Klasika jako „Cukr, káva, limonáda" nebo „Rybičky, rybičky, rybáři jedou" už děti znají nazpaměť a po třetím kole je začnou nudit. Přitom stačí málo – změnit pravidla, přidat netradiční pomůcky nebo prostor. Děti ve školní družině potřebují pohyb, ale také překvapení. Následující hry jsou ověřené v praxi a nevyžadují žádné drahé vybavení.<br>
<br>
<br>
<br>
Než se pustíte do zařizování, zkuste si prostor načrtnout v měřítku. Vyfoťte si koutek mobilem, vytiskněte si obrázek a tužkou si zakreslete, kam co přijde. Tím předejdete situaci, kdy koupíte příliš velký stůl nebo lampu, která bude viset v cestě. Nakonec si pamatujte: koutek pod schody nemusí být velký, stačí, když bude účelný. Dobře promyšlený prostor o velikosti dvou metrů čtverečních vám poskytne klid na čtení i úložný prostor, o který jste dřív nevěděli, že ho potřebujete.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b14dario002.jpg&dl=1" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Prostor pod schodištěm do podkroví bývá nejčastěji odkladištěm věcí, které „se jednou určitě hodí". Přitom i šikmá stěna a nepravidelný půdorys se dají proměnit v koutek, kde se skutečně čte nebo pracuje. Než začnete cokoli plánovat, změřte si přesně výšku stropu v nejnižším místě a porovnejte ji s výškou židle a stolku. Pokud je pod schody méně než sto deset centimetrů, počítejte s tím, že se sem vlezou jen nízké polštáře a matrace na zemi, ne klasický nábytek.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor při oddělování koutku Nejčastější chybou je oddělit koutek příliš „dokonale". Plná stěna až ke stropu sice izoluje hluk, ale zároveň dítěti ubírá světlo a pocit bezpečí. Dítě potřebuje mít rodiče na dohled, jinak se cítí odříznuté a neustále kontroluje, co se děje za překážkou. Ideální je kombinace: spodní část zástěny plná (např. z dřevotřísky), horní část průhledná (sklo, plexisklo) nebo otevřená s policej na knížky. Takové řešení oddělí vizuální rušení od hraček na zemi, ale zachová kontakt s okolím.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Začněte hrou „Barevná</span> honička". Potřebujete jen křídu nebo barevné papíry. Na zem nakreslete několik barevných kruhů (nebo je vytvořte z papírů). Děti běhají volně po prostoru, na povel „červená!" se musí co nejrychleji postavit do červeného kruhu. Kdo nestihne, dostává bod, ale nevypadává – cílem je, aby se zapojily všechny děti. Postupně přidávejte další povely: „všichni do modrého!" nebo „každý do jiného kruhu!". Tato hra procvičuje postřeh, rychlost i schopnost reagovat na změnu. Pozor na to, aby kruhů bylo dostatek – pokud jich je málo, děti se strkají. Ideální je jeden kruh na tři až čtyři děti.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častý problém: koutek je oddělený, ale uvnitř je nepořádek. Dítě se nedokáže soustředit, když na stole leží pastelky, nůžky a staré sešity. Vyhraďte na stůl jen to, co právě potřebuje – papír, psací potřeby a zadání úkolu. Vše ostatní uložte do šuplíku nebo krabice s víkem. Pokud je koutek malý, kupte závěsnou kapsu na věci a stůl udržujte prázdný. Dítě si tak rychleji zvykne, že stůl slouží k práci, ne k odkládání hraček.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Na co si dát pozor při</span> prvních krocí<br>
<br>
<br>
<br>
Na pořadí prací záleží. Nejprve vyřešte podlahu, potom elektřinu a teprve nakonec zařizujte. Pokud je prostor vlhký nebo studený, pomůže izolační deska pod plovoucí podlahu a případně i elektrické topení, které zabudujete do soklu. Zásuvku umístěte alespoň čtyřicet centimetrů od podlahy, abyste ji pohodlně zapojili i v sedě. Světlo dejte přímo nad čtecí místo — jedno stropní nestačí, vytvoří jen tvrdé stíny. Mnohem praktičtější je nastavitelná lampa na rameni nebo LED pásek připevněný na spodní stranu schodišťového stupně.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Typická chyba, které se</span> vychovatelé dopouštějí, je příliš složité vysvětlování pravidel. Děti ve školní družině jsou různě staré a každé chápe jinak. Místo dlouhého výkladu hru raději sami předveďte nebo začněte s jednodušší verzí a postupně přidávejte prvky. Také se vyplatí mít připravenou záložní variantu pro případ, že by hra nefungovala – třeba když jsou děti příliš unavené nebo naopak příliš divoké. Když cítíte, že se hra hroutí, neváhejte ji ukončit a přejít na jinou. Důležité je, aby děti měly pocit, že si hru užívají, a ne že musí plnit další úkol.<br>
<br>
<br>
<br>
Šikminy v podkrovním dětském pokoji bývají noční můrou i výzvou zároveň. Místo toho, abyste je nechali ladem, využijte je naplno. Nejprve si ale pořádně změřte výšku stropu v různých místech. Do oblastí, kde se nedá pohodlně stát, umístěte úložné prostory a sedací kouty. Do vyšší části pokoje pak postavte postel nebo psací stůl. Nezapomeňte, že i nízké šikminy nabízejí možnosti – stačí jen změnit úhel pohledu.
