Druh dřeva hraje také roli. Tvrdé dřevo, jako je buk, dub nebo habr, má vyšší výhřevnost než měkké smrkové či borové. Hmotnost na jednotku objemu je vyšší, proto vydává více tepla při pálení. Měkké dřevo zase rychleji hoří a je vhodné na podpal. Doporučuje se kombinovat tvrdé a měkké dřevo – měkké pro rychlé rozhoření, tvrdé pro dlouhý a stálý žár. Vyhněte se ale dřevu z jehličnanů s vysokým obsahem pryskyřice, které více dehtuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je použití dřeva, které bylo skladováno v nevytápěné kůlně a celou zimu v ní leželo. Takové dřevo sice bylo na podzim suché, ale přes zimu nasáklo vlhkost ze vzduchu. Před použitím ho nechte několik dní vytemperovat v suché místnosti, aby se vlhkost snížila. Další chybou je spalování dřeva s vysokou vlhkostí v domnění, že se vysuší až v kamnech. To je ale kontraproduktivní. Voda se sice odpaří, ale spotřebuje na to velké množství energie, která jinak zůstane v místnosti jako teplo. Výsledkem je kratší doba hoření a menší výkon topidla.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na správné topení. Pokud přikládáte příliš velké kusy, které nedohoří, nebo naopak maličké třísky, které rychle shlohnou, ztrácíte kontrolu nad spalováním. Ideální je mít polena o průměru 8–10 cm a používat správný tah komína. Naučte se přikládat tak, aby plamen byl čistý a bez kouře. Modrý nebo průhledný kouř znamená dobré spalování; bílý kouř signalizuje vlhkost, černý pak nedokonalé hoření.<br>
<br>
<br>
<br>
Správné nastavení primárního vzduchu se projeví nejen na čistotě skla a komína, ale také na délce hoření a stabilitě teploty. Pravidelnou kontrolou a dolaďováním podle aktuálních podmínek předejdete drahým opravám a vytopíte dům s menší spotřebou dřeva. Zkuste to dnes večer – rozdělejte oheň, hlídejte plamen a najděte si svou ideální polohu klapky.<br>
<br>
<br>
<br>
Postup nastavení: od spodního přívodu po kontrolu tahu Začněte tím, že otevřete primární přívod vzduchu na doraz, a to při roztápění. Dokud je oheň malý, potřebuje maximum kyslíku, aby se rychle rozhořel. Jakmile se vytvoří stabilní vrstva žhavého uhlí, začněte pozvolna přivírat. Množství vzduchu upravujte podle toho, jak hoří. Ideální je přivírat po malých krocích a mezi jednotlivými změnami počkat alespoň pět minut, než se projeví výsledek.<br>
<br>
<br>
<br>
Když saze z kamen usednou na skleněné výplně dveří nebo na okna v okolí topeniště, většina lidí sáhne po agresivních čisticích prostředcích. Přitom stačí obyčejný ocet, voda a trocha trpělivosti. Ocet si poradí s mastnotou i sazemi, ale jen za předpokladu, že víte, jak na to. Špatně zvolený poměr nebo nevhodný postup totiž způsobí, že sklo bude vypadat hůř než před čištěním.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Nejčastější chybou bývá</span> natírání studeného a vlhkého kamene bezprostředně po čištění. Dalším problémem je ignorování doporučené maximální teploty, pro kterou je barva určena. Každý výrobek má specifikaci, zda je vhodný pro teploty do 300 °C nebo až do 800 °C. Použití nesprávné barvy vede k jejímu zuhelnatění a uvolňování zápachu. Před prvním zatopením nechte nátěr vytvrdnout alespoň 48 hodin při pokojové teplotě, poté zahřívejte postupně a pomalu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jednoduchý test, jak poznáte suché dřevo, je poklepání dvou kusů o sebe. Suché dřevo vydává jasný, rezonující zvuk, zatímco vlhké tupý a ztlumený. Dalším znakem jsou praskliny na čelní straně a odlupující se kůra. Můžete si také koupit vlhkoměr na dřevo, což je praktický pomocník, ale není nezbytný. Při spalování suchého dřeva si také všimnete, že plamen je jasný, modrobílý, a na skle kamen se netvoří saze. Naopak vlhké dřevo vytváří tmavý plamen s oranžovými špičkami a zanechává na skle mastný film.<br>
<br>
<br>
<br>
Žáruvzdorný nátěr na kámen není jen otázkou estetiky, ale především ochrany. Správně nanesená vrstva vydrží roky, špatně provedená práce ale nadělá více škody než užitku. Než začnete, věnujte čas přípravě podkladu i výběru vhodné barvy, protože právě tyto dva faktory rozhodují o tom, jak dlouho povrch odolá vysokým teplotám i mechanickému namáhání.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba: utírání nasucho a krouživé pohyby Mnoho lidí saze nejdřív setře suchým hadříkem a teprve poté nanese ocet. To je zásadní chyba, protože suché tření vtlačí saze do pórů skla. Místo toho nejprve sklo navlhčete připraveným roztokem a nechte chvíli působit. Poté saze setřete měkkou houbičkou nebo mikrovláknovým hadříkem, a to vždy jedním směrem – ideálně odshora dolů. Krouživé pohyby rozdírají nečistoty do tenké vrstvy, která po zaschnutí vytvoří šmouhy.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor také na to, co do octového roztoku přidáváte. Saponát na nádobí sice pomůže rozpustit mastnotu, ale vytváří pěnu, která se obtížně oplachuje a zanechává na skle film. Pokud si chcete poradit s mastnými sazemi, přidejte do litru roztoku lžíci citronové šťávy. Kyselina citronová zesílí odmašťovací účinek, ale nezanechává žádné zbytky. Vyhněte se také jedlé sodě, která je abrazivní a může sklo jemně poškrábat.
