Častou chybou je, že rodiče dětem na cokoli přispívají, když jim dojdou peníze. Tím se ale dítě nikdy nenaučí hospodařit. Pokud ví, že má dalších pět set korun v záloze, nemá důvod přemýšlet, jestli si koupí sušenky, nebo si je nechá na výlet. Proto si předem řekněte, kdy je kapesné definitivní a kdy už nepřidáte. Zvládněte i situaci, kdy dítě utratí všechno hned první den a pak si půjčuje. To je přirozená lekce, i když je pro vás nepříjemná.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi05nAkqaCo9ue1CIzd9y7Wlej606KkAjjT19ofpXED0egsUkCzOrDfJCZ8LjG-SFDDrusJZisd5nD9vdd4FQSNAxtPrx_vFOBEP8C8grCY4M7osawtnBTtIgYsBF0KkZJIf-QY62x2s8eHN6Blt3OPlDaVUpb1gw6azWTpHp5-fQf1VbUZ6nUvH1oPlzSL/s1202/صور-واتساب-اسلامية- (33).jpg" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Další častý omyl se týká věku, ve kterém máte účet založit. Není pravda, že čím dřív, tím líp – pokud máte miminko, účet pro novorozence je zbytečný, pokud na něj neposíláte pravidelně větší dávky. Pro první rok života stačí obyčejný spořicí účet, který neumožňuje běžné výdaje. Problém nastává u účtů, které se automaticky mění podle věku a najednou začnou zpoplatňovat výběry z bankomatu, o kterých jste nevěděli. Vždy si přečtěte sazebník a poznamenejte si datum, kdy se podmínky změní.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým praktickým tipem je využití funkce automatické opravy v textovém editoru nebo v operačním systému. Většina programů umožňuje nastavit pravidlo, které automaticky opraví dvě velká písmena na začátku slova na jedno velké. Tuto funkci si zapněte, pokud ji ještě nemáte aktivovanou. U mobilních zařízení se podobné nastavení nachází v sekci jazyka a klávesnice. Nezapomeňte ale, že automatická oprava není spolehlivá u všech slov, zejména u zkratek nebo vlastních jmen, takže ji berte jako podporu, ne jako plnou náhradu vlastní kontroly.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív si ujasněte, jaký typ platby kdy použít. Trvalý příkaz je nejjednodušší: vy sami určíte částku, den splatnosti a číslo účtu příjemce. Hodí se především na platby s pevnou částkou, jako je nájem nebo splátka úvěru. U inkasa naopak dáváte příjemci (například energetické firmě nebo pojišťovně) souhlas, aby si z vašeho účtu sám strhával částku, která se může měnit. To je praktické u záloh na energie nebo u telefonních tarifů. SIPO pak kombinuje více plateb do jedné – odvádí je Česká pošta a najdete v něm třeba poplatky za rozhlas, televizi nebo svoz odpadu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív si vytvořte klidné místo a připravte si zvýrazňovač a tužku. Projděte smlouvu od začátku do konce bez přeskakování. Většina pojistných smluv má podobnou strukturu – najdete tam identifikační údaje, předmět pojištění, pojistné riziko, pojistnou částku, výluky a způsob hlášení pojistné události. Důležité je nesoustředit se jen na cenu a rozsah krytí, ale také na to, co se stane, když něco zanedbáte. Pokud narazíte na termín, kterému nerozumíte, hledejte ve smlouvě jeho definici. Pojišťovny si často vytvářejí vlastní slovník, a to, co běžně nazýváte „krádež", může být v pojistných podmínkách definováno úžeji.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor při zakládání a kontrole Nejčastější chyba je podcenit kontrolu. U trvalého příkazu si vždy ověřte, že máte na účtu dostatek peněz v den, kdy má platba proběhnout. Pokud ne, banka platbu odmítne a vy pak musíte řešit poplatek za neprovedenou platbu a případnou upomínku od příjemce. U inkasa je situace složitější – příjemce si může částku navýšit, a vy na to nemusíte být připraveni. Proto si alespoň jednou za půl roku projděte výpisy a zkontrolujte, jestli se strhávané částky pohybují v očekávaných mezích.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte ani na to, že dětský účet by měl být bez poplatků za vedení a za standardní operace, ale pozor na to, co je „standardní". Většina bank nabízí první rok zdarma, ale druhý rok se objeví poplatek za SMS informace nebo za vedení. Stejně důležité je, abyste měli pod kontrolou, jak se k účtu dostanete vy jako rodič. Bez přístupu k mobilní aplikaci a bez možnosti měnit limity a blokovat kartu přes aplikaci nemáte nad účtem žádnou kontrolu. Pokud banka takovou možnost nenabízí, hledejte dál – to je ten nejdůležitější praktický bod, který většina lidí podcení.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec buďte trpěliví. Děti se učí peníze spravovat postupně a dělají přitom chyby. Když malé dítě utratí celý týdenní obnos za bonbóny, není to tragédie. Důležitější je, aby si z toho odneslo zkušenost, a ne trest. O to víc pak ocení, když mu rodiče vysvětlí, jak to příště udělat jinak. Až dítě vyroste, nebude umět počítat jen z matematiky, ale hlavně z každodenního života – a to je dovednost, kterou žádná škola nenaučí.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina rodičů začne dětem dávat kapesné, ale jen málokdo si uvědomí, že samotné předání peněz nestačí. Dítě se naučí hospodařit teprve tehdy, když má jasná pravidla a prostor chybovat. Začněte tím, že si s dítětem sednete a vysvětlíte mu, k čemu peníze slouží. Nepoužívejte abstraktní pojmy jako rozpočet nebo úspory, ale konkrétní situace: „Za tohle koupíme jídlo na celý týden, za tohle zaplatíme byt a tohle si můžeš utratit podle svého." Dítě by mělo vidět, že peníze nejsou nekonečné a že každá volba má důsledek.
