Další úskalí se týká věku. Pojišťovny většinou hradí ortodoncii jen do určitého věku, obvykle do dovršení 18 let. Pokud dítě dovrší 18 let v průběhu léčby, musíte se předem informovat, zda úhrada pokračuje, nebo končí. V praxi se často stává, že pojišťovna proplatí jen část terapie – třeba první fázi s fixním aparátem, ale na retenční fází, která následuje po sundání rovnátek, už se nevztahuje. Retence, tedy nošení fixního drátku za zuby nebo průhledné dlahy, je obvykle plně hrazena pacientem.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je používání jednoho kartáčku na celý den i po jídle, kdy se na něm usadí zbytky jídla. Po každém použití kartáček důkladně opláchněte vodou a nechte uschnout na vzduchu. Ideální je mít dva kartáčky v používání a střídat je – jeden pro ráno, druhý pro večer. Tím se prodlouží jejich životnost a zároveň se sníží riziko množení bakterií. Nezapomínejte ani na výměnu po prodělané nemoci nebo po ošetření dásní, kdy je potřeba začít s čistými pomůckami.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozdíl mezi opotřebením u rovnátek a bez nich Bez rovnátek se kartáček opotřebovává hlavně na špičkách, kde přichází do kontaktu se zuby. U rovnátek dochází k deformaci po celé délce štětin, protože narážejí na ostré hrany drátků a plastové či kovové zámky. Deformované štětinky nevyčistí mezizubní prostory správně, ale naopak povlak jen rozetřou po povrchu. Navíc se v ohnutých štětinkách snadno usazují bakterie, což při nošení rovnátek zvyšuje riziko zánětu dásní i vzniku bílých skvrn kolem zámků. Proto je kontrola kartáčku po každém čištění naprostou samozřejmostí.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Pokud je vám nabídnuta modernější varianta, jako jsou keramická nebo samoligovací rovnátka, počítejte s tím, že rozdíl mezi nimi a klasickými kovovými si hradíte z vlastní kapsy. Pojišťovna totiž proplácí pouze základní typ, který je pro danou diagnózu dostačující. Než podepíšete souhlas s doplatkem, požádejte o písemný rozpis, co přesně je hrazeno a co ne. Tím se vyhnete situaci, kdy vám pojišťovna později odmítne proplatit i část, kterou jste považovali za hrazenou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud je vada uznána, pojišťovna hradí část nákladů na samotný aparát a pravidelné kontroly. Důležité je, že úhrada se týká i spolupráce s ortodontistou – ne jen zubaře. Prakticky to znamená, že si vyberete ortodontistu, který má smlouvu s vaší pojišťovnou. Bez smlouvy si hradíte celou péči sami, a to i v případě, že by vada jinak byla indikovaná. Před zahájením léčby si proto ověřte, že má ordinace smlouvu právě s tou pojišťovnou, u které je vaše dítě pojištěno.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak žádost o příspěvek podat a na co si dát pozor Žádost o úhradu nepodáváte vy, ale ošetřující ortodontista. Ten vyplní formulář, přiloží rentgenové snímky a popis vady a pošle ho ke schválení pojišťovně. Schvalování trvá obvykle několik týdnů. Během této doby nezačínejte s žádnou fází léčby, protože pokud byste rovnátka nasadili dřív, pojišťovna by mohla úhradu odmítnout. Počkejte na písemné vyjádření – když přijde zamítavé, máte právo odvolat se, ale zpravidla to znamená, že vada nebyla dostatečně závažná.<br>
<br>
<br>
<br>
Kromě typu vady hraje roli i věk. U dětí a mladistvých do 18 let je hrazená ortodontická péče běžně dostupná, pokud je vada indikovaná. U dospělých pacientů je situace složitější – pojišťovna hradí léčbu pouze ve výjimečných případech, například při závažných poruchách skusu, které způsobují bolesti čelisti nebo potíže s přijímáním potravy. U dospělých se také častěji setkáte s tím, že vám pojišťovna proplatí jen část nákladů, a to pouze tehdy, pokud máte uzavřenou smlouvu s daným ortodontistou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Základní pravidlo je</span> jednoduché: zdravotní pojišťovny hradí ortodontickou léčbu jen u vážných anomálií, které ohrožují funkci chrupu nebo čelisti. Patří sem například výrazné předkusy, podkusy, zkřížený skus nebo nedostatek místa pro stálé zuby. U běžných kosmetických vad, jako jsou mírné mezery nebo pootočené zuby bez vlivu na skus, si náklady hradíte sami. Lékař proto vždy nejprve určí stupeň vady podle indexu IOTN, který určuje, zda jde o indikaci pro pojišťovnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Jaká je hranice mezi hrazenou a nehrazenou péčí Základní pravidlo je jednoduché: pokud je vada chrupu natolik závažná, že ovlivňuje funkci skusu, řeč nebo žvýkání, jedná se o zdravotní indikaci. V takovém případě vám pojišťovna uhradí klasická kovová rovnátka, a to včetně nezbytných návštěv a kontrol. Pokud jde pouze o estetickou vadu, jako jsou mírně křivé zuby bez funkčního dopadu, pojišťovna léčbu nehradí a veškeré náklady si hradíte sami. Důležité je, že o tom, zda je vada funkční, rozhoduje výhradně ortodontista na základě odborného vyšetření.
