Když už vlhké dřevo do kamen přiložíte, nesnažte se to „dohnat" intenzivnějším tahem nebo větším množstvím vzduchu. To jen zvýší teplotu hoření, ale nevyřeší problém s kondenzací dehtu. Mnohem lepší je přikládat menší dávky suchého dřeva a udržovat v ohništi stálou teplotu. Studená kamna – třeba po delší pauze mezi přikládáním – jsou pro tvorbu sazí na skle nejrizikovější. Pokud je venku chladno a kamna vychladnou, nechte je nejprve roztopit novinami a suchými třískami, a teprve poté přidejte polena. Tím se sklo rychle prohřeje a usazeniny se nestihnou zachytit.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr správného palivového dřeva není jen o ceně nebo dostupnosti. Každý druh má jinou výhřevnost, jiné vlastnosti při hoření a jiný vliv na komín i na vaši peněženku. Pokud topíte dřevem pravidelně, vyplatí se znát rozdíly mezi jednotlivými dřevinami. Nejdůležitější je suchost dřeva – i ten nejlepší dub, pokud je mokrý, spíše doutná, než hoří. Proto se vždy zaměřte na dřevo s vlhkostí pod 20 %.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je čištění skla až ve chvíli, kdy je vrstva sazí silná a přilepená. Mnohem snazší je odstraňovat povlak po každém topení, když je sklo ještě vlažné. Použijte vlhký hadřík a případně jemný čisticí prostředek na sklokeramiku – žádné abrazivní pasty nebo ostré škrabky, které sklo poškrábou. Pokud si všimnete, že se i přes suché dřevo sklo zanáší, zkontrolujte těsnění dvířek a stav spalinové cesty. Dehet, který se usazuje na skle, je totiž signálem, že něco v procesu spalování nefunguje správně.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že dřevo je příliš mokré, a co s tím dělat Nejspolehlivější způsob, jak vlhkost zjistit, je měření vlhkoměrem. Pokud ho nemáte, použijte jednoduchý test: poklepejte na dva kusy dřeva proti sobě – suché dřevo vydává jasný, zvonivý zvuk, zatímco vlhké zní tlumeně a dutě. Dalším vodítkem je hmotnost: čerstvě pokácený kmen je výrazně těžší než stejně velký kus po roce sušení. Pokud máte možnost, kupujte dřevo s ročním předstihem a skladujte ho na suchém, větraném místě pod střechou, ideálně ve formě štípaných polen, která se prosušují rychleji než celé kmeny.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležitý je také správný režim přívodu vzduchu. Při roztápění nechte přívod plně otevřený, dokud plamen nehoří jasně a sklo se nezačne čistit. Poté vzduch utlumte na provozní úroveň. Pokud byste ale táhli příliš dlouho na plný výkon, přehřejete sklo a může dojít k jeho prasknutí. Naopak příliš utlumený oheň – zejména s vlhkým dřevem – způsobí doutnání, které zanese sklo během hodin. Optimální je najít rovnováhu: dostatek vzduchu pro čisté hoření, ale ne tolik, aby teplota nekontrolovatelně rostla.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak topit, aby sklo zůstalo průhledné Další častou chybou je příliš nízký přísun vzduchu. Když škrtíte přívod hned po přiložení, plamen se dusí, teplota v topeništi klesá a začíná nedokonalé spalování. Výsledkem jsou saze na skle i ve výměníku. Postupujte tak, že po přiložení necháte plně otevřený primární i sekundární vzduch alespoň na deset minut, dokud se dřevo rozhoří a vytvoří se žhavá vrstva. Teprve poté můžete snížit přívod na provozní hodnotu. Přikládejte menší dávky častěji, neplňte topeniště až po okraj.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat tvrdé dřevo od měkkého a proč na tom záleží Tvrdé dřevo (buk, dub, habr, jasan) má vyšší hustotu, takže na stejný objem obsahuje více energie. Měkké dřevo (smrk, borovice, topol) je lehčí, rychleji shoří a vytvoří méně žhavých uhlíků. To neznamená, že je k ničemu – smrk nebo jedle se hodí na podpal, protože se rychle vznítí a rychle vytvoří plamen. Jen pozor na pryskyřici u jehličnanů, která může zanášet komín.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud máte možnost, kombinujte druhy podle aktuální potřeby. Na začátek podpalte smrkem nebo břízou, poté přidejte buk nebo dub pro dlouhotrvající žár. Při přikládání vždy nechte prostor pro vzduch a nepřetěžujte kamna. Správně vysušené tvrdé dřevo vám poskytne až dvojnásobné množství tepla než dřevo mokré. A pokud si nejste jistí druhem, zeptejte se dodavatele – dobrý dodavatel vám poradí a ukáže, jak dřevo vypadá.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte správný poměr vzduchu podle plamene Plamen je váš nejlepší indikátor. Pokud je dlouhý, tmavě červený a kouří, přivírejte přívod vzduchu jen mírně a počkejte. Pokud je plamen modrobílý a syčí, je vzduchu nadbytek – přivřete ho a sledujte změnu. Ideální stav nastává, když plamen „tančí" kolem polen, není přisátý ke dnu topeniště a nevytváří viditelné proudy kouře. Pamatujte, že každá změna nastavení se projeví až po několika minutách, takže nereagujte ukvapeně.<br>
<br>
<br>
<br>
Při spalování vlhkého dřeva se voda v něm obsažená nejprve odpařuje, a to za cenu velké části tepla. Plamen pak nedosahuje takové teploty, aby dokonale spálil uhlovodíky a dehet, které se ze dřeva uvolňují. Tyto nespálené látky kondenzují na studeném povrchu skla a vytvářejí mastný, hnědý až černý povlak. Čím vyšší je vlhkost, tím více dehtu a sazí se usazuje. Pokud tedy pozorujete, že sklo zarůstá už po pár hodinách topení, první příčinou bude téměř jistě vlhkost paliva.
