Základním pravidlem je krmit kvásek pouze tehdy, když je čerstvě nakrmený a prokvašený. To znamená, že by měl být aktivní, s viditelnými bublinkami a příjemnou kyselou vůní. Nikdy nepoužívejte kvásek přímo z lednice, ani ten, který už dlouho stál při pokojové teplotě a začal zapáchat po acetonu. Pro psa nebo kočku je ideální dávka malá – zpravidla půl až jedna čajová lžička na deset kilogramů hmotnosti. U koček, které jsou menší, začněte s polovinou čajové lžičky a sledujte reakci.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na věk, kdy se mění složení. Po přechodu na krmivo pro dospělé, což je u malých plemen kolem desátého měsíce a u velkých až po roce a půl, klesá potřeba energie. Pokud byste štěně krmili dospělou stravou dříve, připravíte ho o některé aminokyseliny, ale pokud přechod oddálíte, hrozí obezita a zatížení kloubů. Sledujte kondici – žebra by měla jít nahmatat, ale ne vidět. Nejjednodušší kontrola: štěně má mít při pohledu shora viditelné zúžení v pase.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na pitný režim – domácí strava obsahuje méně vody než konzervy, proto mějte vždy čerstvou vodu k dispozici. A pokud si nejste jistí, jak sestavit jídelníček, poraďte se s odborníkem. Domácí vaření pro psa je skvělá cesta, jak mu dopřát kvalitní a čerstvou stravu, ale vyžaduje odpovědnost a znalosti. S dodržením základních pravidel to zvládnete a pes se vám odvděčí zdravím a energií.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častou příčinou je nesprávné dotažení. Obojek musí přiléhat ke kůži, ale ne tak, aby škrtil. Mezi obojek a krk by se měl vejít jeden až dva prsty. Pokud je příliš volný, nedochází k dostatečnému kontaktu účinné látky s kůží a blechy se snadno usadí. Naopak příliš těsný obojek může způsobit podráždění a pes ho bude sundávat. Vždy kontrolujte, zda obojek nevisí volně, zejména u dlouhosrstých plemen, kde srst tvoří izolační vrstvu. V takovém případě ho nasaďte těsněji nebo srst v místě obojku mírně zastřihněte.<br>
<br>
<br>
<br>
Při přechodu z granulí na domácí stravu postupujte pomalu. Během jednoho až dvou týdnů míchejte novou stravu s tou starou, aby si trávení zvyklo. Sledujte stolici psa – pokud je příliš tuhá nebo naopak řídká, upravte poměr masa a zeleniny. Někteří psi nesnášejí hovězí nebo kuřecí, proto sledujte případné alergické reakce, jako je svědění kůže nebo opakované ušní záněty. V takovém případě vyzkoušejte jiný druh masa, třeba králíka nebo kachnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud obojek selže opakovaně u více psů v domácnosti, zvažte, zda nejde o rezistenci blech na danou účinnou látku. To se stává, když se stejný přípravek používá dlouhodobě. V takovém případě přejděte na jiný typ ochrany – kapky na kohoutek, sprej nebo tablety. Tyto alternativy mají jiný mechanismus účinku a často zaberou i tam, kde obojek přestal fungovat. Při výběru se poraďte s veterinářem, který doporučí přípravek odpovídající hmotnosti a zdravotnímu stavu zvířete.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je kvalitní maso – hovězí, kuřecí, krůtí, jehněčí nebo ryby. Maso by mělo tvořit zhruba 50–60 % porce. Zbytek tvoří vařená zelenina (mrkev, cuketa, dýně, brokolice) a příloha, jako jsou rýže, brambory nebo ovesné vločky. Nezapomínejte na vnitřnosti, hlavně játra, která jsou bohatá na vitamín A a železo. Stačí je přidat jednou až dvakrát týdně, jinak hrozí předávkování vitamínem A.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak správně umístit misku a co sledovat Než začnete misku používat, pozorujte psa při jídle. Ideální je, když pes stojí s předními končetinami rovně a hlava svírá s páteří přibližně pravý úhel. Pokud pes musí hlavu natahovat příliš dopředu nebo naopak zvedat vysoko, je stojánek špatně nastavený. Pamatujte, že pes by měl jíst v klidu, bez spěchu. Pokud váš pes hltá, je lepší použít pomalé misky nebo speciální hračky na dávkování, než vyvýšený stojan. Vyvýšená miska totiž neřeší rychlost příjmu potravy, což je u psů se sklonem k nadýmání klíčové.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor při sestavování jídelníčku Častou chybou je, že majitelé vaří psovi jen kuřecí prsa s rýží a věří, že je to dostatečné. Taková strava dlouhodobě vede k nedostatku živin, zejména taurinu a vápníku. Pokud nechcete konzultovat s veterinárním nutricionistou, držte se osvědčeného poměru: 50–60 % masa, 20–30 % zeleniny, 10–20 % sacharidů a lžíci oleje na porci. Vše vařte bez soli, koření a cibule – ta je pro psy toxická, stejně jako česnek. Také pozor na avokádo, hroznové víno a čokoládu.<br>
<br>
<br>
<br>
Vařit psovi doma není jen o smíchání masa s rýží. Pes potřebuje vyvážený poměr bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a minerálů. Pokud se rozhodnete pro domácí stravu, počítejte s tím, že to není jednorázová akce, ale dlouhodobý závazek. Základem je maso – hovězí, kuřecí, krůtí nebo vnitřnosti, ale vždy libové a dobře tepelně upravené, abyste předešli riziku salmonely či parazitů. K masu přidejte zeleninu, kterou pes stráví, jako je mrkev, cuketa nebo dýně – syrovou ji ale raději nastrouhejte nebo krátce povařte, jinak projde trávicím traktem nestrávená.<img src="https://i.ytimg.com/vi/Y4ciMAzleo8/maxresdefault.jpg" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">
