Pamatujte, že každá kamna mají jinou charakteristiku. Záleží na tahu komína, venkovní teplotě, vlhkosti dřeva i nadmořské výšce. Co funguje v mírném počasí, může být při silném mrazu málo. Při mrazu potřebuje oheň více kyslíku, proto nechte primární vzduch otevřený o něco déle. Naopak v létě, když je venku teplo a tah komína je slabší, přivírejte dříve. Stejně tak mějte na paměti, že měkké dřevo (smrk, borovice) hoří rychleji a vyžaduje méně vzduchu než tvrdé dřevo (buk, dub). Pokud používáte dřevo s vlhkostí nad 20 %, musíte hořet s větším přívodem, ale i tak bude hoření méně čisté.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/7f9mdVbvsWI/hq720.jpg" alt="Jak zrekonstruovat koupelnu - Kompletní postup, 1. část" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Než začnete regulovat, zkontrolujte, zda jsou všechny klapky a šoupátka volně pohyblivé. Usazeniny sazí nebo popela dokážou clonu zablokovat a pak nemá smysl nastavovat cokoli jiného. Po roztopení a rozhoření plamene nechte primární vzduch plně otevřený, dokud se oheň stabilně nerozhoří a teplota v topeništi nevystoupá. Teprve pak začněte přivírat. Ideální je přivírat postupně, po malých krocích, a mezi každým zásahem počkat alespoň pět minut. Cílem je dosáhnout stabilního, jasně žlutého plamene, který se nedusí.<br>
<br>
<br>
<br>
Abyste vlhkost dřeva zkontrolovali, nemusíte kupovat vlhkoměr. Stačí poklepat dvěma kusy dřeva o sebe – suché dřevo vydává zvonivý, jasný zvuk, zatímco mokré zní dutě a matně. Další možností je podržet poleno u tváře: suché dřevo má nižší teplotu a nevoní tak intenzivně po pryskyřici. Pokud máte dřevo uložené méně než rok, počítejte s tím, že bude obsahovat vodu a sklo se bude zanášet výrazně rychleji.<br>
<br>
<br>
<br>
Když do topeniště vložíte mokré dřevo, spalování probíhá při nižší teplotě a s nedostatkem kyslíku. Vzniká přitom více nespálených uhlovodíků a dehtu, které se usazují na skle. Tento povlak je často hnědý nebo černý a nejde jen tak setřít hadříkem. Čím vyšší vlhkost dřeva, tím rychleji se sklo zanáší – někdy stačí jediné zatopení, aby ztratilo průhlednost. Kromě viditelného znečištění se ale zvyšuje i riziko praskání skla, protože chladné částice vodní páry dopadají na rozpálené sklo a způsobují tepelné pnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Když přikládáte do krbu nebo kamen, děj, který pozorujete, není jen obyčejné hoření. Dřevo se rozkládá na několik fází, z nichž každá má jinou teplotu a produkuje jiné látky. Nejprve se odpařuje voda, pak těkavé látky a nakonec hoří pevný uhlík. Pochopení těchto fází vám pomůže nejen lépe topit, ale také předejít vzniku dehtu ve skle nebo kouře v místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktická rada: rozdělávejte oheň shora, ne zespodu. Položte na rošt větší kusy dřeva, na ně menší třísky a podpalovač. Plamen tak postupně prohřívá dřevo shora a těkavé látky procházejí přes žhavou vrstvu, což zajišťuje jejich dokonalé spálení. Tento způsob snižuje kouř a zvyšuje účinnost topení. Naopak rozdělávání zespodu vede k rychlému hoření těkavých látek, ale studený horní vrstva dřeva zůstává nedopalena.<br>
<br>
<br>
<br>
Sklo, které se zanese jen lehce, můžete vyčistit vlhkým hadříkem a jemným popelem z kamen. Nikdy nepoužívejte agresivní chemikálie nebo kovové škrabky – poškrábou povrch a sklo pak půjde čistit hůř. U silně začazeného skla pomůže nechat kamna vychladnout a poté sklo navlhčit hadříkem namočeným v octu, nechat působit a setřít. Pamatujte, že pravidelná kontrola vlhkosti dřeva není zbytečná – ušetří vám čas s čištěním, prodlouží životnost skla a hlavně zvýší bezpečnost vašeho vytápění.<br>
<br>
<br>
<br>
Při hoření vzniká také vodní pára a oxid uhličitý, ale při nedokonalém spalování se objevuje oxid uhelnatý a dehet. Dehet se sráží na skle kamen a v komíně. Abyste tomu předešli, udržujte dostatečný přívod vzduchu. Ideální je, když plamen hoří jasně žlutě až modře, ne oranžově s černými špičkami. Oranžový plamen signalizuje přebytek těkavých látek a nedostatek kyslíku – typicky při hoření pryskyřičného dřeva, jako je smrk nebo borovice.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším krokem je kontrola spalinové cesty zevnitř. Tuto činnost by měl provádět odborník, ale i vy sami můžete alespoň zkontrolovat, zda není v komíně viditelná vrstva sazí nebo dehtu. Pokud je vrstva silnější než několik milimetrů, je nutné komín vyčistit. Nezapomeňte také zkontrolovat dvířka čisticích otvorů, která musí být těsně zavřená a nesmí být zanesená. Zanesený čisticí otvor je častou příčinou úniku kouře do obytných místností.<br>
<br>
<br>
<br>
Posledním krokem je kontrola okolních hořlavých materiálů. Odstraňte z blízkosti kamen nebo krbu všechny předměty, které by mohly vznítit. Zkontrolujte také, zda jsou stěny a podlaha v okolí spotřebiče chráněny nehořlavým materiálem. Ujistěte se, že je v domě funkční detektor kouře a detektor oxidu uhelnatého, a vyměňte v nich baterie. Teprve poté, co projdete všech deset kroků, můžete bez obav zapálit první letošní oheň.
