Ničí vám pes pelíšek? Většina chovatelů dělá jednu chybu hned na začátku

Rychlé hltání krmiva není jen otázkou etikety u misek. Pes, který polyká granule bez rozkousání, polyká i vzduch, což vede k nadýmání, nepříjemným pocitům a v horších případech k torzi žaludku. Pokud si všimnete, že váš pes doslova „vysaje" misku během pár vteřin, je na místě zvážit nejen pomalejší podávání, ale i vhodnou misku. Základním pravidlem je: miska by měla zpomalit příjem potravy, ne psa stresovat. Další pastí, kterou většina chovatelů přehlédne, je umístění pelíšku. Pokud stojí v průchozí zóně, u dveří nebo poblíž rušné ulice, pes je v něm neustále ve střehu. Pak se hra přesune do pelíšku, protože je to jediné místo, které může ovlivnit. Přesuňte pelíšek do klidného kouta, kde pes vidí na vás, ale nemá pocit, že musí chránit celý byt. U citlivějších psů pomůže i to, když pelíšek přikryjete lehkou dekou, čímž vytvoříte úkryt. Pokud si nejste jistí, jak na to, začněte u svého veterináře – ten vám na základě vyšetření trusu a zhodnocení rizikového prostředí řekne přesný interval. Neodčervujte kočku častěji, než je nutné, protože to zatěžuje játra a může vést k rezistenci parazitů. A naopak – nevynechávejte odčervení úplně, protože i zdánlivě zdravá kočka může být přenašečem. Nejlepším přístupem je pravidelnost, ale s rozmyslem: přizpůsobte ji životnímu stylu své kočky a vždy používejte přípravky určené pro kočky. Jedině tak zajistíte, že vaše kočka zůstane zdravá, bez parazitů, a vy se vyhnete zbytečným výdajům za léčení pokročilých infekcí. Naučte psa, že pelíšek je klidová zóna, ne zápasník Pokud má pes tendenci se do pelíšku zakusovat, přerušte hru dřív, než začne. Jakmile vidíte, že se chystá ho chňapnout, dejte mu místo toho žvýkací hračku nebo pamlsek, který si může rozebrat. Důležitý je i výběr správného materiálu. U psů, kteří si rádi něco nosí, se vyhněte pelíškům s volnými okraji, švy nebo výplní, kterou lze snadno vytrhnout. Praktičtější je jednoduchá rovná plocha z pevné tkaniny, která nemá co chytit. Častou chybou je i to, že psa necháte s pelíškem samotného hned po pořízení. Pokud pes ničí podložku, když je sám, neznamená to, že je zlomyslný. Často jde o nudu nebo stres z odloučení. V tom případě pomáhá pelíšek na chvíli úplně odebrat a dávat ho jen na noc, kdy je pes unavený. Zároveň zvyšte pohybovou aktivitu před odchodem z domu, ať má pes větší potřebu spát než ničit. První dny po očkování štěněte bývají plné otázek. Nejdůležitější je vědět, že imunitní systém malého psa se potřebuje na novou vakcínu adaptovat. Obvykle to trvá přibližně dva týdny od poslední dávky základního očkování. Do té doby byste štěně neměli brát na místa, kde se pohybují neznámí psi, protože riziko nakažení virovými chorobami, jako je parvoviróza nebo psinka, je stále vysoké. Trénink vyžaduje trpělivost a konzistenci. Nečekejte, že pes změní chování za jeden den. Každý den věnujte pár minut nácviku chůze na volném vodítku. Začněte na klidném místě bez rušivých podnětů a postupně přidávejte rozptýlení. Psa odměňujte pamlsky nebo hračkou, když jde bez tahání – pochvala musí přijít okamžitě, ne až po pár krocích. Vyvarujte se trestů a křiku, protože to zvyšuje stres a může vést k ještě většímu tahání. Pokud už musíte jít mezi cizí psy dříve, například kvůli nutné návštěvě veterináře, držte štěně v náručí nebo v přepravce a vyhněte se přímému kontaktu s jinými zvířaty. Po návratu si důkladně umyjte ruce a obuv, abyste nezavlekli případné infekce do domácnosti. Stejně tak po každém venčení v rizikové oblasti otřete tlapky štěněte vlhkým hadříkem. Typickou chybou je spoléhat se na to, že první očkování už štěně plně chrání. Většina vakcín vyžaduje dvě až tři dávky v intervalu tří až čtyř týdnů. Teprve po poslední dávce a následné dvoutýdenní pauze je štěně považováno za chráněné. Proto se vždy řiďte doporučením veterináře, který přesně ví, jaké vakcíny použil a jaký je jejich ochranný interval. Nejjednodušším řešením pro začátek je rozdělit denní dávku na více menších porcí. Místo dvou velkých jídel podávejte tři až čtyři menší. Granule můžete také nasypat na plochý tác nebo na pečicí papír rozprostřený na podlaze. Tím pes přirozeně zpomalí, protože musí každé sousto hledat. Pokud chcete misku využít, zakupte tzv. pomalou misku s důmyslnými přepážkami a výstupky. Ty donutí psa krmivo „vylovovat" jazykem, což prodlouží dobu jídla až na deset minut. Většina psů přirozeně táhne, protože je to pro ně efektivní způsob pohybu. Když ale tahání necháte bez povšimnutí, může se stát trvalým zlozvykem, který znepříjemní procházky vám i vašemu okolí. Nejde o to psa potrestat, ale o to, abyste mu jasně ukázali, že tahání není cesta k cíli. Zde je několik osvědčených principů, jak držet vodítko a vést psa tak, aby chůze byla klidná a kontrolovaná.<img src="https://picography.co/page/1/600" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">

Войдите, чтобы оставлять комментарии