Než utratíte peníze, poraďte se s někým zkušeným přímo v lezeckém centru. Instruktoři a pravidelní lezci vám poradí, jaké typy bot se osvědčily na konkrétní stěně, a často znají i rozdíly mezi jednotlivými modely. Vyplatí se také vyzkoušet si boty na malém nástěnném panelu, který bývá u prodejny – ne jen stát na zemi. Teprve když se postavíte na šikmou plochu, ucítíte, jestli vám bota sedí při zatížení. Pokud si nejste jistí, zeptejte se na možnost vrácení nebo výměny – některé obchody umožňují vyzkoušet boty při prvním lezení a vrátit je, pokud nesedí.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Když už máte vybraný model, věnujte pozornost podrážce a tkaničkám. Pro první výstupy na umělé stěně vám postačí bota s gumou střední tvrdosti – snáze se na ní učíte cit pro stupeň a neklouže na umělém povrchu. Vyhněte se příliš tvrdé podrážce, která je určená pro venkovní skály a na stěně vám nedá potřebnou jistotu. Důležité je také zapínání: tkaničky umožňují přesnější utažení, suchý zip zase rychlé nazouvání mezi pokusy. Pro začátek je jedno, co si vyberete, ale boty by měly držet pevně na patě – pokud se vám pata zvedá při došlapu na malý stupeň, je model nevhodný.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina začátečníků dělá jeden ze dvou extrémů. Buď si koupí boty o číslo větší, aby je „netlačily", a pak nemohou stát na malých chytech, protože noha uvnitř klouže. Nebo si vezmou o dvě čísla menší, protože slyšeli, že lezecké boty musí bolet. Pravda je uprostřed: první bota by měla být těsná, ale ne bolestivá při nošení po dobu deseti minut. Pokud vás brní prsty nebo cítíte ostrý tlak na nártu, je to špatně. Zkuste jinou značku – každá má jinou šířku a výšku nártu, takže co sedí na kamaráda, nemusí sedět na vás.<br>
<br>
<br>
<br>
Bílé skvrny na listech pokojovek většinou nevznikají jako choroba, ale jako následek nesprávné péče nebo běžného prostředí. Nejčastěji za ně může tvrdá voda, přemokření, příliš suchý vzduch nebo drobní škůdci, kteří se projevují téměř neviditelným žírem. Než začnete cokoli stříkat, prohlédněte si listy lupou – podle tvaru a struktury skvrn poznáte, jestli jde o usazeniny minerálů, houbový povlak nebo výkaly hmyzu.<br>
<br>
<br>
<br>
Prostor pod schody do podkroví bývá často jen úložištěm harampádí nebo místem, kam se pověsí kabát. Přitom jde o jedno z nejzajímavějších zákoutí domu – díky šikmé střeše a přirozenému stínu vytváří atmosféru, kterou běžný pokoj nenabídne. Pokud hledáte klidné místo pro čtení a nechcete kvůli tomu obětovat celou místnost, začněte právě tady. Stačí promyslet tři věci: světlo, sezení a uložení knih.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Důležité je i správné</span> větrání. Akumulační zdivo potřebuje během dne přijmout teplo a večer ho uvolnit. Pokud budete přes den intenzivně větrat, nahromaděnou energii vyhodíte. Větrejte krátce a intenzivně, nejlépe v době, kdy topení zrovna negeneruje přebytky. Tím udržíte teplo ve zdech a zároveň vyměníte vzduch. Vyvarujte se také přehřívání – u těžkých stěn trvá jejich prohřátí déle, takže pokud topíte jen občas, první hodiny bude chladno, ale poté teplo vydrží mnohem delší dobu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou bývá ignorování průchodu. Koutek pod schody je často zároveň spojnicí do podkroví, takže pokud ho zatarasíte velkým křeslem, budete kolem něj denně přeskakovat. Měřte si průchozí šířku a volte nábytek, který se dá snadno odsunout. Dalším častým problémem je vlhkost – prostor u schodiště bývá méně vytápěný, proto pravidelně větrejte a používejte odvlhčovač, jinak knihy začnou zapáchat.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Pozor také na to, co aplikace</span> dělá při každém přihlášení. Pokud se vám zdá, že je obrazovka nezvykle pomalá, že se objevují prvky, které jste dosud neviděli, nebo že aplikace vypadá jinak než obvykle, okamžitě přerušte zadávání citlivých údajů. Podvodné aplikace se často snaží napodobit vzhled skutečné banky, ale přihlašovací obrazovka může být mírně posunutá, obsahovat jinou grafiku nebo vyžadovat údaje, které běžně nezadáváte, jako je celé číslo platební karty.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Když přijdete poprvé na</span> umělou stěnu, půjčovna vám nabídne boty, které pamatují stovky nohou. Můžete v nich lézt, ale po pár návštěvách zjistíte, že vám kloužou na stupech a tlačí vás na místech, kde to nečekáte. Vlastní boty nejsou luxus, ale praktická nutnost – a jejich výběr rozhodne o tom, jestli vás lezení bude bavit hned od začátku. Nejdůležitější pravidlo zní: nekupujte si boty podle velikosti z tenisek ani podle vzhledu. Kupujte je podle účelu a podle toho, jak sedí na vaší noze.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat správnou velikost, když to bolí? Gumová bota na lezení by měla sedět jako druhá kůže, ale ne jako svěrací kazajka. U prvních bot nehledejte agresivní tvar ani extrémní vyklenutí. Ideální je mírně symetrický střih, který nekroutí nohu a umožní vám stát na malých stupech bez bolesti. Velikost zkoušejte večer, kdy je noha přirozeně oteklá, a vždy s ponožkou, kterou budete nosit – nebo raději bez ní, pokud plánujete lézt naboso. Špička by se měla dotýkat konce boty, ale prsty nesmí být násilně ohnuté. Pokud vás bota tlačí v kloubu nebo na patě, zkuste jiný model – tlak se časem nevyřeší, jen zesílí.
