investovat do materiálů, které snesou časté praní, sluneční světlo i běžné opotřebení. Základním kamenem je gramáž a hustota tkaniny – čím vyšší počet vláken na čtvereční centimetr, tím odolnější a příjemnější textil. Levné varianty s nízkou gramáží se rychle prodřou a ztratí tvar už po pár prvních vypráních.<br>
<br>
<br>
<br>
Při výběru barev se řiďte jednoduchým pravidlem: pokud mají závěsy výrazný vzor, volte záclony v neutrálním tónu, který se v něm opakuje. Naopak k jednobarevným závěsům můžete zvolit záclonu s decentním geometrickým nebo květinovým motivem. Nebojte se kombinovat různé struktury – len, bavlna, samet. Hrubý len u záclony a hladký samet u závěsu dodají oknu hloubku, aniž by působily přeplácaně.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor při zavěšení a délce Nejčastější chyba bývá příliš krátká záclona a závěs, které končí těsně nad parapetem. Působí to useknutě a opticky snižuje strop. Ideální délka je, když látka sahá těsně k zemi, případně se jemně dotýká podlahy. Pokud máte radiátor pod oknem, nechte mezi spodním okrajem látky a podlahou mezeru, aby teplo mohlo proudit. Držte se jednoduchého pravidla: závěs i záclona by měly viset ze stejné kolejnice, a to co nejblíže stropu – vyšší uchycení opticky zvedne místnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete měnit herní koutek nebo kupovat cokoli nového, zkuste jednoduchý experiment: odstraňte na dva dny všechny hračky, které dítě zrovna nevyužívá. Nechte jen ty, které jsou pro něj momentálně atraktivní. Dítě si často vytvoří nový vztah k věcem, které mělo dlouho odložené. Zároveň to odhalí, jestli mu skutečně chybí podněty, nebo jen potřebovalo klid od nadbytku. Během této doby nabídněte společné aktivity, které nevyžadují žádné pomůcky – pečení, úklid, stavění bunkru z polštářů.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je zapojit děti do přípravy předem, ne ráno. Vyhraďte si dvacet minut večer nebo o víkendu na společný výběr surovin. Nechte je vybrat jedno ovoce, jednu zeleninu a jednu bílkovinu z předem dané nabídky. Dítě, které si vybralo, má pak k jídlu jiný vztah – nejde o náhodnou krabičku, ale o jeho vlastní rozhodnutí. Vyhnete se tak rannímu smlouvání, protože děti mají tendenci jíst to, na čem se samy podílely.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na pitný režim. Děti, které ráno nedostanou dostatek tekutin, jsou unavené a podrážděné. Lahvičku s vodou nebo neslazeným čajem postavte večer do lednice, aby byla připravená k odchodu. Slazené nápoje a džusy do svačiny nepatří – způsobují kolísání energie a zbytečné chutě. Pokud děti odmítají čistou vodu, zkuste ji dochutit plátkem citronu, pár lístky máty nebo kousky jahod.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na funkčnost. Těžké závěsy s tepelnou izolací jsou skvělé do zimních měsíců, ale v létě budou místnost přehřívat. Proto volte s ohledem na orientaci oken. Jižní okna potřebují spíše světlejší látky, které odrážejí slunce, zatímco severní okna snesou tmavší a sytější barvy, které dodají teplo. Před nákupem si vždy rozmyslete, jak budete závěsy ovládat – tyč, kolejnice, nebo plisé? Systém by měl být snadno ovladatelný a dostatečně pevný, aby unesl obě vrstvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte, že nuda je pro dětský mozek důležitá – rozvíjí kreativitu a vnitřní motivaci. Když dítě řekne, že se nudí, neznamená to, že musíte okamžitě zasahovat. Naučte ho, že být chvíli bez programu je v pořádku, a že si může samo vymyslet něco nového. Pokud ale nezájem trvá déle než dva týdny a dítě je přitom smutné, apatické nebo se straní kamarádů, zvažte konzultaci s pediatrem či dětským psychologem. Často jde o první příznak, že se ve škole nebo v kolektivu děje něco, co dítě neumí pojmenovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se týče oblečení, platí jednoduché pravidlo: vrstvy a pohodlí. V klubu bývá teplo a po pár tancích se zpotíte, takže lehká košile nebo triko s dlouhým rukávem, které si můžete svléknout, jsou ideální. Vyhněte se příliš formálnímu obleku i sportovnímu oblečení – hledejte střední cestu, jako jsou čisté džíny nebo chino kalhoty a košile. Důležité jsou boty: podrážka by měla být hladká, ale ne kluzká, aby se vám dobře točilo a zároveň jste neuklouzli. Nikdy nechoďte v teniskách s výraznou gumovou podrážkou, která se na parketu „lepí".
