<span style="font-weight: 800;">Samotná montáž není</span> náročná, ale vyžaduje pečlivost. Nejdříve připevněte nosný držák na zeď, poté na něj zavěste tělo krbu. Ujistěte se, že je krb ve vodorovné poloze a že ho držák pevně fixuje – neměl by se kývat ani při mírném tlaku. Po zavěšení zkontrolujte, zda není hořák nakloněný, protože to ovlivňuje rovnoměrnost hoření. Pokud montujete krb do výšky očí, počítejte s tím, že plamen bude působit jinak než u podlahových modelů. Pro lepší tepelný komfort umístěte krb spíše do středu místnosti než k oknu, kde dochází k rychlému úniku tepla.<br>
<br>
<br>
<br>
Před nákupem systému změřte šířku otvoru a výšku prostoru nad ním. Lišta musí být delší než dveřní křídlo, aby se dveře daly plně otevřít – obvykle se počítá s dvojnásobkem šířky otvoru plus přesah. Nezapomeňte na boční prostor pro odsuv, kde se dveře zastaví. Tam by neměly být vypínače, topení nebo jiné překážky. Rovněž zkontrolujte, zda je strop nebo stěna dostatečně nosné pro uchycení lišty; u sádrokartonu budete potřebovat zesílený profil nebo montáž do nosné konstrukce.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud si obklady pokládáte sami, zvolte flexibilní lepidlo vhodné do vlhkého prostředí. Začněte od nejviditelnějšího rohu, ale nechte si přesné odřezy na méně exponovaná místa. Při řezání dlaždic používejte řezačku s diamantovým kotoučem, abyste předešli odštípnutí. Pro spárování použijte epoxidovou spárovací hmotu – je odolnější vůči plísním než cementová. Typická chyba: spárujete hned po nalepení, když je obklad ještě nedokonale přilnutý. Lepené obklady vždy nechte vytvrdnout minimálně 24 hodin.<br>
<br>
<br>
<br>
Po dokončení montáže vyzkoušejte dveře několikrát otevřít a zavřít. Všímejte si případného hluku, který může signalizovat špatně seřízená kladka nebo nerovnost lišty. Pokud dveře drhnou o podlahu, zvyšte je pomocí stavěcích šroubů. Pokud se naopak kývají, dotáhněte upevnění vozíků. Nakonec namontujte kliku a případné zámky – u posuvných dveří se používají speciální západky, které nevyčnívají. Správně namontovaný systém by měl fungovat plynule po mnoho let, takže nezanedbejte ani pravidelnou kontrolu šroubů a čištění kolejnice.<br>
<br>
<br>
<br>
Po vybourání přichází na řadu hrubé práce: vyrovnání podlahy samonivelační stěrkou a napenetrování stěn. Vlhkost podkladu v panelové koupelně bývá vyšší kvůli špatné izolaci původních stoupaček. Proto před aplikací hydroizolační stěrky změřte vlhkost – pokud překročí doporučenou hodnotu, musíte podklad vysušit nebo použít speciální izolaci. Hydroizolace se nanáší minimálně do výšky 10 cm nad obklad na stěnách, v prostoru sprchového koutu až po celou výšku stěny. Tady se vyplatí nešetřit materiálem a pečlivě zatřít všechny rohy a spoje.<br>
<br>
<br>
<br>
Montáž posuvných dveří na stěnu: na co se zaměřit Montáž začněte upevněním lišty do vodorovné polohy. Použijte vodováhu a připevněte ji pomocí hmoždinek do nosného podkladu. Pokud je stěna nerovná, vyrovnejte lištu podložkami nebo použijte nastavitelné závěsy. Dbejte na to, aby lišta byla přesně nad otvorem; chyba o pár milimetrů způsobí, že dveře budou drhnout o podlahu nebo o rám. Po upevnění lišty nasaďte vozíky s pojezdovými kladkami. Ty by měly mít ložiska, která zajišťují tichý chod. Nezapomeňte na dorazy, které zabrání vyjetí dveří z lišty.<br>
<br>
<br>
<br>
Rekonstrukce koupelny v panelákovém bytě svépomocí je lákavá hlavně kvůli úspoře. Než ale vytáhnete bourací kladivo, zkontrolujte stav rozvodů a odpadů. V panelových domech bývají původní instalace z hliníkových trubek a litinového odpadu, které po letech vykazují korozi a usazeniny. Pokud je necháte beze změny, riskujete, že po dokončení obkladů narazíte na zatékání nebo ucpaný odpad – a to už je oprava dvojnásobně nákladná.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak probíhá aplikace a na co si dát pozor Samotná aplikace se skládá z několika kroků: penetrace, nanesení základní vrstvy, případně výztužné síťoviny (u podlah a vlhkých prostor), poté dvou až tří tenkých vrstev mikrocementu a nakonec uzavření povrchu lakem nebo speciálním těsnicím prostředkem. Mezi jednotlivými vrstvami je nutné dodržet technologické přestávky – obvykle 6 až 12 hodin, v závislosti na teplotě a vlhkosti. Ideální teplota pro práci je mezi 15 a 25 °C. Při nižších teplotách mikrocement tvrdne pomaleji a hrozí vznik prasklin, při vyšších zase rychleji vysychá a může se odlupovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Biokrb na stěnu řeší dva problémy najednou: šetří podlahovou plochu a vytváří ohnisko pohledu v místnosti. Než ale začnete vybírat konkrétní model, ověřte si, zda je stěna vůbec vhodná. Ideální je plná cihlová nebo betonová konstrukce. Sádrokartonová příčka unese jen lehké varianty, a i ty potřebují dodatečné vyztužení – obvykle pomocí chemické kotvy nebo speciálního nosného profilu. Pokud si nejste jisti nosností, poraďte se se stavebním inženýrem. Podcenění tohoto kroku patří mezi nejčastější chyby, které končí pádem zařízení.
