Pokud kočka i přes trénink v přepravce křičí, nepovolujte. Zastavte auto, počkejte, až se uklidní, a pokračujte. Před veterinou ji nechte chvíli v přepravce, ať si zvykne na pachy čekárny. Uvnitř ordinace ji vyndávejte až na pokyn lékaře. Po návratu domů přepravku neschovávejte – nechte ji na místě, aby si kočka zachovala pozitivní vztah. Při příští návštěvě pak bude cesta mnohem klidnější.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležitou součástí socializace je také zvykání na běžné zvuky a manipulaci. Od začátku kotě učte, že doteky neznamenají nic špatného. Pravidelně mu jemně sahejte na tlapky, do uší, na ocas, a to vždy spojené s pamlskem. To se vám vyplatí při stříhání drápků nebo prohlídce u veterináře. Můžete ho také brát krátce do náruče, ale vždy ho pusťte, jakmile začne protestovat. Dlouhé držení proti jeho vůli jen posiluje strach. Snažte se také o to, aby kotě poznalo různé lidi – děti, muže, ženy, starší osoby. Čím víc pozitivních setkání zažije do věku zhruba čtyř měsíců, tím snáze bude přijímat cizí lidi v dospělosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Do hotového jídla nikdy nepřidávejte sůl, koření ani olej. Psí organismus si vystačí s minimem soli, kterou získá z masa. Výjimkou je malé množství kvalitního oleje (např. lněného nebo rybího) pro zajištění omega-3 mastných kyselin – ale stačí jen pár kapek denně. Vše důkladně promíchejte a podávejte vlažné, ne ledové ani horké. Pokud pes jídlo odmítá, možná je příliš jednotvárné – zkuste obměnit druh masa nebo zeleniny, ale neskákejte z jednoho extrému do druhého.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile kočka začne do přepravky dobrovolně chodit, přidejte krátké hry. Házejte dovnitř hračku, nechte ji, ať si tam zdřímne. Po týdnu zkuste zavřít dvířka na pět minut, kočku noste po bytě. Pak prodlužte čas na deset minut. Důležité je, abyste ji nepouštěli ven hned, když začne mňoukat – to by ji naučilo, že protest funguje. Počkejte, až se uklidní, a teprve pak otevřete.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým chybám se lze vyhnout, pokud budete dodržovat pár zásad. Nikdy nepoužívejte vodu, ocet ani alkohol, protože tyto látky narušují přirozenou mikroflóru a dráždí sliznici. Nepoužívejte ani oleje, které ucpávají póry a vytvářejí prostředí pro bakterie. Pokud kočka při čištění silně protestuje, nepřemáhejte ji. Zkuste ji nejprve zvyknout na manipulaci s ušima po kratších chvílích a odměňujte ji pamlskem. Pokud protesty přetrvávají, poraďte se s veterinářem, který může doporučit speciální přípravek na rozpuštění mazu a cerumenu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak často čistit uši a jak poznat, že je péče dostatečná Frekvence čištění závisí na věku, plemeni a životním stylu kočky. Kočky s ušima vzpřímenýma obvykle nepotřebují tak časté čištění jako kočky se svěšenýma ušima, kde je zvukovod užší a hůře větraný. Obecně platí, že kontrola jednou za dva týdny je dostatečná. Pokud je ucho čisté, růžové a bez zápachu, není třeba nic vymýšlet. Při nadměrné produkci mazu, která není spojena s dalšími příznaky, lze čištění provádět jednou týdně, ale vždy s mírným množstvím roztoku.<br>
<br>
<br>
<br>
Trpělivost je základ. Každé kotě má jinou povahu a některé potřebuje týdny, než se plně uvolní. Pokud se vám zdá, že je kotě výjimečně plaší i po měsíci, zkuste změnit přístup – třeba mu dopřát více času a méně nucení. Progrese by měla být pozvolná, ale vytrvalá. Nezapomínejte, že každý pozitivní zážitek s člověkem ukládá kotě do paměti a buduje jeho sebedůvěru. Takto vychované kotě se z vás stane společenský a vyrovnaný člen rodiny, který si užívá kontakt, ale zároveň umí být samostatný.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Dalším častým problémem</span> je napjaté vodítko po celou dobu procházky. Pes, který je neustále na vodítku napjatém, se učí, že tahání je normální. Proto je důležité psovi dopřát dostatek pohybu bez vodítka na bezpečném místě, aby si vybil energii. Pravidelné volné pobíhání na louce snižuje napětí a pes pak během chůze na vodítku spolupracuje. Pokud pes tahá kvůli vzrušení, zkuste před procházkou krátkou hru, která ho unaví.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je přepravka příliš velká nebo příliš malá. Kočka v ní musí stát, otočit se a lehnout si, ale ne běhat. Druhá chyba: nechat kočku při jízdě volně v autě. Při náhlém brzdění se zraní a způsobí nehodu. Třetí chyba: přikrývat přepravku úplně. Kočka potřebuje vidět ven, aby se orientovala. Stačí částečné zakrytí, které tlumí světlo a hluk, ale ponechá výhled.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si připravte vše potřebné: čistý vatový tampon nebo měkký hadřík, speciální roztok na čištění uší určený pro kočky a případně pamlsek na odměnu. Vyhněte se vatovým tyčinkám, protože ty mohou zatlačit nečistoty hlouběji do zvukovodu a poškodit bubínek. Pokud kočka nemá zjevné problémy, stačí čistit vnější část ucha a viditelnou část zvukovodu. Roztok naneste na tampon, nikdy ne přímo do ucha, pokud to není výslovně doporučeno veterinářem. Ucho jemně ohněte a otřete viditelné nečistoty.
