Při seřizování vždy kontrolujte, zda se křídlo nedotýká rámu. Pokud uslyšíte škrábání, je to signál, že je okno vyosené. U větších oken má smysl zkontrolovat i vodorovnou polohu – povolte šrouby na horních nůžkách a křídlo posuňte doleva nebo doprava. Vše dělejte s citem, protože plastový rám je křehký a přílišné utažení šroubů může způsobit praskliny. Po každém seřízení otestujte zavírání: okno by mělo jít dovřít mírným tlakem, ne silou.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se rozměrů týče, většina lidí podcení především šířku spár. U dlažby volte spáru podle velikosti formátu: u menších kusů do třiceti centimetrů postačí tři až pět milimetrů, u velkoformátu nad šedesát centimetrů je nutná minimálně pět milimetrů, jinak dlaždice praskají při teplotní roztažnosti. Sklo se spáruje pouze silikonem, nikoli cementem, jinak v prasklinách zůstává vlhkost a tvoří se plíseň. U kompaktních desek se spáry vyhnete, ale musíte počítat s tím, že každý roh a přechod na jiný materiál potřebuje speciální profil.<br>
<br>
<br>
<br>
Sklo je oblíbené pro svůj lesk a snadné čištění, ale pozor na jeho tloušťku. Běžné skleněné obklady o síle kolem šesti milimetrů vyžadují dokonale rovný podklad. Jakákoli nerovnost se projeví v lomu světla a tmavých mapách. Montáž skla navíc nesnese obyčejné lepidlo na dlažbu – potřebujete speciální disperzní lepidlo s vysokou přilnavostí, které se nanáší zubovou stěrkou s menšími zuby. Nejdůležitější je ale kontrola před lepením: sklo musí být nařezané na přesný rozměr, protože ho na stavbě nezkrátíte o dva milimetry. Když se spletete, znamená to novou zakázku.<br>
<br>
<br>
<br>
Mikroventilace je funkce, která bývá nejčastěji nepochopená. Když pootočíte kliku do polohy mezi zavřeno a otevřeno, křídlo se odklopí jen o pár milimetrů a umožní přísun čerstvého vzduchu, ale bez průvanu a bez výrazného tepelného úniku. Častá chyba: uživatelé nechají okno v této poloze celou zimu, čímž se kování trvale namáhá a těsnění se vytlačí do nepřirozené polohy. Mikroventilaci používejte krátkodobě – při větrání místnosti nebo na noc v ložnici, ale ráno vždy okno vraťte do plného zavření.<br>
<br>
<br>
<br>
Plastová okna jsou v bytě téměř bezúdržbová, ale rozhodně ne bezúdržbová. Většina problémů – od průvanu po zasekávání kliček – vzniká zanedbáním tří věcí: těsnění, kování a ventilace. Přitom stačí pět až deset minut práce jednou za půl roku a předejdete výměně celého okna. Základním pravidlem je nenechat špínu a staré mazivo, aby se staly druhou vrstvou povrchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Před samotným vrtáním si připravte betonový vrták s průměrem odpovídajícím kotevním šroubům, které dodává výrobce trezoru. Použití obyčejných hmoždinek do betonu je častá chyba, protože trezor se pak dá vytrhnout i za pomoci páčidla. Správný postup: vyvrtejte otvory podle šablony, vyfoukejte prach, zatlučte kotevní šrouby a utáhněte je momentovým klíčem. Nikdy nepoužívejte vrták s větším průměrem, než je doporučeno, protože spojení by ztratilo pevnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je čištění těsnění. Gumové nebo silikonové profily otřete vlhkým hadříkem s jemným saponátem, ale nepoužívejte agresivní rozpouštědla ani benzín. Poté těsnění namažte silikonovou vazelínou nebo glycerinem – stačí tenká vrstva. Vyhnete se tak praskání a ztrátě pružnosti v zimě. U starších oken zkontrolujte, zda těsnění není vytržené v rozích; pokud ano, nelepte ho „narychlo" – vyměňte celý profil, jinak bude okno stále profukovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Závěrečná rada: pokud si nejste jistí elektroinstalací, pozvěte elektrikáře s oprávněním. Špatné připojení indukce může skončit požárem, ne jen vyhozeným jističem. Ušetřených pár stovek za „svépomocné" zapojení se nevyplatí, když za to riskujete byt i sousedy. Vždy si nechte vystavit protokol o revizi – je to váš doklad pro pojišťovnu i pro správce domu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se rozhodnete pořídit si filtr na pitnou vodu pod dřez, čeká vás několik zásadních rozhodnutí. Nejde jen o to, jaký typ zvolit, ale také o to, jak ho správně zapojit a udržovat. Častou chybou je podcenit tlak vody nebo zvolit filtraci, která neodpovídá skutečnému složení vody z vašeho řádu. Než cokoli koupíte, zjistěte si tvrdost vody a obsah železa – jinak riskujete, že filtr bude ucpávat během pár týdnů.<br>
<br>
<br>
<br>
Při kotvení do sádrokartonu rozhoduje především hmotnost zavěšeného předmětu a tloušťka desky. Univerzální hmoždinka neexistuje – každý typ má jinou nosnost a jiný způsob montáže. Nejčastěji se setkáte s plastovými hmoždinkami ve tvaru motýlka, s kovovými dutinovými hmoždinkami a s hmoždinkami do plných materiálů. Ty poslední do sádrokartonu nepatří, protože se nedokážou vzepřít o dutinu a při zatížení se vytrhnou.
