Kam přesně detektor umístit, aby neselhal v kritickou chvíli Nejzásadnější chybou bývá montáž detektoru do rohu místnosti nebo přímo na zeď u stropu. Kouř i oxid uhelnatý totiž v těchto místech často stagnují a senzor nemá šanci včas zareagovat. Ideální je umístění na stropě, minimálně 30 centimetrů od stěny a ve vzdálenosti alespoň 60 centimetrů od svítidel a větracích otvorů. Pokud máte šikmý strop, montujte detektor do nejvyššího bodu, ale ne do samotného vrcholu, kde se tvoří tzv. mrtvá zóna. V ložnici umístěte hlásič nad postel, protože právě zde potřebujete probudit co nejdřív. V kuchyni se vyhněte přímému prostoru nad varnou deskou – pára a mastnota způsobí falešné poplachy a časem senzor zanese.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b3_exteriors031.JPG&dl=1" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: 900;">Kuchyňský drtič odpadu je</span> praktický pomocník, který výrazně sníží objem bioodpadu v domácnosti. Než se ale pustíte do jeho pořízení, je důležité zvážit několik zásadních faktorů. Nejde jen o to koupit první přístroj, který vás zaujme. Špatná volba nebo chybná montáž se vám může později vymstít – od hlučného provozu až po ucpané potrubí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdříve si ověřte, zda váš byt vůbec umožňuje instalaci drtiče. Většina starších domů má odpadní potrubí menšího průměru (např. 40 mm), které není pro drtič vhodné. Ideální je napojení na potrubí o průměru alespoň 50 mm. Důležité je také zkontrolovat, zda máte dostatek místa pod dřezem – drtič potřebuje prostor pro svou délku (obvykle 30–40 cm) a pro připojení k elektrické síti. Pokud bydlíte v panelovém domě, mohou být problémy s tlakem vody nebo s tím, že odpadní voda z vyšších pater proudí do společné stoupačky – v takovém případě je nutné instalovat zpětnou klapku.<br>
<br>
<br>
<br>
V neposlední řadě si uvědomte, že detektor není věčný. Jeho senzor se opotřebovává, a proto má každý výrobek udanou životnost, obvykle pět až deset let. Po uplynutí této doby přístroj vyměňte, i když zdánlivě funguje. Stejně tak provádějte pravidelné čištění – jednou za půl roku jemně vysajte prach z ventilačních otvorů, protože usazené nečistoty snižují citlivost. Detektor, který jste nainstalovali před sedmi lety a od té doby se o něj nestarali, vás v případě požáru nemusí probudit. Pravidelná údržba a včasná výměna jsou tím, co z levného přístroje dělá funkční záchranný systém.<br>
<br>
<br>
<br>
Při používání drtiče se vyvarujte vhazování vláknitých materiálů (slupky z cibule, chřest), tvrdých pecek (třešně, švestky) a samozřejmě kovů nebo skla. Tyto předměty by mohly poškodit nože nebo ucpat odpad. Po každém použití nechte drtič běžet ještě asi 10 sekund, aby se vše dokonale rozemlelo a propláchlo. Pokud se objeví nepříjemný zápach, pomůže rozdrtit citronovou kůru nebo kostky ledu s octem. Pravidelná údržba – čištění komory kartáčem a kontrola těsnosti – prodlouží životnost přístroje a ušetří vám starosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Kabeláž: neviditelný nepřítel, který rozhoduje o tom, jestli budete stůl vůbec používat Kabeláž je nejvíce podceňovaná část montáže. Pokud kabely od počítače, monitoru a nabíječek necháte volně viset, stanou se dvě věci. Za prvé, při každém zdvihu stolu se kabely zamotají do rámu nebo se přiskřípnou mezi desku a sloupky. Za druhé, při stání budete muset sundavat nohy z podlahy, protože kabely jsou příliš krátké a táhnou za sebou zařízení. Řešení? Připevněte na spodní stranu desky držák na kabely – může to být jednoduchý plastový žlab nebo kovový šuplík, který se přišroubuje. Kabely veďte od zařízení dolů k žlabu, svažte je suchým zipem a ponechte dostatečnou rezervu – alespoň 30 cm navíc pro pohyb stolu. Nezapomeňte na prodlužovací kabel s dostatečnou délkou, který umístíte na desku nebo pod ni, abyste mohli stůl připojit k síti bez napětí. Typická chyba: koupíte kabelový management, ale neověříte, jestli se vejde pod desku a jestli se do něj vejdou všechny adaptéry. Před nákupem si změřte šířku i hloubku prostoru.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je výběr správné tloušťky desky. Na police do koupelny, kde se skladují převážně lehké lahvičky a ručníky, postačí deska o tloušťce 18 milimetrů. Pokud ale plánujete ukládat větší zásoby čisticích prostředků, sáhněte po 25 milimetrech, případně přidejte středovou výztuhu z hranolku. Vždy myslete na to, že OSB deska má nižší pevnost v ohybu než překližka, takže u delších polí (nad 60 centimetrů) je vhodné podepřít zadní hranu lištou připevněnou ke stěně. Typickou chybou bývá použití příliš tenké desky a následné prohnutí uprostřed police.<br>
<br>
<br>
<br>
Při montáži na stěnu používejte pouze nerezové nebo pozinkované úhelníky a vruty. Ocelové spojovací prvky v koupelně rychle korodují a zanechávají na policích nevzhledné hnědé skvrny. Police ukotvěte do nosné stěny pomocí hmoždinek s dostatečnou délkou – minimálně 50 milimetrů. Důležité je také dodržet rozteč mezi úhelníky: u police dlouhé 80 centimetrů umístěte úhelníky ve vzdálenosti 20 centimetrů od každého konce, aby se váha rovnoměrně rozložila. Pokud montujete na dutou příčku, použijte kovové rozpěrné hmoždinky, které se po dotažení rozevřou a lépe drží.
