Konkrétní gramáž najdete na obalu kvalitního krmiva, ale berte ji jako výchozí bod. Aktivní plemena, jako jsou border kolie nebo lovečtí psi, potřebují o zhruba deset až patnáct procent více. Naopak malá plemena s pomalým metabolismem, třeba mopsové, často vystačí s menší dávkou. Každý týden štěně zvažte a zapište si hmotnost. Pokud přibírá příliš rychle, snižte porci o pět procent, pokud naopak hubne nebo je apatické, porci zvyšte. Nezapomeňte, že pamlsky a kousací potřeby se do denního příjmu energie počítají.<br>
<br>
<br>
<br>
Když pes pozře něco jedovatého, rozhodují minuty. Nejdřív zhodnoťte, zda je zvíře při vědomí, dýchá a nemá křeče. Pokud pes zvrací, nepodávejte mu nic ústy, nechte hlavu dolů, aby se neudusil. Okamžitě zavolejte veterináře – číslo si najděte předem, ne až v krizi. Popište, co pes snědl, kolik toho bylo a za jak dlouho. Pokud nevíte, co to bylo, vezměte vzorek (zbytky rostliny, obal od návnady) a vezměte ho s sebou.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležitou součástí socializace je také zvykání na běžné zvuky a manipulaci. Od začátku kotě učte, že doteky neznamenají nic špatného. Pravidelně mu jemně sahejte na tlapky, do uší, na ocas, a to vždy spojené s pamlskem. To se vám vyplatí při stříhání drápků nebo prohlídce u veterináře. Můžete ho také brát krátce do náruče, ale vždy ho pusťte, jakmile začne protestovat. Dlouhé držení proti jeho vůli jen posiluje strach. Snažte se také o to, aby kotě poznalo různé lidi – děti, muže, ženy, starší osoby. Čím víc pozitivních setkání zažije do věku zhruba čtyř měsíců, tím snáze bude přijímat cizí lidi v dospělosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud máte v domácnosti další zvířata, postupujte opatrně. Kotěti dejte prostor, aby se s nimi seznámilo samo, a vzájemné interakce zpočátku kontrolujte. Nejlepší je, když starší zvíře kotěti ukáže, jak se chová, ale pokud projevuje agresi, oddělte je a seznamujte je postupně přes zavřené dveře. Socializace kotěte s lidmi je totiž úzce spjata s pocitem bezpečí – pokud se kotě bojí druhého zvířete, přenáší to i na lidi. Vytvořte mu proto vždy možnost úniku, ať už je to vyšší místo, nebo skrýš, kde ho nikdo nebude rušit.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvních pět kroků, které zvládnete sami Začněte tím, že psa izolujete od zdroje jedu: odneste ho z místnosti, zavřete dveře, odstraňte zbytky návnady. Potom zkuste zjistit, co přesně snědl – prohledejte okolí, podívejte se na obal, rostlinu, chemikálii. Zavolejte veterináře nebo toxikologickou poradnu a připravte si informace: plemeno, váhu, věk, čas požití. Pokud veterinář doporučí vyvolat zvracení, udělejte to přesně podle jeho pokynů – obvykle peroxidem vodíku v ředění, ale nikdy to nedělejte bez souhlasu.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč krátké vedení u nohy mění chování psa Důležité je také to, jak vodítko vedete. Pokud ho máte v ruce vysoko nad hlavou nebo natažené do šířky, pes má pocit, že je volný, a tahá ještě víc. Správná délka vodítka je taková, abyste měli psa maximálně půl metru od svého boku. Když jde pes u nohy, držte vodítko v obou rukou – jedna ruka u přezky, druhá asi 30–40 centimetrů od ní. Tento úchop vám umožní rychle reagovat na změny směru a zároveň psa nenápadně usměrňovat. Pokud pes začne tahat dopředu, zastavte se a počkejte, až povolí napětí. Pak pokračujte v chůzi a odměňte ho klidným hlasem.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je nasazení obojku na kočku, která už blechy má, a spoléhání se, že je obojek sám zahubí. Obojek spíše odpuzuje a hubí nové jedince, ale dospělé blechy v srsti může být nutné odstranit mechanicky nebo pomocí dalšího přípravku. Zároveň nezapomínejte na ošetření prostředí – blechy žijí v kobercích, pelíšcích a štěrbinách, takže bez důkladného vysátí a vyprání podestýlky se problém vrátí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je vyvolání zvracení bez porady s odborníkem. U některých látek (louhy, kyseliny, ropné produkty) zvracení způsobí další poleptání jícnu a průdušek. Podání mléka, oleje nebo chleba také často uškodí – urychlí vstřebání jedu nebo naváže toxickou látku, kterou pak tělo zpracuje jinak. Nikdy nedávejte psovi léky pro lidi, ani paracetamol, ani ibuprofen. Tyto látky jsou pro psy toxické i v malém množství.<br>
<br>
<br>
<br>
První dny po příchodu kotěte do nového domova rozhodují o tom, jak se bude chovat k lidem po zbytek života. Koťata, která přicházejí z chovu nebo od útulku, často nemají s člověkem pozitivní zkušenost. Proto je klíčové začít s socializací hned od prvního okamžiku, ale s rozmyslem. Nedělejte chybu, že kotě hned vynášíte z přepravky a nutíte ho do kontaktu. Nechte ho, ať si nejprve prozkoumá nové prostředí vlastním tempem. Ideální je připravit mu klidný koutek, kde se může schovat, a jen si sednout poblíž, případně si číst nebo pracovat, aby si zvyklo na vaši přítomnost bez přímého nátlaku.
