Praktickým testem je podívat se na listy: pokud na nich vidíte suché hnědé špičky, žluté skvrny nebo vybledlé pruhy mezi žilkami, pravděpodobně rostlina dostává více slunce, než unese. V takovém případě ji hned přesuňte do stínu, ale ne na tmavé místo — mnohé druhy potřebují hodně světla, jen ne přímého. Ideální je místo u okna s lehkým závěsem nebo o metr dál od okna, kde je světlo ještě dostatečné.<br>
<br>
<br>
<br>
Podzimní sklizeň jablek dokáže zahltit i zkušeného zahrádkáře. Místo aby část úrody shnila ve sklepě, vyplatí se ji zpracovat hned. Základem je třídění: měkké a otlučené plody použijte na pyré nebo čatní, pevné a zdravé na šťávu. Červivá místa vykrojte, ale nevyhazujte celé jablko — zbylá dužina je stále vhodná k tepelné úpravě.<br>
<br>
<br>
<br>
Po usušení bylinky opatrně oberte ze stonků a uložte do vzduchotěsných nádob. Nejvhodnější jsou tmavé skleněné dózy, které chrání obsah před světlem. Plastové sáčky nebo papírové krabičky nejsou ideální – propouštějí vzduch a vlhkost, což vede ke ztrátě kvality. Důležité je také nádoby plnit až po okraj, aby v nich zbylo co nejméně vzduchu. Pokud skladujete více druhů, oddělte je, protože bylinky si navzájem předávají vůně a mohly by se tak ochudit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější znak najdete na třeni. U modráka (hřib kovář) je povrch třeně jemně vločkatý až síťovaný, s červenými nebo oranžovými skvrnami. Hřib satan má třeň nápadně síťovaný, s výraznou červenou až karmínovou kresbou, která připomíná síťku. Stačí si třeně otřít prstem – u satana zůstane na prstu červený pigment, u modráka ne. Klobouk satana je navíc bělavý až šedavý, často s olivovým nádechem, zatímco modrák mívá klobouk světle hnědý.<br>
<br>
<br>
<br>
Při sušení se vyplatí houby krájet na tenké plátky a sušit je při nízké teplotě, maximálně do 40 °C. Pokud sušíte modráky, počítejte s tím, že jejich dužnina zůstane tmavší než u jiných hřibů – to je normální. Satan se sušit nedá, protože i po vysušení si zachovává toxické látky, které nezmizí ani vařením. Všechny nejisté kusy raději vyhoďte, nestojí za to riskovat zdraví.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete sušit, bylinky důkladně prohlédněte, odstraňte poškozené listy a nečistoty. Omývání je vhodné pouze u bylinek z vlastní zahrady, které jsou zaprášené, ale vždy je nechte pořádně oschnout – vlhkost podporuje plísně. Svazky bylinek svažte provázkem a zavěste je na suché, tmavé a dobře větrané místo. Přímé slunce ničí chlorofyl a snižuje obsah silic. Teplota by neměla přesáhnout 35 °C, jinak se aroma začne rozkládat. Sušení trvá obvykle jeden až dva týdny, v závislosti na tloušťce stonků a vlhkosti vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Co dělat, když houbu sušíte a nejste si jistí Sušení je zrádné, protože vůně a barva se mění. Pokud už houby doma máte a nejste si jistí, nikdy je nejezte syrové ani je pouze neosmažte. Rozkrojte každou houbu podélně a zkontrolujte dužninu. U modráka zůstane bílá až krémová, u satana se objeví žluté nebo načervenalé skvrny. Kápněte na dužninu kapku čpavku – u satana zčervená, u modráka ne, ale to už vyžaduje chemikálii, kterou nemá každý doma.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je přidat příliš mnoho oleje. Pokud dáte víc než 10 % z celkové hmotnosti, šampon bude mastný a vlasy po umytí zůstanou zatížené. Naopak málo oleje způsobí, že šampon bude příliš vysušovat. Stejně důležité je nepřehřát směs při rozehřívání — více než 70 °C zničí blahodárné látky z bylin a olejů. A pozor na odvar: musí být opravdu vlažný, ledový by směs srazil, horký by zase zničil konzistenci.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>S hotovým šamponem</strong> <b>zacházejte jako s mýdlem: po</b> použití ho nechte oschnout na mřížce, aby ve stojaté vodě nezměknul a nedrolil se. Při mytí si ho vetřete do dlaní, vytvořte pěnu a naneste na vlasy. Tento šampon neobsahuje silikony, takže po něm vlasy nemusí být tak hedvábné jako po komerčních produktech — ale po pár týdnech se jejich přirozená rovnováha obnoví. Pokud chcete vlasy lesklejší, přidejte do směsi lžíci rýžového škrobu, který absorbuje přebytečný maz.<br>
<br>
<br>
<br>
Výroba tuhého šamponu doma není žádná věda, ale chce to trochu trpělivosti a dodržení pár základních pravidel. Základem je směs povrchově aktivních látek, které zajišťují pěnění a čištění, a přísad, které vlasy vyživí a zanechají je příjemné na dotek. Místo kupovaných parfemací a konzervantů můžete použít bylinkové odvary a rostlinné oleje, které znáte ze své kuchyně nebo zahrady.<br>
<br>
<br>
<br>
Při sterilaci všech tří druhů důsledně kontrolujte čistotu sklenic a víček. Sklenice umyjte v horké vodě a nechte okapat, víčka povařte. Plňte horkou směs, uzavřete a otočte dnem vzhůru — tím vytvoříte podtlak, který zajistí delší trvanlivost. Každou sklenici popište datem a obsahem, protože pyré z různých odrůd se liší chutí a po pár měsících si to nebudete pamatovat.
