Jedním z nejzajímavějších míst je vrch Mrázovka, kde se kdysi rozkládala usedlost Čertovka. Dnes tu najdete sídliště, ale pokud vstoupíte do vnitrobloků mezi domy, objevíte fragmenty starých plotů, sklepy a dokonce i části obvodového zdiva. Nelekejte se, že některé pozemky jsou soukromé – z veřejných chodníků a cest je vidět dost. Vždy se pohybujte pouze po veřejně přístupných místech a respektujte oplocení.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším dobrým tipem je projít si údolí potoka Motolského potoka, které tvoří přirozenou hranici Smíchova s Košířemi. Tady se dochovaly zbytky usedlosti Švédský dvůr, jejíž vinice zasahovaly až k dnešní nemocnici. Všímejte si starých ovocných stromů – často rostou přesně tam, kde bývaly zahrady usedlostí. Pokud narazíte na starou studnu nebo kamenný žlab, máte velkou šanci, že stojíte na místě původního hospodářského dvora.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní chybou je spoléhat na to, že se dovnitř dostanete. Dům slouží běžným kancelářským účelům a jeho interiéry jsou veřejnosti nepřístupné. Průvodci vám ukážou pouze nádvoří a někdy i část přízemí. Abyste z toho vytěžili maximum, zaměřte se na detaily, které jsou vidět zvenčí. Prohlédněte si renesanční sgrafita na fasádě, sledujte reliéfy nad okny a všimněte si kamenného portálu. Každý z těchto prvků má svůj příběh, který vám žádná brožura neřekne. Vezměte si s sebou dalekohled, abyste viděli i vyšší patra, kde se ukrývají znaky alchymistických symbolů.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je spoléhat se pouze na jednu mapu. Historické podklady se liší přesností, měřítkem i způsobem značení. Například reambulovaný stabilní katastr může některé stavby vynechat nebo zkreslit polohu. Proto porovnejte alespoň tři zdroje: stabilní katastr, indikační skicu a pozdější katastrální mapu z 30. let 20. století. Teprve průnik těchto informací dá spolehlivý obraz.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Praha skrývá místa, která</span> dodnes živí legendy o alchymistech, smlouvě s ďáblem a tajemných rukopisech. Faustův dům na Karlově náměstí patří k nejmagičtějším stavbám metropole, ale jeho prohlídka není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Stejně tak ďáblova bible, známá jako Codex Gigas, je uložena v Národní knihovně v Klementinu a vyžaduje předem promyšlený plán, abyste se k ní vůbec dostali.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se řekne Golem, většina si představí hliněnou postavu oživenou rabínem Löwem. Jen málokdo se ale zamyslí nad tím, kam se poděl po své „smrti". Pražské pověsti se různí: někdo tvrdí, že jeho ostatky leží na půdě Staronové synagogy, jiný hledá jeho hrob na starém židovském hřbitově. Pátrání po Golemově hrobě není jen turistickou hříčkou – je to cvičení v tom, jak oddělit historická fakta od legend a jak se vyhnout pastem, které na vás číhají při každém pokusu o ověření.<br>
<br>
<br>
<br>
Při terénní prohlídce se zaměřte na povrchové stopy: vyvýšeniny, propadliny, zbytky zídek či staré ovocné stromy. Tyto indicie můžete porovnat s mapovými podklady a případně zahájit detailnější průzkum. Pokud narazíte na nečekané nálezy, jako jsou zdivo nebo studna, přerušte práce a kontaktujte archeologický ústav – zákon to ukládá a vyhnete se sankcím.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si dejte záležet na výběru času. Přes den bývá palác plný lidí, což může rušit dojem z architektury. Nejklidnější je brzy ráno, kdy jsou obchody ještě zavřené, anebo pozdě večer, kdy se pasáže vyprázdní. Večer navíc funguje osvětlení, které zvýrazní secesní detaily. Jen pozor na to, že některé části se zavírají už před devátou hodinou večer, takže si raději zjistěte aktuální otevírací dobu. Pokud si uděláte čas a projdete palác pomalu, objevíte místa, která turisté jen míjejí – a to je největší hodnota této návštěvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si ověříte aktuální otevírací dobu a podmínky vstupu. Faustův dům slouží jako sídlo lékařské fakulty, takže interiér není běžně přístupný veřejnosti. Můžete se ale zúčastnit speciálních prohlídek, které probíhají jen několikrát do roka, obvykle v rámci akcí, jako je Muzejní noc nebo Den evropského dědictví. Sledujte webové stránky fakulty a kulturní kalendář města – pokud narazíte na volné místo, rezervujte si vstupenku okamžitě, protože kapacita bývá omezená.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr pozor na otevřenou náruč: ať už věříte na legendy nebo ne, respektujte, že jde o živé kulturní památky. Nezapomeňte, že v Klementinu platí přísný zákaz focení s bleskem a v Faustově domě se nesmíte dotýkat zařízení. Pokud si vše dopředu naplánujete a přizpůsobíte se pravidlům, zažijete jedno z nejzajímavějších míst pražské mystiky bez zbytečného stresu.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední rada se týká map. Než vyrazíte, porovnejte si historické mapy z 18. a 19. století se současnými. Všimnete si, že mnohé ulice vedou přesně po starých cestách, které spojovaly jednotlivé usedlosti. Typická chyba je spoléhat se pouze na digitální mapy v mobilu, které neukazují terénní nerovnosti. Místo toho se vydejte pěšky a sledujte, kde se terén zvedá nebo klesá – to jsou často místa, kde začínaly vinohradnické terasy. Objevování zaniklých vinic je tak trochu detektivní práce, ale odměnou vám bude úplně jiný pohled na zdánlivě obyčejnou čtvrť.
