Na závěr si zapamatujte, že úprava nohou není jen otázkou estetiky, ale především bezpečnosti. Pravidelně kontrolujte stav podložek a gumových částí, zda se neopotřebovaly. Pokud si všimnete, že se stůl začíná kývat, neodkládejte opravu na později. Stačí dotáhnout šrouby a vyměnit opotřebované prvky, což zabere pár minut. Výsledkem je stabilní stůl, který nezničí podlahu a neohrozí vaše prsty.<br>
<br>
<br>
<br>
Sedák a opěradlo zabalte zvlášť. Nejprve obalte každou nohu bublinkovou fólií, přičemž nejkritičtější místa jsou konce nohou a místa, kde se opěradlo spojuje se sedákem. Fólii upevněte lepicí páskou, ale netahejte ji příliš pevně, aby nedošlo k promačkání dřeva. Pokud je židle z masivu, přidejte ještě jednu vrstvu a zakryjte i hrany. U židlí z dýhy nebo lamina je důležité chránit hlavně rohy, které se nejčastěji odlupují.<br>
<br>
<br>
<br>
Stěhování nebo převoz jídelních židlí končí často poškozeným nábytkem, odřenými rámy nebo zlomenými nohami. Přitom stačí dodržet pár zásad, které zaberou deset minut na židli a ušetří vám starosti i peníze za opravy. Nejprve si připravte pracovní prostor – ideálně koberec nebo karton, aby nedošlo k poškrábání povrchu. Dále budete potřebovat kvalitní lepicí pásku, bublinkovou fólii, případně staré deky a provázek.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Kulaté nohy stolu se na</strong> hladké podlaze snadno vysmýknou, což je nejen otravné při každém usednutí, ale také nebezpečné. Většina lidí sáhne po nalepovacích filcových podložkách, které ale na tvrdých površích dlouho nevydrží a po čase začnou klouzat. Problém je v tom, že se lepí na neupravenou plochu, která je mastná nebo zaprášená, a tak se kontaktní vrstva neupevní. Řešení přitom není složité – stačí nohy před montáží důkladně odmastit a použít správnou techniku.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete vyřešit klouzání bez lepení, zkuste silikonové návleky s drážkováním. Ty se nasadí na nohu a díky vnitřnímu tření drží bez dalšího upevnění. Důležité je vybrat správný průměr – návlek by měl nohu obepínat těsně, ale ne ji deformovat. Při nákupu si změřte průměr nohy na více místech, protože dřevo může mít přesné rozměry jen v určité výšce. Silikonové varianty mají tu výhodu, že se dají sundat a vyprat, ale na koberci fungují hůře než filc.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro těžší stoly nebo nerovné podlahy je vhodné použít nastavitelné nožky s gumovou patkou. Ty se přišroubují do předvrtaného otvoru a umožňují vyrovnat výšku stolu tak, aby se neviklal. Při montáži dejte pozor na délku šroubu – pokud je příliš dlouhý, může projít skrz desku stolu. Vždy si proto nejprve změřte tloušťku materiálu a podle toho zvolte délku šroubu. Předvrtání otvoru je nutné, aby se dřevo neroztříštilo, a to zejména u tvrdých dřevin.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile povolíte bočnice, odsuňte je od sebe. Rohová skříň má často tři bočnice – dvě vnější a jednu vnitřní, která tvoří roh. Tato vnitřní bočnice bývá připevněná k zadní stěně. Pokud je zadní stěna z dřevotřísky, může být přibitá tenkými hřebíčky. Vypáčte je jemně a desku sejměte. U skříní z masivu bývá zadní stěna vsazená do drážky – stačí ji posunout do strany a vytáhnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč běžné samolepky selhávají a jak to obejít Nejčastější chybou je aplikace podložek na lakovaný povrch bez předchozího očištění. Lakovaná noha je sice hladká, ale z výroby na ní zůstávají zbytky separačních prostředků. Ty způsobí, že se lepidlo nespojí s podkladem a podložka se po pár týdnech odlepí. Místo toho nohy otřete hadříkem namočeným v lihu nebo odmašťovači, nechte zaschnout a teprve poté nalepte. Pro lepší přilnavost můžete povrch lehce zdrsnit jemným brusným papírem – ale pouze na spodní straně nohy, aby nebyl poškozen vzhled.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou při použití vrtáku je, že lidé vrtají bez předchozího označení hloubky. To vede k tomu, že otvor je buď příliš mělký, nebo naopak projde skrz. Použijte vrták s dorazem nebo si na něj přilepte kousek izolační pásky ve správné vzdálenosti od hrotu. Po vyvrtání otvor dočistěte od pilin, vložte do něj hmoždinku a teprve poté zašroubujte nožku. Pokud se vám zdá, že nožka viklá, zkuste ji povolit a znovu utáhnout křížem – často se závit zadře.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete s demontáží rozkládacího gauče, připravte si prostor. Potřebujete plochu alespoň dva metry čtvereční, ideálně koberec nebo starou deku, na kterou budete díly pokládat. Mějte po ruce šroubovák s vyměnitelnými bity, nejlépe s prodloužením, dále klíč na imbus a plochý kovový páčidlo (např. starou špachtli). Vyhněte se používání ostrých nožů a kovových škrabek – hrozí poškození látky a polstrování. Před zahájením práce vyfoťte mobilním telefonem celý gauč ze všech stran, zejména rozhraní mezi sedákem, opěradlem a bočnicemi.
