<span style="font-weight: 900;">Když přijde na kojenecké</span> lahve a dudlíky, většina rodičů řeší hlavně barvu, obrázek nebo značku. Přitom nejdůležitější je průtok, tvar a materiál – a právě tady se dělá nejvíc chyb. Jedna nevhodná lahvička může znamenat pláč u každého jídla, nadýmání a to, že miminko odmítá pít. Než koupíte první kus, zjistěte si, co vaše dítě skutečně potřebuje.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Důležité je také sledovat</b> poměr mezi šířkou a délkou. Některé značky šijí oblečení spíše do délky, jiné do šířky. Pokud má vaše dítě širší postavu, nevybírejte velikost podle výšky, ale podle obvodu hrudníku. U kalhot zase rozhoduje délka nohavic a šířka pasu – u dětí s menším bříškem může být pas příliš široký, a proto sáhněte po kalhotách s nastavitelným pasem na gumu nebo se šňůrkou. Vždy zkontrolujte, jestli oblečení neškrtí v rozkroku a v podpaží – to jsou místa, která nejvíce omezují pohyb.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si dejte pozor na to, aby lahvička a dudlík nebyly jen módní záležitostí. Dítě se snadno přehltí – při krmení držte lahvičku mírně šikmo, aby byla savička vždy plná mléka, a dopřejte mu pravidelné pauzy na říhnutí. Když budete dbát na správný průtok, vhodný tvar a pravidelnou údržbu, ušetříte si spoustu pláče a vy i miminko si kojení užijete.<br>
<br>
<br>
<br>
Údržba je často přehlížená, ale bez ní se hygieně nevyhnete. Po každém použití lahvičku rozeberte, vymyjte kartáčem a nechte uschnout. Dudlíky a savičky pravidelně vyměňujte – když ztratí průtažnost, praskají nebo mění barvu, je čas na nový. Nikdy nepoužívejte savičku, která je lepkavá, protože to znamená, že se začíná rozkládat. Při sterilizaci dodržujte pokyny výrobce – některé materiály snesou vařící vodu, jiné jen páru nebo studenou sterilizaci.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete, aby barvy zůstaly syté i po uschnutí, vyzkoušejte techniku malování hotových výtvorů. Po zaschnutí (na vzduchu nebo v troubě při nízké teplotě) lze modelínu nabarvit běžnými vodovými barvami nebo kvaší. Tento postup je vhodný pro starší děti, které už umí štětec udržet. Mnohem jednodušší je ale obarvit těsto před tvarováním – barva prochází celou hmotou a případné odření nevadí.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Pokud se podráždění</span> objeví jen na určité části těla, zkontrolujte, co s kůží přichází do styku. Může to být nový krém, vlhčené ubrousky nebo i prací prostředek. Zkuste na několik dní vysadit vše, co není nezbytně nutné. Pokud se stav nezlepší do tří dnů, nebo se naopak zhorší, navštivte dětského lékaře. Vždy platí, že domácí péče je vhodná pro lehké podráždění, nikoliv pro závažné infekce nebo alergické reakce.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležitá je také volba oblečení. Používejte pouze bavlněné textilie, které nechají pokožku dýchat. Vyhněte se syntetickým materiálům a vlně, které dráždí. Při výměně plen nechte dítě chvíli bez plenky na vzduchu. Pokud je to možné, dopřejte mu i několikrát denně pár minut nahoty. Tím se pokožka vysuší a vyrážka rychleji ustoupí. U dětí s opruzeninami pomáhá časté přebalování a používání bariérových krémů při každém přebalení.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr správné velikosti dětského oblečení často připomíná loterii. Dvě děti stejného věku mohou nosit úplně jiná čísla, a jedno tričko z jedné značky sedí jako ulité, zatímco stejné číslo od jiné výrobce je o dvě velikosti větší. Klíčem k úspěchu není spoléhat se na věk uvedený na štítku, ale na aktuální míry vašeho dítěte. To platí dvojnásob u rychle rostoucích batolat a předškoláků, kde rozdíl pár centimetrů rozhoduje o tom, jestli oblečení půjde nosit celou sezónu.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozdíl mezi velikostí 86 a 92 – kdy zvolit kterou Velikosti 86 a 92 bývají pro rodiče nejvíc matoucí. Obecně platí, že 86 odpovídá výšce 86 cm (věk 1,5–2 roky) a 92 výšce 92 cm (věk 2–3 roky). Ale pozor – některé značky šijí 86 spíše jako 84, jiné jako 88. Proto je nutné měřit konkrétní kus. Ideálně si doma změřte délku trupu od ramene k rozkroku a porovnejte s tím, jak sedí dítěti jiné oblečení stejné velikosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším krokem je nácvik praktických dovedností. Nechte dítě, aby si samo sbalilo kufr podle seznamu, který mu dáte. Nechte ho, ať si vyzkouší obléknout teplou bundu, zavázat tkaničky, umýt nádobí nebo si ustlat postel. Tohle jsou drobnosti, které mu v táboře ulehčí každodenní život a dodají mu sebevědomí. Typická chyba: rodiče udělají všechno za dítě, aby to bylo „správně". Výsledkem je, že dítě táborem proplave, ale nezažije pocit úspěchu z vlastní samostatnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Co si hlídat při materiálu a údržbě, aby se vám láhev nezvrtla v opak Materiál lahve není jen o tom, jestli je sklo, plast nebo silikon. Sklo je těžší a hůře se drží, ale snadno se sterilizuje a nevyluhuje žádné látky. Plast je lehčí a praktický na cesty, ale musí být bez BPA a jiných změkčovadel – hledejte označení „BPA free" na dně lahve. Silikonové lahve jsou flexibilní a vhodné pro děti, které si rády hrají při pití, ale jsou dražší a savičky se rychleji opotřebovávají. Při výběru myslete na to, že budete lahve ohřívat, mrazit a mnohokrát sterilizovat – materiál musí tyto nároky zvládnout.
