Životnost kamenného obkladu nebo dlažby u krbu či kamen nekončí pokládkou. Právě naopak – teprve pravidelným používáním se začíná projevovat, jak dobře jste povrch ošetřili a jak se o něj staráte. Nejdůležitější je pochopit, že kámen není inertní materiál. Reaguje na změny teplot, vlhkost a také na chemické látky, které se uvolňují při spalování. Pokud se o povrch nestaráte, může dojít k jeho nevratnému poškození, které se projeví nejen vizuálně, ale i strukturálně.<br>
<br>
<br>
<br>
Při instalaci se vyhněte častým chybám: neveďte potrubí přes nevytápěnou půdu bez důkladné izolace, jinak ztratíte až třicet procent tepla. Stejně tak se vyvarujte ostrých ohybů a prudkých zúžení. Každý ohyb o 90 stupňů snižuje průtok vzduchu o deset až patnáct procent. Vhodnější jsou plynulé oblouky s poloměrem alespoň dvojnásobku průměru potrubí. Pro regulaci teploty v jednotlivých místnostech použijte klapky v potrubí – umožní vám omezit přívod tepla do ložnice, když tam nikdo není.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete ušetřit dřevo a zároveň mít spolehlivý oheň, naučte se rozdělávat oheň metodou shora dolů. Do kamen položte nejprve velké kusy tvrdého dřeva, na ně střední a až navrch měkké třísky. Podpal tak hoří směrem dolů a prohřívá celou hromadu, čímž se dosáhne hned čistého a efektivního spalování. Tímto postupem spotřebujete méně podpalového dřeva a oheň chytne napoprvé, i když venku fouká nebo je chladno. Vyzkoušejte to a uvidíte rozdíl v rychlosti i v množství popela.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina lidí si pod pojmem „teplo z kamen" představí jen rozpálené sklo a plameny. Mnohem důležitější je ale sálavá složka, tedy elektromagnetické záření v infračervené oblasti, které ohřívá přímo předměty a osoby, nikoli vzduch. Rozdíl poznáte okamžitě: u klasického radiátoru se ohřeje vzduch u stropu a vy u podlahy mrznout, zatímco u sálavých kamen se cítíte příjemně, i když je teplota v místnosti o dva stupně nižší. Tento jev se ve fyziologii nazývá operativní teplota a právě on je důvodem, proč si lidé k kamnům sedají i v zimě.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Krbová kamna obvykle hřejí</span> jen nejbližší okolí. Pokud ale chcete vytápět celý dům, nestačí je jen zapálit a doufat, že se teplo samo rozleze. Klíčem je správně navržený rozvod tepla, který dokáže přenést sálavé i konvekční teplo do vzdálenějších místností. Nejčastější chybou bývá spoléhání na otevřené dveře a chodby – to funguje jen u malých domů a za cenu velkých tepelných ztrát.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak naplánovat rozvod, aby topil celý dům bez přetápění Nejdůležitější je správná dimenze potrubí. Při průměru pod 15 centimetrů kladete příliš velký odpor, a teplo se tak nedostane dál než do sousední místnosti. Ideální je kombinace – sálavé teplo z kamen do hlavního obytného prostoru a teplovzdušné potrubí do ložnic a pracoven. Vždy myslete na zpětný odvod chladného vzduchu do místnosti s kamny, jinak vznikne podtlak a cirkulace se zastaví. Odvod můžete vést pod dveřmi, mřížkou ve stěně nebo samostatným potrubím.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud zvolíte teplovodní výměník, počítejte s tím, že krbová kamna nejsou schopna pokrýt špičkovou spotřebu v mrazivých dnech. Proto je vhodné je kombinovat s akumulační nádrží nebo stávajícím kotlem, který pomůže v nejchladnějších obdobích. Celý systém by měl být navržen tak, aby kamna pracovala na optimální výkon – přetápění vede k přehřívání místností a plýtvání dřevem, naopak nízký výkon způsobuje nedokonalé spalování a tvorbu dehtu v komíně.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr správného palivového dřeva není jen o ceně nebo dostupnosti. Každý druh má jinou výhřevnost, jiné vlastnosti při hoření a jiný vliv na komín i na vaši peněženku. Pokud topíte dřevem pravidelně, vyplatí se znát rozdíly mezi jednotlivými dřevinami. Nejdůležitější je suchost dřeva – i ten nejlepší dub, pokud je mokrý, spíše doutná, než hoří. Proto se vždy zaměřte na dřevo s vlhkostí pod 20 %.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Nejčastější chybou je</span> používání čerstvého nebo vlhkého dřeva. Vlhkost nad 20 % prodlužuje fázi vysoušení, snižuje teplotu hoření a způsobuje kondenzaci dehtu v komíně. Správně vyschlé dřevo (skladované alespoň dva roky pod přístřeškem) poznáte podle prasklin na čelech a podle suchého zvuku při poklepání. Při přikládání nikdy neplňte ohniště až po okraj – mezi kusy musí zůstat mezery pro proudění vzduchu. Příliš těsné naskládání dřeva udusí oheň a vytvoří hustý kouř.<br>
<br>
<br>
<br>
Při nákupu se vždy dívejte na to, jestli je dřevo naštípané, vysušené a uskladněné na vzdušném místě. Dřevo by mělo být skladováno minimálně jeden až dva roky, ideálně pod přístřeškem chráněným před deštěm, ale s přístupem vzduchu. Typickou chybou je topit čerstvě pokáceným dřevem – má vlhkost kolem 50–60 %, špatně hoří, produkuje hodně kouře a dehtuje komín. Také se vyhněte dřevu z demolice nebo dřevu natřenému lakem, které při hoření uvolňuje toxické látky.
