Když už k záchvatu dojde, zachovejte klid a mluvte tiše. Batole v afektu nerozumí dlouhým vysvětlováním, potřebuje jednoduchou větu: „Vidím, že se zlobíš, protože chceš tu hračku. Ale teď ji nekoupíme." Pak mu nabídněte volbu, která mu dá pocit kontroly: „Chceš jít k pokladně sám, nebo mě vezmeš za ruku?" Dítě, které si může vybrat ze dvou možností, snáz přestane vzdorovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je také nerespektování dětského apetitu. Některé děti snědí celou skleničku hned napoprvé, jiné potřebují delší čas. Nikdy dítě do jídla nenuťte. Krmte ho jen tehdy, když samo otevře ústa, a ukončete krmení, když začne odvracet hlavu nebo strkat lžičku rukou. Tím podpoříte jeho schopnost rozpoznat hlad a sytost, což je základ pro zdravý vztah k jídlu do budoucna. Každé dítě je jiné, a proto je nejlepším poradcem vlastní pozorování a trpělivost.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Co se stane, když zabírání</span> odložíte o týden Odklad má tendenci se řetězit. Čím déle čekáte, tím větší je tlak, a paradoxně tím menší je vaše motivace začít. Často se to projevuje tak, že místo toho, abyste jednali, hledáte další informace nebo rady. Tím se ale problém nevyřeší – jen se posune na později. Když si navíc zvyknete na to, že věci odkládáte, snižujete si sebedůvěru. Příště už nebudete věřit, že to dokážete, a bude to ještě těžší. Proto je lepší zabrat v okamžiku, kdy cítíte první náznak nespokojenosti se svým výkonem, než čekat, až se situace stane kritickou.<br>
<br>
<br>
<br>
Cestování vlakem s miminkem může být překvapivě pohodlné, pokud si vše předem promyslíte. Nejde o žádnou vědu, ale bez přípravy se z půldenní cesty snadno stane zážitek, na který chcete co nejdřív zapomenout. Základní pravidlo zní: představte si celý den krok za krokem a připravte se na něj tak, jako byste jeli na túru. Vlak má jednu velkou výhodu — můžete v něm vstát, projít se, nakrmit dítě a nemusíte myslet na řízení. Této svobody ale využijete jen tehdy, když máte vše potřebné na dosah.<br>
<br>
<br>
<br>
Když batole začne ječet uprostřed obchodu, odmítá si obléct boty nebo se válejí po zemi, většina rodičů cítí bezmoc. Vzdor není projevem zloby ani špatné výchovy, ale přirozenou fází vývoje, kdy se dítě učí prosazovat vlastní vůli. Klíčem není vzdor potlačit, ale pochopit jeho příčiny a zareagovat tak, abyste nezhoršili situaci.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na správnou konzistenci. Příkrm by měl být hladký, bez hrudek, ale ne řídký jako voda. Pokud je kaše příliš hustá, nařeďte ji mlékem nebo vodou z vaření. Naopak příliš řídká kaše děti nudí a hůře se jim polyká. V průběhu prvních týdnů postupně zahušťujte konzistenci, aby si dítě zvykalo na pevnější stravu. Až zvládne kaše, přejděte na kousky měkké zeleniny, které lze rozmačkat mezi prsty.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte, že zabírání není disciplína, ale dovednost, kterou si můžete trénovat. Každý úspěšně zvládnutý začátek vám dodá sílu do dalších situací. Pokud se vám ale stane, že zaberete příliš pozdě, nepropadejte panice. Každý dělá chyby. Důležité je, abyste si z toho vzali ponaučení a příště začali dřív – třeba hned, jak se objeví první známka toho, že se něco kazí.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Prakticky si nastavte</strong> jednoduché pravidlo: když máte pocit, že něco odkládáte už dva dny, je to maximální hranice. Po dvou dnech už nejde o dočasnou únavu, ale o vzorec chování. V tom okamžiku si dejte malý závazek – třeba deset minut práce na dané věci. Po uplynutí té doby se rozhodněte, jestli budete pokračovat, nebo ne. Ve většině případů zjistíte, že už jste v proudu a pokračování je přirozené. Tento trik funguje, protože obchází odpor, který cítíte, když se na úkol díváte jako na celek.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/2-EoVG1icPI/hq720.jpg" alt="Kevin Gates - Discussion [Official Music Video]" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Běžnou chybou bývá, že rodiče na cestu zapomenou připravit jídlo a pití. Ve vlaku sice můžete koupit občerstvení, ale ne vždy je to vhodné pro malé dítě. Připravte si doma jídlo, které znáte, a uložte ho do přenosného termoboxu nebo do sáčku s ledovou vložkou. Důležité je také myslet na to, že vlaková jídelna nemusí mít dětskou židličku ani možnost ohřát jídlo. Pokud kojíte, vezměte si kojící šátek nebo zavinovačku, abyste měli soukromí i na rušné chodbě. U starších miminek se hodí i malá svačina, kterou lze jíst bez příboru, třeba kousky měkkého ovoce nebo piškoty.<br>
<br>
<br>
<br>
Koupání miminka je jednodušší, než se zdá. Vodu připravte na 37 °C, nejlépe pomocí loketního testu — kůže na vnitřní straně lokte by měla cítit příjemně. Dítě ponořte postupně, hlavičku podpírejte. Nevadí, když první koupele trvají jen pět minut. Po koupeli namažte pokožku vhodným krémem bez parfemace, zejména v záhybech. Mezi časté chyby patří používání vatových tyčinek do uší — ty patří jen k viditelným částem ouška, ne do zvukovodu.