Pozor na kombinace materiálů. Levný nábytek má často chladný, umělý povrch, který se nesnese s dalšími syntetickými prvky. Naopak přírodní doplňky – ratan, len, korek, kámen nebo sklo – dodají prostoru teplo a hloubku. Pokud máte levnou polici, dejte na ni pár knih v plátěných deskách, dřevěnou vázu a keramickou misku. Vytvoříte tím stylizovanou scénu, která působí, jako by byla sestavena s rozmyslem.<br>
<br>
<br>
<br>
Při zařizování interiéru se stále častěji setkáváte s nabídkou pohovek, křesel či doplňků ze syntetických materiálů. Na první pohled vypadají téměř identicky jako přírodní kůže nebo kvalitní textil, ale jejich chování v každodenním provozu se výrazně liší. Zatímco některé druhy umělé kůže vydrží léta bez viditelného opotřebení, jiné začnou po krátké době praskat nebo se odlupovat. Podobně je to i se syntetickými tkaninami, které mohou být buď velmi odolné, nebo naopak náchylné k žmolkování.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte na výšku spací plochy od podlahy. Standardní postele mají 40 až 50 cm, ale rozkládací soupravy bývají nižší. Pro starší lidi nebo osoby s nemocnými zády je důležité, aby se mohli posadit a nohy spustit na podlahu. Vyzkoušejte si to v prodejně: sedněte si na okraj, chodidla by měla dosáhnout na zem. Pokud je lůžko příliš nízko, budete si muset vyrobit podložku pod nohy – to je ale jen provizorní řešení.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Rozměry jsou druhým</span> klíčovým bodem. Pro jednu osobu stačí šířka 90 až 100 cm, pro dvě potřebujete alespoň 140 cm. Délka lůžka by měla být o 20 cm větší, než je výška nejvyššího spáče. Když máte 180 cm, potřebujete lůžko 200 cm. Nezapomeňte změřit i výšku sedáku – příliš nízká postel se špatně vstává a příliš vysoká zase nepůsobí pohodlně. Typická chyba: koupíte soupravu s hloubkou sedu 60 cm, ale po rozložení je lůžko jen 180 cm dlouhé.<br>
<br>
<br>
<br>
Na druhou stranu musíte počítat s tím, že syntetika neumí dobře dýchat. Na pohovce potažené umělou kůží se v létě snadno zpotíte a v zimě vám bude připadat studená. Kvalitnější mikrovlákna jsou na tom o něco lépe, ale stále nedosahují prodyšnosti přírodních tkanin. Dalším častým problémem je statická elektřina, která přitahuje prach a chlupy, takže povrch vyžaduje častější utírání. Pokud navíc zvolíte nejlevnější variantu umělé kůže, připravte se na to, že se po roce či dvou začne na povrchu objevovat síťka jemných prasklin.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je stříhání bez přídavků na švy – výsledný povlak je pak malý. Druhou častou chybou je šití tenkou jehlou na silnou látku, která se láme. Pro bavlnu a len použijte jehlu o síle 80 až 90. Při šití veďte látku rovnoměrně a netahejte za ni, jinak se okraje zvlnují. Pokud šijete poprvé, vyzkoušejte steh na kousku látky a nastavte délku stehu na 2,5 až 3 milimetry.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotový povlak otočte na lícovou stranu a zkontrolujte rohy – měly by být ostré, bez přebytečné látky. Pokud jsou kulaté, nastřihněte švy těsně u rohu, ale ne do stehu. Pak povlak vyžehlete a vyzkoušejte, zda polštář nebo deka dobře sedí. Pokud je povlak příliš těsný, přidejte při příštím šití centimetry navíc. Pokud je příliš volný, uberte. Po každém praní povlak vytáhněte do tvaru a sušte ve vodorovné poloze, aby se nedeformoval.<br>
<br>
<br>
<br>
Matrace dělá víc než polovina pohodlí. Vyžadujte výplň o tloušťce alespoň 10 cm, ideálně 15 cm. Levné polyuretanové pěny se během půl roku stlačí a vytvoří "díry". Lepší je studená pěna nebo kombinace pěny s kapsovými pružinami. Kapsové pružiny se přizpůsobí tělu a zajišťují ventilaci. Naopak se vyhněte molitanovým deskám, které se proleží a začnou páchnout. Zkuste si na matraci lehnout v obchodě na záda i na bok – pokud cítíte tvrdé čepy, je to špatně.<br>
<br>
<br>
<br>
Když si osvojíte základní postup, můžete si ušít povlaky na míru pro každou místnost. Ušetříte za kupované výrobky a získáte přesně takovou barvu a vzor, jaké chcete. Stačí dodržet rozměry a šít pomalu a přesně. Po pár kusech budete mít postup v ruce a šití vám půjde rychleji.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktické zásady pro výběr a údržbu syntetického čalounění Při nákupu se vždy zajímejte o gramáž a strukturu materiálu. Čím vyšší gramáž, tím odolnější tkanina obvykle je. Zkuste si na vzorek zatlačit nehtem nebo prstem – pokud se materiál snadno deformuje a vrací se zpět pomalu, může být příliš měkký a náchylný k poškození. Důležité je také ověřit, zda je povrch opatřen ochrannou vrstvou proti oděru. Zeptejte se prodejce, jakou zátěžovou třídu materiál splňuje, a porovnejte ji s tím, jak často budete nábytek používat.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na údržbu. I sebelepší doplňky nepomohou, pokud je nábytek zaprášený, s otisky prstů nebo odřenými hranami. Pravidelně ho otírejte, používejte leštěnky na nábytek a případné škrábance zakryjte speciálními voskovými tužkami. Když se o levný kus budete starat jako o drahý, začne tak i vypadat – a to je celé tajemství.
